Petr Paulczynski
- Počet článků 1307
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3084x
Petr Paulczynski
Hlody úterní aneb miluji naše média
Tak jsem chtěl dát úvodník na téma taškařice s tvorbou vlády. Ale dění v Budějovicích moji chuť změnilo. Zákrok policie proti rozhořčeným občanům zasluhuje totiž pozornost. Rozhodl jsem se proto přiložit malé polínko k tématu politické korektnosti. Všude slyším něco o lidských právech sociálně vyloučených, dokonce agentury za miliony na to zřizujeme. Tak jak je to s těmi právy. S odchodem bolševika jsme zjistili, že máme právo dělat co chceme a fandíme těm kdo si zvolili styl svého života. Většina těch normálních chápe, že k právům patří i povinnosti. A pak je malá skupina těch, kteří jaksi slovo povinnost neznají. Dokonce ho možná považují za sprosté slovo.Jen křičí: státe dej mi víc práv, sejmi ze mě povinnosti, dej dávky na pivo a hulení, doktora a kus žvance, jen po mně proboha nechtěj práci a odpovědnost. My chceme uplatňovat svoji kulturní odlišnost. Zatímco ostatní spí, vylezeme před barák na trávníku uděláme piknik a řveme do rána, protože je to naše kulturní tradice. A zkuste nerespektovat naši kulturní odlišnost. Máme vládní komisi pro lidská práva menšin. Chybí nám však komise pro jejich povinnosti. Chceš dávky? Tak se podle toho chovej. Jinak o ně přijdeš. Neposlals děti do školy? Přijdeš o dávky. Neuklidíš si bordel kolem domu? Přijdeš o ně. Budeš rušit noční klid? Přijdeš o ně. Nedostavíš se na rekvalifikační kurz? Přijdeš o ně. A chuť těchto sociálně vyloučených k práci už jsem jednou kdysi popsal, ale protože je typická, popíši ji ještě jednou. Moje firma potřebovala obsadit do nově získané zakázky i pozice, na které se nikdo nehrne. Úklid sněhu na vnitropodnikových komunikacích, to znamená být v pohotovosti a když napadne, třeba ve dvě ráno nastoupit a makat, aby ranní směna šla po uklizeném. Nebo úklid provozních toalet a řeknu Vám, že někdy je to práce pro vrahy. Je neuvěřitelné, jak zaneřáděný prostor po sobě dokáží zanechat "bílí našinci", kteří jinak pohrdají každým, kdo není bílý. Prasata je mírné hodnocení.Na začátku jsem podal na pracák hlášení volných míst s popisem požadované práce. Pak přišlo pár podivných existencí, které bez dlouhých řečí zajímalo jediné. Jestli dostanou od nás razítko, že je nepřijímáme. Někteří se hned mezi dveřmi popsali jako lumpové které je právě propustili z kriminálu a prohlašovali, že stejně dělat nebudou. Vrcholem byl hoch asi tak 23 let, Rom, oblečený ve značkovém oblečení jehož cena převyšovala cenu oblečení všech přítomných dohromady, účes módní rozcuchaný melír, brýlky, odhaduji tak na RayBan, na čele, zlatý kódr, zlatý řetěz. Pravil: " Já samozřejmě tu práci nechci, já jsem vyučený čalouník". Já mu na to: "Takže zaškrtneme, že práci nepřijímáte."Na to on zkušeně: "Ale kdepak, to by mě vyřadili z evidence. Napište, že mě neberete."Na to já: "Ale to nejde, my Vás bereme na ty úklidy hajzlů."Na to on: " Ale druhej den se hodím marod a ty hajzle si můžete uklízet sám". Myslíte, že takovému bastardovi budu ze svého vyplácet 14 dní nemocenské, vlastně dovolené? Nakonec dostal potvrzení, že je zařazen do výběrového řízení. Už se neozval. Už se neozval vůbec nikdo. Tak to jenom tak o právech a povinnostech. Mačety a férovky deset na jednoho vynechávám. Myslím, že problém je právě v tom rozdílném pohledu na povinnosti jdoucí ruku v ruce s právy. A pokud budeme před tímto zavírat oči a vykřikovat pomatená hesla a z normálních lidí, kterým se tato nespravedlnost nelíbí ,dělat rasisty, bude takových akcí jako v Budějovicích přibývat. Že se k tomu přidá pár pitomců chtějících z toho vytřískat nějaké politické body už je jenom důsledek. A teď pojďme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody páteční aneb miluji naše média
Tak nám zas milovník alkoholických moků, co s postupně tvrdnoucími játry přechází na měkčí alkoholy, nalil do hlavy asi pět litrů vinného střiku aby poté osvědčil smysl pro humor nevídanej a pozdravil v Německu Allahu Akbar. Naposledy když takhle jeden frajer pozdravil u Zdi nářků, koupil kulku. Myslím, že takto laškovat v situaci kdy kdesi v ručníkářské zemi visí na vlásku život dvou holek, kterým sice cvaklo, když se tam vydaly, může jen nalitej poděs, který by měl pro jejich záchranu dělat něco smysluplnějšího, než dráždit fanatické cvoky. Tak to fakt je hodno ovarové hlavy. No nic, to jsem si jen tak ulevil na začátek a ve zbytku úvodu se budu věnovat zase trošku rodné obydlené zatáčce mezi Prahou a Vídní. To takhle kdysi dávno chtěl kdosi kdesi postavit v zaplivané části města něco smysluplného jako byty, obchody, prostě kus města. A jak je v kraji zvykem, hned se našly potrhlé občanské iniciativy a hodily do toho vidle. Ten projekt se jmenoval Wilson a genezi je možno vygůglit. Skončilo to tak, že město zaplatilo ministerstvu deset mega pokutu a nádavkem jacísi zelení udavači udali starostku že prý zneužila pravomoci při podpisu smluv na dům Wilson v Masarykově čtvrti. A vrabci na střeše cvrlikali, že Ministerstvo obrany, které městu napařilo desetimiliónovou pokutu tak učinilo na základě politické objednávky. A tak chudera starostka absolvovala nekonečný kolotoč soudů a odvolacích soudů. A místo domu s obchody v uvedeném místě zatím trůní ruiny mezi lebedou. Tak tolik o občanských iniciativách a zelených udavačích. A my pojďme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
Když se v neděli Vašík Moravců ptal o čem se bude tento týden mluvit, tak se tak tochu netrefil. To ovšem není nic neobvyklého, to se mu stává skoro pokaždý. Protože tento týden se mluví o něčem úplně jiným. A proto dnes začneme dotazem na rádio Jerevan: Jaké pravomoci má prezident Miloš Zeman? Odpověď: Takové, jaké se mu zrovna líbí. A to je odpověď na Vašíkovu otázku. Prostě jak praví klasik. Tak už máme co jsme chtěli. To máte za to, parlamentní paka, že jste si odsouhlasili tu debilitu zvanou přímá volba. Teď tam máte maníka, který s hlavou moudře nakloněnou vlní svejma sedmi bradama a směje se úsměvem virózním vašim 101 hlasům a čeká, z čeho budete platit ty lízinky na káry za 2,5 mega a domečky za 6 mega. A stačilo aby si jeden jinak slušnej kluk co se nekámošil s kmotrama nechal vzbouřit hormóny přičemž si nevšiml, že jeho děvče mu začalo šmírovat starou. A tak tu teď budeme mít vládu spolku Přátel Miloše Zemana. Jednoho už Miuoš poté co si ubrusem utřel zpocenou tvář jmenoval. Jsou tací, kteří říkají, že si tím dokonce s parlamentní demokracií vytřel zadel. A pojedem dál, močálem temným. Nic nebude platný mužný hlas Vítka Bárty ani mužný zjev Bohouše Sobotky který bude marně kvičet a dupat nožičkama. Budeme s očima vypoulenýma, jako kocour kadící do strniště, pozorovat nástup strany SPOZ. Martin Pecina, který se již vyjádřil, že přijal nabídku na funkci ministra vnitra, má být volebním lídrem SPOZ v Moravskoslezském kraji. Jan Kohout, o němž Rusnok hovoří jako o ministrovi zahraničí, má vést kandidátku SPOZ v Praze a potenciální ministryně spravedlnosti Benešová ve středních Čechách. Všechno je jinak. Prostě jsme se probudili do dne, kdy se nám prezident změnil v báťušku cara. Kde je alespoň předstíraná nadstranickost minulých úřednických kabinetů? Dnes jsme svědky pokusu pomocí tzv.odborníků vytáhnout do parlamentu stranu Přátel MZ. Lišák Miuoš, zdá se, se všemi vyjebal a během desetiletého objímání stromů a plavbami na gumáku vymyslel voser nevídanej. Přímo hlavou vytvořil volební kampaň SPOZ placenou státem s podporou médií. Naskýtá se otázka, kterou položil jeden můj FB přítel. Kde je kulturní fronta, Svěrákové, Halíkové, Justové, a ostatní pravdoláskovci, proč se neorganizují protestní koncerty, proč se nesedí na Václaváku v mřížích, proč se tam na protest nekouří tráva. Kde jsou všichni ti, co nenáviděli a protestovali proti Klausovi?? Mlčí. Proč?? Asi jsou vysílení bojem proti Klausovi. A nebo, a to je pravděpodobnější, jim vyhovuje, když Tribun korporativismu potlačuje, demokratické principy, parlament a zpropadené politické strany. V zakouřeném tichu kaváren a hospod souhlasně přikyvují a mnou si ruce. Kolikrát se to v dějinách již dělo a kolikrát z toho byla pohroma. Kde je Václav Klaus se raději neptám. Včerejší stanovisko jeho institutu je tak bezzubé, že si myslím, že ho tvořili kluci buď v šoku nebo v lihu. A tak se těšme na další vývoj vlády. Když si tak zvážím, jaká jména běhají virtuálním prostorem, vzpomněl jsem si na jednu Krylovu písničku. Tady je.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Tak jsem si dal týdenní pauzu. Komentovat totiž co se psalo a co se dělo, nebylo totiž možné bez expresivních výrazů a tak jsem si dáchl. Několik čtenářů mých hlodů mne však mailem vyzývá abych se přestal flákat a vrátil se k blogu. Tak jo, pár poznámek jsem si přece jen během toho týdne udělal. Ponechám stranou všudypřítomnou kauzu Nagyová, kterou neumím rozklíčovat. Co mne zaujalo je odevšad tryskající až patologická nenávist k současnému politickému systému. Vytváření klimatu, že všichni politici jsou jen zkorumpovaná banda zločinců, která hledí místo na blaho země jen na své zisky a ničemu nerozumí. Všelikým tak zvaným intektuálům za vydatné pomoci mainstreamu se podařilo dostat zemi do stavu, kdy se nám pomalu ale jistě vracejí k moci ti, proti nimž jsme kdysi strašně dávno zvonili klíči. Vypadá to, že nám už brzy komunisté zase naší zemi dají do pořádku podle svého gusta. Krajské reprezentace jsou toho názornou ukázkou. A do toho všeobecného marasmu nám vstupuje lidem zvolený prezident. Ten, který sliboval sjednocování. Zatím se mu pomocí vypuštěného kontrolního chrousta o vládě odborníků podařilo sjednotit i ty strany, které se dosud nedokázaly dohodnout ani na tom jestli je den nebo noc. Vypadá to, že mu místo jeho vlády raději rozpustí sněmovnu. Však taky když si tak zaspekulujete, co bychom asi tak mohli čekat za odborníky, když se tak podíváte na preference pana prezidenta. Defilé odborníků a la pánové Grégr, Čuba, Hůlka, Kavan... a možná přijde i pan Štrougal. A k tomu navíc vylezl zase ze suterénu pan doktor Hnízdil, který svého času chtěl nechat zavřít prezidenta Klause do blázince s tvrzením, že nás političtí psychopati vedou k válce. Diví se někdo, že mne přechází chuť komentovat co se děje? No ale pojďme na pár titulků které mne v týdnu zaujaly i když už mohou dnes být zastaralé.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Tak na to dění koukám jak poloslepý mravenečník na rozsypaný mák. Aféra vedoucí k pádu vlády a dosavbadní reakce vládní koalice mi připomíná jednu starou moudrost, kterou neškodí připomenout. Jde o přísloví Indiánů z kmene Dakota, které praví: "Když zjistíš, ze jedeš na zdechlém koni, sesedni!"Vidím však, že naši vrcholoví politici se pokoušejí zdechlého koně současné politiky tvrdošíjně oživovat. Zjevně se domnívají, že staří Dakotové se mýlili a prosazují jiné strategie, podle kterých se v takovéto situaci pokouší jednat. A proto vypracovali řadu postupů, které nám vnucují jako optimalizaci pro oživování zdechlého koně současné politiky.* prohlašují, že žádný kůň nemůže být natolik zdechlý, aby se na něm ještě nedalo jezdit* zakládají pracovní skupiny a vládní poradní týmy pro optimalizaci zdechlého koně* prohlášují, že koaliční partneři nám slíbili, že zdechlého koně oživí* brzy asi spustí reklamní kampaň s headliny "Zdechlý kůň rovná se živý kůň" * někteří tvrdií, že ten kůň byl zdechlý už když ho zdědili od předchůdců * parlamentní komise pro zkoumání zdechlých koní upraví kvalitativní kritéria a normy, podle kterých se určuje, zda je kůň opravdo zdechlý* najatá mediální agentura Koňopro uspořádá fotbalový turnaj pro žáky základních škol Mrtvý kůň 2011* výzkumné týmy vyvinou něco, po čem bude zdechlý kůň běžet rychleji* parlamentní komise vyjedou na pracovní pobyty, aby se podívaly, jak se jezdi na zdechlých koních jinde* zaplatí se nezávislí externí experti, s cílem zkrocení zdechlého koně * bude svolána mezinárodní konference která zjistí, že zdechlí koně jsou mezinárodní trend* voličům je třeba vysvětlit výhody zdechlého koně* v nejhorším je připravena varianta, v níž je třeba vysvětlit, že zdechlý kůň byl už od samého počátku naším cílem* a zlatým hřebem je odhalení toho, že příčinou zdechlého koně jsou ti, kteří vždy říkali, že ten kůň jistě brzy zdechne to jest opoziceA koukneme na pár titulků. Vládní krizi si necháme na indá.
Petr Paulczynski
Hlody čtvrteční aneb miluji naše média
Po šíleném práskači Asangeovi, který vynesl co nebylo určeno očím a uším veřejnosti, máme dalšího lidového hrdinu. Práskl světu, že Velký bratr existuje. Dokonce supervelký. Devětadvacetiletý bývalý zaměstnanec CIA Edward Snowden vynesl na světlo boží fakta o tajném protiteroristickém programu CIA nazvaném PRISM (Preemptive Reconnaissance and Identification Security Mainframe). Tento program prý údajně umožňuje americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) a Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI) získávat texty, fotografie či videozáznamy z e-mailů, chatů, komunikací na sociálních sítích či telefonních hovorů po celém světě. Své tvrzení však práskač zatím nedoložil. Data po dohodě prý poskytují velké internetové a komunikační společnosti. Na seznamu figurují Microsoft, Facebook, Google, Yahoo, AOL, Apple, PalTalk. Američtí zpravodajci prý shromažďují data i ze serveru YouTube a Skype. Americká vláda tvrdí, že jde o schválený a zákonný způsob boje proti terorismu a zajištění bezpečnosti Spojených států před hrozbami ze zahraničí. A tak vypukla aféra. Teda řeknu vám, že mne toto nechává úplně klidným. Jestli někoho zajímá co jsem měl k večeři nebo příhody ze života našeho psa, budiž mu to přáno. Za vrchol falše pak považuji brekot některých novinářů, kteří domácí průlomy do soukromí (kamerové systémy či odposlechy) tolerují slovy "kdo nic nepáchá, nemusí se žádného odposlouchávání, sledování či jiné buzerace obávat", ale začnou jednohlasně co nejhlasitěji skučet když se objeví jen podezření, že by FBI či CIA ve jménu boje proti terorismu mohla nějakou komunikaci monitorovat. Největší sranda ovšem je, že poté, co Edward Snowden zveřejnil své informace, uskutečnil deník The Washington Post průzkum veřejného mínění. Z něho vyplynulo, že většině Američanů nevadí, když úřady sledují jejich komunikaci na síti. Pro takové sledování však musí existovat opodstatněné důvody, jako je například teroristická hrozba. V průzkumu podpořilo provoz takového programu, který zasahuje do soukromí lidí, na 62 % respondentů. Pro zrušení podobných aktivit bylo 34 % dotazovaných. Americká vláda uvedla, že program ukončit nehodlá. A tak je to správné. Jestli to může zabránit byť jedinému teroristickému činu, pak to má své opodstatnění. Nebo si fakt někdo myslí, že Obamu zajímá že jsem dneska byl na houbách? A pojďme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody úterní aneb miluji naše média
Když jsem přemýšlel, čemu věnovat úvod, nedalo mi, abych nezmínil zoufalý TV pořad paní Jílkové. Debata o adopci dětí homosexuály v pořadu Máte slovo ukázala, že rozpor mezi pokrokovými a multikulturně vychválenými homosexuály a těmi, co nemohou skousnout tento rádobymódní trend, se politizuje. Ještě nedávno Světová zdravotnická organizace pokládala homosexualitu za nemoc. Dnes je odborně považována za genetickou odchylku. A majitelé genetické odchylky by asi neměli tvořit rodinu, která vychovává dítě. Tím by to mohlo skončit, kdyby se nenašli jedinci vezoucí se na této vlně a dělající z homosexuality politikum. Názornou ukázkou tohoto trendu v daném pořadu byl poslanec strany Lidem (to je ta co sněmují v telefonní budce nebo ve výtahu), pan Pagio. S překvapením pozoruji, kolik politiků všech možných stran a straniček cítí náhle nutkavé puzení vyjádřovat se k fenoménu homosexuality potažmo registrovaného partnerství či adopce dětí těmito páry. K otázce, zda v rámci registrovaného partnerství mají mít svěřeno dva hoši k výchově dítě říkám, že při výchově dítěte je ženský prvek nezastupitelný. Asi je to trochu i o tom, co řekl jeden z poslanců při projednávání tohoto zákona, že by se špatně vysvětlovalo dítěti který z partnerů je maminka. Ale jinak ať spolu klidně oficiálně žijí, podle zákona co určil pravidla o nabývání a dělení majetku. Petr Žantovský k tomu poznamenal. Zvláštní je fascinace českých médií zájmy minorit. „Přitom zjistíte, že gay minorita je vnímána mediálně převážně velmi pozitivně, převážně s velkou solidaritou, převážně s velkým nadšeným fandovstvím, a když to tak trošku přeženu, tak jako nebýt gay je v očích dnešních médií a mnoha novinářů téměř handicap. Já jsem si na to vzpomněl, když jsem četl ty crawly, co běžely dole na obraze. Tam někdo přes internet napsal hlášku, kterou bych ocitoval: ́Jsem hetero a po zhlédnutí tohoto pořadu si připadám méněcenný. ́ Myslím, že je to strašně zásadní postřeh občana, vox populi, vox Dei,“ upozorňuje Petr Žantovský. Podle něj jsou česká média neformálně dirigována minoritami a je jedno, jestli jde o politickou, sexuální či jinou minoritu. „Ta fascinace českých médií zájmy minorit je velmi zvláštní. Jako by ta majorita neexistovala, jako by být příslušníkem majority byl handicap a bylo to něco špatného. A automaticky to předpokládalo, že když jste příslušníkem majority, tedy většiny, tak jste prostě méněcenný. Tak, jak to napsal ten občan,“ poukazuje mediální odborník na absurdní jev. Na vytváření falešných obrazů reality se zhusta podílejí právě čeští novináři. „A já už opravdu nevím, jestli to dělají z té čisté touhy po efektnosti nebo jestli mají pocit, že tím se sami stávají lepšími, když budou takhle zuřivě bojovat za nadstandardní prostor pro minority. Nevím, proč to dělají, ale je to tak. Já jsem schopen deskriptivně popsat ten stav, ale nad jeho příčinami by se asi měli zamyslet psychologové, sociologové a jiní dušezpytci,“ myslí si Petr Žantovský. A já si to myslím taky. A nyní půjdeme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody páteční aneb miluji naše média
Úvod dnes dáme brněnský. Mohl by se jmenovat "Kdy havlistům smrdí přímá demokracie". A proč? Ve středu 15. května, při zasedání zastupitelstva Brna - střed přišlo na přetřes konečné řešení otázky Havlovy ulice. Jedná se o návrh přátel zesnulého absurdního dramatika z okruhu brněnské kulturní havlistické elity, který (snad) vzniknul spontánně u příležitosti prvního výročí exprezidentovy smrti. O tomto návrhu se už lecos napsalo, faktem je, že městská část Brno - střed je orgánem pouze doporučujícím. Plánovaná ulička Václava Havla leží sice na jeho území, finální rozhodnutí však leží na bedrech magistrátu, který ale v tomto případě má vzít rozhodnutí samosprávy městské části v potaz. Brno střed na svých webových stránkách vypsalo anketu, ve které občan projevil názor relativně jasně. 2.853 občanů bylo pro pojmenování a 3.826 proti. Chvilku se čekalo na papírové anketní lístky a: 31 pro, 54 proti. Občan tedy řekl relativně jasně co si o tomto nápadu myslí. Nejednalo se tedy pouze o online anketu, kde reálně mohl hlasovat kdokoliv s přístupem k netu, ale i o lokální anketu na bázi hlasovacích lístků. Ve středu 15.5. se tedy do programu zastupitelstva dostal bod, který konstatuje, že férovost ankety byla zpochybněna jak příznivci, tak i odpůrci myšlenky pojmenování ulice po VH a že jsou zaregistrovány ještě dva návrhy. Pojmenovat ulici po brněnském rodákovi, profesorovi Janu Calábkovi a Karlu Andrém. Přeloženo z řeči úřední: Do "soutěže se přidali další dva zajímaví kandidáti o kterých občan nehlasoval, než to odmávneme, zeptejme se občanů co si o tom myslí". A pak ta čurina začala: Zelená zastupitelka Yvonna Gaillyová (SZ) podala návrh, aby se nehledělo na výsledek ankety, ale aby zastupitelstvo odmávlo pojmenování na uličku Václava Havla prostě PROTO. Prostě proto, protože ptát se na to lidí je nedůstojné. Jímavě hovořila o chvilce, kdy při příležitosti tryzny za VH zjistili, že jeho oblíbená ulička u Divadla Husa na provázku vlastně nemá žádné jméno a že to moc nechce prezentovat, protože autoři této myšlenky jsou jednání přítomni a že má trému. A pak začaly padat další zelené perly. První bylo tvrzení, že anketa k pojmenování jsou piškvorky a že zeptat se formou ankety občanů není důstojné. Na stranu přímé demokracie se po ODS přidala ústy soudruha Hráčka i KSČM, kdy soudruh Hráček po větě: "My jako KSČM podporujeme přímou demokracii" sklidil ironické standing ovation. Přestřelka mezi zelenými zastupiteli a zbytkem byla komická. Příjemným rétorickým oživením byl vstup pana Jana Hollana (SZ), který cituji poměrně přesně: "Už jsme zase jakýsi podivný východ, kde Havla nemají rádi Jejich lidé (komunisti) tam jistě přijdou všichni. Normální slušní lidé, ta mlčící většina se nikam cpát nebude, to je přece blbost a je to jasné. Přece budou přehlasovávat komunisty?A pak následovala cool ODS reakce starosty, opět přepisuju ze záznamu: "Skoro to na mě tak působí, jako byste měl strach, že názor těch lidí by nemusel odpovídat vašemu názoru. No ale tak to prostě občas chodí, to se vám opravdu může stát, na druhou stranu, nepředjímal bych to, nechme ty lidi ať to řeknou. Trošičku mě u vás překvapuje ta selekce kdy přímá demokracie je v pořádku, pokud je potřeba o každé stavbě, nádraží například, všemožně hlasovat a ptát se lidí. Potom když přijde jiné téma, tak říkáte, že je zastupitelská demokracie a zvládeme to na sílu a lidí se ptát nebudeme...". Dále následovalo ještě pár výstupů zelených, kdy se vší silou snažili zabránit možnosti občanstva vyjádřit se k tématu s odmítáním práva Brňáků na projev souhlasu s jednou ze tří alternativ. Vše stavěli jako souboj dobra a vkusu (Havel) a zla (jiné alternativy), kdy dokonce bylo zpochybňováno, zda protinávrhy jsou vážně míněné, jen třeba proto, že návrh na pojmenování po Karlu Andrém byl solidně a korektně popsán jako smírný a kompromisní...Když starosta vznesl opět téma vhodnosti zapojení občanů do rozhodovacího procesu, nebyl zelenými havlisty vyslyšen.
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
Záplavy kam oko pohlédne. Lidské tragedie i lidská hloupost. V Praze politici poměřující si pindíky. "Moudré" výroky na prezidentovu nabídku 60 mužů hradní stráže, což si ovšem zavinil sám svým pitomým výrokem který považoval za vtipný snad jenom on. Skoro není co komentovat. Nebýt našeho čírového ministra co vyrobil diplomatický průser. Karel Schwarzenberg totiž prohlásil o ázerbájdžánském vedení, že je to „rodinná diktatura“. Ázerbájdžánci následně sdělili ústy svého velvyslance kancléři prezidenta Vratislavu Mynářovi, že velké zakázky několika českých firem jsou v důsledku toho ohroženy. Českým firmám hrozí zastavení rozjednaných obchodů v Ázerbájdžánu kvůli diplomatické roztržce, pravil Ázerbájdžánský velvyslancem Tahir Taghizad v rozhovoru pro Deník. Ke kauze se vyjádřil i naštvaný průmyslník Světlík. Politici udělají nejlépe, když podnikatelům přestanou v zahraničí škodit, a tím udělají první krok k pomoci českému exportu. Tak lze shrnout stanovisko továrníka Jana Světlíka poté, co slyšel o vážných problémech českých podnikatelů v Ázerbájdžánu, jen kvůli nelichotivému výroku Karla Schwarzenberga o místním vládním establishmentu. Před časem totiž Světlík doplatil na Schwarzenbegovy výroky vůči Srí Lance. Přišel o miliony a nebyl sám. „Byl jsem z toho hodně nešťastný a považuji to dodnes za obrovskou křivdu,“ vzpomíná pro ParlamentníListy.cz podnikatel na důsledky Schwarzenbergovy „lidskoprávní akce“ vůči Srí Lance. Na velkém obchodu, z něhož nakonec sešlo, pracovaly prý týmy několik let. „Bylo to společně asi pět firem, které na tom tratily obrovské peníze, protože to zrušení podpisu smluv přišlo jako blesk z čistého nebe,“ vzpomíná Světlík. Jen pro jeho Vítkovice byla tehdy Srí Lanka ztrátou čítající až 10 milionů korun. „Řekl bych, že naši politici by tu měli být od toho, aby nám, českým podnikatelům, pomáhali obchod rozvíjet, a ne aby ho ničili,“ říká továrník naštvaně. Tak nevím, jestli by nebylo lepší, kdyby pan ministr raději pospával, protože když se vzbudí, vždycky je z toho nějaký průser, říkám zase já. A pojďme na těch pár titulků co nejsou o povodních.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Tak dnes titulky moc velký výběr neskýtají. Voda kam se podíváš. Tolik vody, že se dokonce přestalo mluvit o paterčatech, která slibovala téměř on-line přenos. Takže možná nejzajímavější je francouzská vzpoura proti Bruselu. Což je ve fázi kdy se EU zmítá v problémech docela zajímavé. V souvislosti s povodněmi by se dokonce dalo říci s nadsázkou, že se nějaká řítí i na EU. "Evropská komise nám nemůže diktovat, co máme dělat. Může říci, že Francie potřebuje dát do pořádku veřejné finance, což je pravda," řekl Hollande. "Jsme si vědomi našeho evropského závazku snížit deficit. Ale co se týká strukturálních reforem, zejména reformy penzí, je na nás a pouze na nás, jaká správná cesta vede k dosažení cíle," uvedl francouzský prezident. A to se podívejme. To vypadá, že velkého bruselského bratra musejí poslouchat jen malé země. A navíc francouzský soudruh naštval skutečnou šéfku Evropy. "Unie nebude nikdy fungovat, když velká země, jako je Francie, řekne, že si může dělat, co chce. Pokud si některý stát v Evropské unii nebo eurozóně myslí, že nemusí plnit sliby, je to znepokojující," cituje agentura Reuters Michaela Fuchse, zástupce předsedy poslaneckého klubu křesťanských demokratů (CDU) v německém parlamentu. No, jestli se nemůžou dohodnout Francie a Německo, je na pořadu dne, kam celá ta slavná umělá EU kráčí. Odpovědět si milý čtenáři můžeš sám. Nu a my můžeme zkusit pár titulků, ale jak jsem pravil, dnes nic moc, neb samá voda.
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
Webem hýbe islám. Děsivá vražda vojáka v Anglii, pokus o totéž ve Francii, vandalismus ve Švédsku. Něco, co středoevropan nechápe. Jiná kultura, jiný svět. A do toho napíše na Aktuálně.cz nějaký novinář Novák, že se Českem šíří vlna islamofobie. A považte, předsedovi Ústředí muslimských obcí Muneebu Alrawimu prý dokonce někdo hacknul email. A co je nejvíc děsivé, multikulturně vytuněný předseda SZ Ondřej Liška zase dostává výhružné telefonáty, asi od islamofobů. Svého času se v okolí brněnské mešity objevily desítky nálepek namířených proti koránu. K nelegálnímu výlepu se nikdo nepřihlásil. Ponechám stranou samu existenci mešity v našich končinách, která spíš než mešitu připomíná zapadlý domeček. V čase expanze islámu do Evropy, přicházíme s otevřením hranic na řadu i my. Pokud se islamisté neprojevují militantně, nechť se shromažďují a modlí jak chtějí. Je však islám opravdu tak neškodné náboženství, jak se nás snaží přesvědčit naši islamisté? Neuplyne den, aby nám nějaký islamista, konvertita, nebo jen prostý popletený fakta nevnímající jedinec, nesdělil nějaké zásadní moudro o neškodnosti Islámu. Člověk si pak připadá jako zlý, xenofobní sám sobě odporný jedinec. Tuhle jsem málem vyhnal našeho nečistého psa a mámě koupil burku. Také jeden citát z Koránu je pozoruhodný: "Muž může mít sex se zvířaty jako velbloudy, krávy, ovce atd. Ale měl by zabít zvíře poté co dosáhl orgasmu. Neměl by prodávat jeho maso lidem z jeho vlastní vesnice, ale je rozumné prodat maso vedlejší vesnici." Tak na ty obhájce tohoto mírumilovného islámu, obohacujícího Evropu, koukám jak letuška na lístek na vlak. Může mi prosím někdo vysvětlit, jak je to safryš s tou mírumilovností Islámu o níž nás pořád někdo přesvědčuje? Za svatá považuji slova Winstona Churchilla na dané téma: „U jednotlivých muslimů se sice mohou projevovat skvělé vlastnosti – vliv náboženství však přesto ochromuje společenský vývoj těch, kdo je vyznávají. Na světě neexistuje žádná mohutnější zpátečnická síla. Mohamedánství není ani zdaleka na vymření, naopak se projevuje jako bojovná víra získávající nové a nové stoupence. Už se rozšířila po celé střední Africe a na každém kroku za sebou zanechává nebojácné válečníky, a nebýt toho, že křesťanství je chráněno silnými zbraněmi vědy, proti níž marně bojovalo, civilizace moderní Evropy by možná padla stejným způsobem, jakým se kdysi zhroutila civilizace starého Říma.“ A jestli naši politici budou uhýbat před diskuzí o problému militantních menšin, dopadneme tak, že se v podstatě naše společnost časem bude řídit podle jejich přání. Jak mírumilovné hnutí to je lze usoudit i z následujícího: Súra 98, 6: A věru ti, kdož jsou nevěřící z vlastníků Písma (tzn. Židé a křesťané).... a to jsou ti nejhorší ze všech stvoření! Súra 2,193: A bojujte proti nim, dokud nebude konec svádění od víry a dokud nebude všechno náboženství patřit Bohu. Někdo se nám snaží namluvit, že jsou hodní a zlí muslimové. Zlý muslim odpaluje bomby v autobusech, zatímco hodný muslim se chce jen modlit a proto požaduje více mešit v zemi, kde je běžný kostel. Zkuste postavit kostel v zemi, kde je běžná mešita. A jsme u toho. Multikulturalita není problémem. Problémem je, když ta jiná kultura si myslí, že je tady doma a že bude ostatním diktovat. Multikulturalista si utopicky myslí že všichni budou žít svorně a ve vzájemné toleranci. Přitom jak vidno jedna tato kultura agresivně vyslovuje své požadavky. Budeme-li neustále ustupovat a budou-li čelní politici zavírat ústa těm, kteří na toto nebezpečí upozorňují, možná se dožijeme naplnění této súry: Súra 47, 4-5: A když se střetnete s nevěřícími, udeřte je do šíjí, a až jim způsobíte úplnou porážku, pevně je spoutejte! No a teď na pár titulků.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Médii a virtuálním prostorem hýbe otázka teplého francouzského jara. Avšak pozor, není řeč o počasí. Teplé jaro se týká sňatků LGBT komunity. S ohledem na masovost odporu se ani nedivím, že naše politicky korektní media se tak nějak pletou v odhadu počtu odpůrců a to ve značném rozpětí od 150 tisíc a až po milion demonstrujících. Zdá se, že frantíci na rozdíl od nás takové sňatky považují za zvrhlost. A komu se to nelíbí, je zlobivé dítě, zvláště poté, co se u nás odehrála akce na záchranu jednoho skoroprofesora, kterého se zastali všichni multikulturní harcovníci našívaší včetně. Protože být LGBT je tak nějak správné. A ti co si to nemyslí jsou zlí, homofobní, jsou to klerikálové, fanatici a pozor! - jsou to také náckové a fašisti, protože to gayům komplikují. Tak jsem zmaten. Být homofobní - je to nadávka, je to něco degradujícího, je to něco zač se má člověk stydět? Mám se stydět za to že veřejně nejásám nad institucemi jako je registrované partnerství nebo dokonce sňatek osob stejného pohlaví? O adopci dětí nemluvě. Asi jsou mé názory málo multikulti a budu muset přijmout že jsem homofob. Jenom se stydím, že se za to nestydím. Pomalu ale jistě mi přijde, že být bílý a hetero už přestává být in. Bože, kam ten svět kráčí.Slovník cizích slov o výrazu homofob říká: strach či odpor vůči stejnopohlavně eroticky zaměřeným osobám nebo z myšlenky o vlastním homosexualním erotickém zaměření. Podle teorií, které tento pojem zavedly, je nezřídka obrannou reakcí ega v rámci potlačení těchto složek ve vlastním cítění. Tuto definici do slovníku musel protlačit někdo teplý, protože jsem-li homofob, pak to rozhodně není obranná reakce proti vlastnímu teploušství. Ani u mne, ani u toho milionu frantíků. No nic. pojďme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody čtvrteční aneb miluji naše média
Tak se nám zase Amnesty International montuje do našich věcí. Prý diskriminujeme Romy. Čekám, kdy se zase rozeběhne mediální štvanice, označování autorů posílajících tmavé dětičky do zvláštních škol a umísťování vybydlovačů do ubytoven za rasisty. Povím Vám o své zkušenosti ze společné třídy s Cikány. O tom, jak je to s cikánskýma děckama a školou totiž něco vím, protože jsem vyrůstal na hranicích území, kterému nikdo v Brně neřekne jinak než Bronx. Na základku na kterou jsem chodil, chodili i Cikáni(tehdy to ještě nebyli Romové). Jejich docházka do školy byla různá, většinou jak noty na buben. Občas nějaká. Studijní výsledky těchto spolužáků byly více než podprůměrné. Většinou propadali. Jak v tom vtipu, proč se děcka bojí Lakatoše z 1.a. Protože jeho tata chodí do 8.b. Přitom se nedá řící, že by šlo o retardované jedince. Jenom se projevoval jiný přístup k životu. V čase kdy mne a ostatní gadže rodiče donutili udělat alespoň úkoly, naši cikánští spolužáci už dávno honili merunu. Jak já jim záviděl. Bohužel život kdy honění meruny je hlavní náplní, netrvá dlouho. Život přináší selekci podle toho, co jsi dokázal. A honění meruny živí jen některé. Otázku agresivity větší části z nich nebudu zmiňovat, protože to je jiný příběh (vymáhání svačin, bití jedinců,kteří si to nechali líbit a tak). Pravda, byli i jedinci, kteří se díky osvíceným rodičům z gheta vymaňovali. S jedním takovým spolužákem jsem bydlel dokonce v jednom činžáku. Jeho táta byl dokonce nějakým odborářským bafuňářem a své děti vedl k pořádku. A nikdo jim nenadával do cigánů. Byli to prostě Lakatošovi. Co se ostatních spolužáků z této menšiny týče, moc jsme jich neužili. Většina jich propadala, mnozí i několikrát a tak jich v mé třídě ubývalo, až zbyl jen ten jeden Lakatoš. Kantory většinou nezajímali, nechali je jejich nevědomosti a propadání až skončili ve zvláštních školách, jak se tomu říkalo. Vlastním přičiněním, nikoliv rasizmem. Z uvedeného pro mne vyplývá, že umisťování do zvláštních škol není rasizmus, ale možnost poskytovat malým Romákům individuelní péči aniž by zdržovali od výuky ostatní spolužáky. Zajímavé je, že ostatních menšin se uvedené problémy netýkají, vemte si takové Vietnamce. Vietnamci jsou dnes integrováni do majoritní společnosti tak, že je dnes nevnímáme jako něco, čemu je třeba věnovat mimořádnou pozornost. Na naší ulici si koupili několik domků a ani o nich nevíte. Vypadnou dříve a vracejí se později než většina z nás. Slušně pozdraví, a jejich děti chodí do běžných tříd, kde je děti nevnímají jako něco cizorodého či exotického. Chodí slušně oblékaní, hygienické návyky nevybočují z norem. Jejich děti patří k nejlepším žákům. Proč uvádím Vietnamce? Protože Vietnamci nepotřebují tunu ochranářských spolků a na cecík státu přisátých obecně prospěšných společností. Pracují do úmoru a nepotřebují žít na sociálních dávkách. Problém se totiž nejmenuje rasová odlišnost. Je to odlišnost přístupu k životu. A proto si myslím, že speciální škola není projevem nějakého rasizmu. Nejde o pseudohumanistické teorie o segregaci. A nejde tu o barvu kůže. Tak asi tak. Protože jestli Amnesty myslí, že je něco špatně, tak ať si je vezme na starost a uvidíme. No a my můžeme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
Když se tak rozhlížím po současné politice, zmocňuje se mne občas pocit znechucení. Mám pocit, že to tu někdo řídí metodou čím hůře, tím lépe. Vydatně se na vytváření tohoto pocitu podílejí média. Ostatně proto vznikla tato moje rubrika Hlodů. Ovšem suverénně v této činnosti vede kupodivu tzv. veřejnoprávní ČT. Ať koukám, jak koukám, současné dění v němž neuplyne den aniž by nevypukla nějaká aféra či pseudoaféra mi připomíná jednu starou moudrost, kterou jsem vyštrachal ze svého bohatého archivu. Jde o přísloví Indiánů z kmene Dakota, které praví: "Když zjistíš, ze jedeš na zdechlém koni, sesedni!" Vidím však, že naši vrcholoví politici se pokoušejí zdechlého koně současné politiky tvrdošíjně oživovat. Zjevně se domnívají, že staří Dakotové se mýlili a prosazují jiné strategie, podle kterých se v takovéto situaci pokouší jednat. A proto vypracovali řadu postupů, které nám vnucují jako optimalizaci pro oživování zdechlého koně současné politiky.* prohlašují, že žádný kůň nemůže být natolik zdechlý, aby se na něm ještě nedalo jezdit* zakládají pracovní skupiny a vládní poradní týmy pro optimalizaci zdechlého koně* prohlášují, že koaliční partneři nám slíbili, že zdechlého koně oživí* brzy asi spustí reklamní kampaň s headliny "Zdechlý kůň rovná se živý kůň" * někteří tvrdí, že ten kůň byl zdechlý už když ho zdědili od předchůdců * parlamentní komise pro zkoumání zdechlých koní upraví kvalitativní kritéria a normy, podle kterých se určuje, zda je kůň opravdu zdechlý* najatá mediální agentura Koňopro uspořádá fotbalový turnaj pro žáky základních škol Mrtvý kůň 2013* výzkumné týmy z eurodotací vyvinou něco, po čem bude zdechlý kůň běžet rychleji* parlamentní komise vyjedou na pracovní pobyty, aby se podívaly, jak se jezdí na zdechlých koních jinde* zaplatí se nezávislí externí experti, s cílem zkrocení zdechlého koně * bude svolána mezinárodní konference která zjistí, že zdechlí koně jsou mezinárodní trend* voličům je třeba vysvětlit výhody zdechlého koně* v nejhorším je připravena varianta, v níž je třeba vysvětlit, že zdechlý kůň byl už od samého počátku naším cílem* a zlatým hřebem je odhalení toho, že příčinou zdechlého koně jsou ti, kteří vždy říkali, že ten kůň jistě brzy zdechne to jest opoziceNo a pojďme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Tak jsem si dopřál víkendový oddych od hlodů. Stejně všude vykukoval Putna. Samozřejmě, že Putna se ukázal být takový správně vytuněný týpek s mulikulturním přesahem. Jeho veselá videa a skotačení na obskurních průvodech ho přímo, podle mainstreamových tvůrců, předurčují být profesorem v oboru, který je tak nějak pro naši zemi nejpotřebnější. Upřímně řečeno, nějaký Putna by mi byl putna, nebýt toho, že ho hoši z pražské intelektuální kavárny začali apologetizovat. Samozřejmě, že Putna se stal výborným klackem na prezidenta. A tady je pro mne kámen úrazu. Prý se tu hraje o záchranu demokracie. Jen jestli se tu nehraje o něco jiného. Akademický svět totiž cítí asi prezidentův zásah jako ohrožení své tzv. nezávislosti na státu. Akademici by asi chtěli, aby jim stát ( potažmo prezident ) nemohl kecat do jejich záležitostí, ale zapomínají, že právě ten pitomý stát je platí. Opravdu nezávislým může být jen ten, kdo si to platí ze svého. Protože jak napsal bloger Petr Hampl: "1.Jestli na Fakultě humanitních studií nejsou spokojeni s prezidentem, ať mu dají výpověď a najmou si nějakého lepšího. Předpokládám, že většina voličů Miloše Zemana je s jeho postupem v této věci naprosto spokojena. 2.Normální prostý rozum říká, že ten, kdo něco platí, by o tom měl rozhodovat. Systém, podle kterého mají daňoví poplatníci chod univerzity financovat, ale nesmějí mluvit do tamních poměrů... to není nezávislost, to je docela obyčejná zlodějna. Být na místě pánů akademiků, raději bych záležitost moc nevířil. Podstatná část daňových poplatníků souhlasí s financováním Českého vysokého učení technického nebo medicínských fakult. Ale zkuste najít jednoho jediného voliče, který souhlasí se státním financováním fakulty, jejímž posláním je udělit diplomy z politologie, vědeckého feminismu a podobných oborů i těm studentům, kteří je nedokážou vystudovat na běžných školách. Někdy je lepší na sebe moc neupozorňovat." A ještě na okraj. U profesora bych očekával, že při své vzdělanosti a inteligenci nebude veřejně vytrubovat svoji sexualitu. O vzoru, jímž by profesor pro své žáky měl být nemluvě. A co se Zemanovy "povinnosti" jmenovat navrženého profesora týče, tak zákon o vysokých školách hovoří jasně: „Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.” Tím se nikde neříká, že musí jmenovat profesora. Nelíbí se mi překrucování Ústavy ČR, které má dělat z prezidenta jen pasivního podepisovače toho, co se mu někdo předloží. Pokud v ústavě či zákonu nějaká pravomoce prezidenta zakotvena je, tak tam není pro srandu králíkům. To že se ke kauze vyjádřila akreditační komise vedená paní Dvořákovou a že svolává demonstraci Zelený Liška, je už jenom předpokládatelný kolorit. Tak tolik ke kauze Putna. A podívejme se na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody čtvrteční aneb miluji naše média
Při výběru Hlodů, z nichž vychází vždy pár slov úvodem, jsem narazil na obvyklý výkřik jistého pana Zlatušky, exsenátora, exrektora a brněnského exradního. Muže, s nímž jsem nějaký pátek strávil na brněnské radnici, přičemž v jednom období jsem byl radním já, v dalším pak on. Jiří Zlatuška, některými přezdívaný Zlá tužka. Multifunkčně renesanční jedinec. Jeden čas seděl dokonce naráz na 7 židlích. Podle toho to také vypadalo. Pamatuji případ, kdy coby předseda komise informatiky nechal desítku lidí na sebe čekat, protože zapomněl, že nějaká komise je. Aby bylo jasno, proč zrovna tomuto pánovi věnuji úvod. Tento pán, mne v rámci své předvolební kampaně kdysi veřejně zostudil, protože jak se ukázalo, moje jméno se mu jevilo mediálně vhodné. Své pomluvy sice potom musel na základě prohraného soudu odvolat, ale náš vztah byl tímto faktem na celé 4 roky poznamenán. Tento pán se vyznačuje tím, že vždy má po ruce cennou radu, jak nějaký problém řešit. Ovšem to co má řešit sám, tam skutek utek. Příkladem budiž problém městské metropolitní sítě, kterou coby radní a předseda komise informatiky přivedl do stavu ve kterém vyletělo oknem 150 milionů, aniž by cokoliv začlo fungovat. Nu a tento pán kritizuje vyhlášenou školu PORG V.Klause mladšího a radí mu aby šel dělat soustružníka. Jak svědčí jeho komentář z Facebooku k článku v Lidovkách. No a tím jsme plynule přešli k titulkům.
Petr Paulczynski
Hlody úterní aneb miluji naše média
Tak ODS objevila Ameriku a prý chce ulevit živnostníkům. Já myslel, že to byl její program odjakživa. Že jejím programem byla od počátku idea svobody jednotlivce, svoboda a možnost volby kterou jednotlivec realizuje své představy aniž by mu nějaký zbytnělý stát diktoval co smí či nesmí. Krásná hesla o minimálním státu, svobodě, liberálním prostředí a volném trhu. Podpora podnikání atd. atd. Proto jsem tam taky kdysi vlezl. Pak se někde cestou tyto ideje poztrácely. Ústupky koaličním partnerům pomalu ale jistě přivádějí zatím stále ještě moji ODS na pokraj propasti. Personální boje, ztráta hlavního cíle zaměněná za osobní cíle některých jednotlivců a leckde i boj frakcí. Místo tvrdé zdi proti podvodům, zadlužování a demagogii jsme se začali věnovat osobním a koaličním válkám jedněch proti druhým a ideje jsme z reálného života přenesli akorát tak na papír. A klíčové rezorty jsme přenechali jiným a nechali se tlačit do kouta. Nechali jsme se vláčet šíbry kteří mysleli jen na moc a vlastní peníze. Klíčové ministerstvo financí jsme odevzdali do rukou odborníka, kterému zobeme z ruky a který namísto škrtů v mandatorních výdajích státu podojí kdekoho aby díru naplnil příjmy. Co kdybychom mu třeba řekli, že kdyby snížil spotřební daň na PHM, rázem by se zvětšil její výběr a přestaly by mizet peníze za nákup PHM v zahraničí? Co kdybychom mu třeba řekli, že zvedání daní podnikatelské sféře ekonomiku rozhodně nezrychlí, spíš naopak? Co kdybychom mu třeba řekli, že zvyšováním DPH nastolicuje úplně každého, takže rostou počty obskurních iniciativ využívajících nespokojenosti? Co kdybychom třeba bouchli do stolu a rozhlédli se kde nám bují aparáty, spousty komisí, subkomisí a všelikých přerozdělovacích spolků? Co kdybychom přestali dráždit tenčící se peněženky lidí tloustnoucími peněženkami vybraných jednotlivců na špičce státní správy? Zaplaťpánbůh za Mládkovy parazity, což je výrok, který ODS probudil. Doufejme, že ohlášené úlevy živnostníkům přivodí zlom ve ztrátě preferencí, protože podle některých zdrojů se může jednat až o milion hlasů. Myslím, že ODS stojí v bodu zlomu. Buďto se vrátíme ke kořenům svých idejí, nebo ztratíme ty poslední zbytky našich voličů a s tím i jedinou stranu, která má hájit osobní svobodu a osobní zodpovědnost! Je třeba vrátít slabé ODS na její základy. I kdyby nás to mělo stát dočasně vládní posty. Myslím, že by se našlo dost těch, co by to ocenili. Je čas na ofenzívu. A pojďme na titulky. A začneme tím, který mě vedl k tomuto úvodu.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Dnes mne zaujal titulek, že muž musí platit náklady exekuce i když byla neplatná. Tak to mi hlava nebere. Stejně jako mi nebere hlava jak může narůst bagatelní dluh třeba za černou jízdu na desítky tisíc korun. Pravda, jezdit načerno se nemá. Je to samozřejmě lumpárnička. Přistižený pasant má po právu dostat pokutu. Když ji nezaplatí, má být zkasírován. A klidně třeba exekučně. Proti tomu nelze zcela jistě namítnout ani ň. Akorát nevím, proč si na vymáhání dluhů Dopravní podnik najímá soukromé exekutory. To nad čím tu dnes zvedám obočí je až nemravný nárůst pitomého dluhu, kdy z marginálních dvou stovek se naráz stane více než padesátinásobek. Aby bylo jasné. Vůbec se nezastávám dlužníka. Nezaplatil jízdné, nezaplatil pokutu, nechť je zkasírován. Ale myslím, že všechno má své meze. Ověřil jsem si to na praktickém příkladu, kdy na firmě přistál výměr k provedení srážky ze mzdy u jednoho takového černého pasažéra, co je u nás zaměstnán. Řekněme si, že jde o člověka, jehož inteligence nepatří k nejvyšším, svoji práci však vykonává k plné spokojenosti nadřízených. Díky nulové kvalifikaci jeho příjmy nejsou horentní. Je rozvedený a pečuje řádně o dvě děti. Řekli bychom slušný člověk. Až na to ježdění načerno. Na druhé straně, ručičku na srdíčko, kdo z nás tak někdy nejel. A díky své "chytrosti" tento človíček strčil před upomínkami hlavu do písku jako pštros, domnívaje se, že role "mrtvého brouka" mu pomůže. Nepomohla. Pohleďte, co vynese taková hlava v písku.
Petr Paulczynski
Hlody čtvrteční aneb miluji naše média
Tak jsem přemýšlel o čem mám dát úvodník. Prezidentův projev v parlamentu a spící pankáč se nabízeli. Ovšem pak mne mnohem víc rozčílila Česká pošta, což rozvádím v rubrice "Z mého života". Tak se asi pustím do pošty. Tento polospící moloch má zaměstnanců jako nas*áno či jako v onom pověstném jazykolamu o křepeličkách. Něco okolo 33.333 pošťáků ve tři tisíce tři sta třiceti třech poštách. (Hnidopichy upozorňuji, že čísla jsou přesná asi jako čas na radiu Jereven kde hlásí jesť vósem časóv maximálno vósem dvádcať). Kromě níže popsané zkušenosti, že nechce mé peníze, mám s tímto molochem i jiné zkušenosti. Přicházím s ním totiž denně do styku. Chudák poštová úradníčka mi totiž denně nosí takový balík pošty, že by možná mohla uspět i v soutěži ve vzpírání mezi chlapy. Do firmy samozřejmě. Část pošty mi ovšem jiná úradníčka nosí domů. No, nosí. Protože jsem dopoledne v práci nebo někde, rozhodně ne doma, hodí mi místo pošty(mluvím o doporučené) do schránky pouze upozornění, že mi něco nesla. A že coby daňový poradce dostávám takové pošty docela dost, nepochybujte. Kdybych dostal jeden dopis za měsíc, asi by mne to tak nenadzvedávalo. A já pak odpoledne musím pro svoji poštu pěkně do úřadovny. Pěkná pošta. Moderní. Má asi 6 okének, z nichž jsou trvale fukční nejvýš dvě a u těch je taková fronta, jak když za komančů přivezli banány či mandarinky. To, že většinu frontových bojovníků tvoří důchodci, kteří si své záležitosti mohli odbýt dopoledne, je jiný problém. Nerozumím tomu, proč pošťačky chodí s doporučenou poštou dopoledne, kdy nikdo není doma a pak vypisují lísteček aby si nevolník pro poštu přišel sám, namísto aby takovou poštu nosili odpoledne.Česká pošta stejně jako zbylé státní podniky patří mezi spolky, které nejen mne, ale i další, dlouhodobě rozčilují svojí bohorovností v přístupu k občanům a firmám a těží z toho, že tyto se bez jejich monopolu neobejdou. Přitom z jejich chování čiší atmosféra reálného socialismu s jeho pomalostí, do očí bijící neefektivitou a nezájmem o klienty. O podivných zakázkách spojených právě s těmito státními molochy přitom slyšíme hotové Písně kosmické. Vláda která se prohlašuje za středopravicovou by měla navrhnout privatizaci státního podniku Česká pošta a posunout ji tak do dvacátého prvního století. Zkušenosti zemí, které to udělaly, jsou výrazně pozitivní. Došlo by k výraznému poklesu počtu zaměstnanců a celkovému zefektivnění činnosti. Objeví se konkurenti jak přímí, tak i nabídky úplně nových služeb. Místo drahých poštoven v nichž je stejně otevřeno minimum přepážek bych služby přesunul za zákazníky do nákupních center. A výnos z prodeje tohoto státního podniku bych využil na důchodovou reformu. A nyní kuk na pár titulků.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Tak jsem si až do nedávna myslel, že nejtrapnějším pořadem našívaší jsou nedělní exhibice pana Moravce s jeho prvoplánovým výběrem hostí. Až do okamžiku, kdy nám veřejnoprávní medium zprostředkovalo nevídaný estrádní přenos. V naší většinově sekulární zemi jsme se stali svědkem spešl mše. Kardinál Dominik Duka odsloužil v pražském chrámu sv. Víta bohoslužbu za sdělovací prostředky. Nádavkem přidal modlitbu k 60. výročí vzniku Československé televize. "Sdělovací prostředky a především televize jsou jednou z velmocí. Přicházíme, abychom poděkovali. Bohoslužba je především dík Bohu. Dík Bohu za velké vynálezy, ke kterým televize patří. Ale také dík za to, že v televizi se nacházejí i lidé, kteří dokážou v kritických momentech oslovit národ a sjednotit,“ řekl pražský arcibiskup Dominik Duka. Bůh suď, co vedlo jak pana kardinála, tak ČT která o tuto modlitbu požádala. Že by ČT potřebovala ochranu nebes? No soudě podle toho, koho nám pořád při vytváření televizní reality servírují asi ano. Neustálé exhibice jedněch a týchž tváří, které národu sdělují jak je tu vše špatně zřejmě potřebují Boží požehnání, protože některým se spíš zdá, že jde o cestu do pekla. Ovšem modlitba za krtečka, tak to už je moc i na mne, heretika. Možná, že pan kardinál potřebuje aby naševaše nameldovala národu, že církevní restituce (nic proti vracení ukradeného) tak jak prošly a které se mnohým nelíbí, potřebují veřejnoprávní pochválení. A tak snad na konec jen malou otázku. Může ještě Česká televize po této taškařici důvěryhodně informovat o církevních restitucích?
Petr Paulczynski
Hlody poprvomájové aneb miluji naše média
Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal ... dál to asi všichni známe. A tak rozumnější část obyvatelstva se líbala pod rozkvetlými stromy. Akorát komunisti si udělali slezinu s Miloušem Jakešem Bojlerem a Janem Kavanem Kato v Holešovicích, kde je vystřídali oranžisté. A tak jsem si početl o prvomájové veselici bolševiků. Povětšinou starých gerontů, jak ukazují snímky z akce. Bylo tam i pár mladých blouznivců a několik podivných individuí, které vždy potkáte na těchto akcích, ať už je to první máj, nebo nějaká manifestace.A také funkcionářů KSČM kteří vzpomínají na Klému a Džugašviliho jako na své hrdiny. Přišli podpořit chudáky dědečky a babičky, kterým spravedlivým hněvem div nevypadnou protézy (zubní). A tito zbídačelí důchodci co vykupují za desetitisíce šmejdové vyssavače a deky a pak si stěžují jaký je ten kapitalizmus prevít. Tito stalinističtí pohrobci bohužel sídlící v parlamentu nemohou překročit vlastní stín. Bohužel, většina je jich agresivních, protože se neumí vyrovnat s novou realitou. Svým způsobem je mi těch stalinistických pohrobků, co mají zastoupení i v parlamentu, líto. Kromě těch,kteří se v rámci obhajoby svého promarněného života uchylují k výrokům, kdy člověk váhá, jestli by nebyla lepší facka než argument. Vzpomněl jsem si na Havlovo heslo z listopadu 89 "Nejsme jako oni". Zásadně chybné heslo. Měli jsme být. Víc než 20 let po převratu se tu rozkřikují a kdyby mohli, tak my , co jsme představovali opačnou stranu, bychom ozdobili větve stromů v parku.Počasí bylo hezké, den byl krásný, takže jsem si vzpomněl na starý vtip, že jednoho krásného dne půjdou komunisti do prdele. Bohužel, zase nešli. Kdo četl výroky skalní komunistky Semelové se nestačil divit. Tento šílený národ, trpící asi ztrátou historické paměti, jim místo toho přidává na volebních preferencích. Přesně v duchu Leninovy poučky o užitečných idiotech. Jenomže dneska to nejsou intelektuálové jak o nich mluvil onen lstivý ruský ploskolebý syfilitik, ale banda hlupáků, která asi touží do prvomájového průvodu chodit povinně. Ale jedno je dobré. Letos jsme ještě do průvodu povinně nemuseli. Jak dlouho to ale s takovou bude trvat?Chtěl bych poděkovat kamarádům z občanské společnosti ProtiAlt, že se této akce také zůčastnili a ukázali, že ne všichni trpíme ztrátou paměti. A co si vyslechli? Tušil někdo z vás, že Milada Horáková byla prostitutka a že vraždila malé děti? Že máme lesy plné zavražděných podnikatelů? Že kdo má židovské předky, je fašista? Že Nečas s Kalouskem jsou krvavé bestie, horší než Stalin? A že v Bohnické léčebně dávají propustky zájemcům o účast na prvomájové veselici? Ne? Pak si přečtěte blog kolegy Makovského který je doprovozen i řadou vypovídajících foteček.http://makovsky.blog.idnes.cz/c/336315/Jeste-ze-ta-Horakova-dostala-provaz-aneb-prvni-maj-ve-Fucikarne.htmlNo a skočíme na pár titulků.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Snad nedostatek hlodů či vlastní lenora mne od čtvrtka nepřinutilo nic vyplodit. Ale nastal čas se vymanit z letargie a vzít to od pátku do včil. Začneme tak trochu homofobním komentářem. Na úvod malý exkurz pro ty, kteří netuší co tento multikulti termín znamená. Jsou jím do hlavy biti všichni, kteří nesouhlasí s tím, aby se nám veřejně po náměstích proháněli jedinci se sexuální orientací odchylnou od většinové a veřejně deklarovali, že kluci s klukama a holky s holkama na náměstí musí ostatní s jásotem vítat. Správně multikulturní je, aby veselé průvody se konaly, on a on a ona a ona se mohli brát ba dokonce adoptovat děti. Plné ulice francouzských měst lidí kteří protestují proti této teorii asi teda budou homofobové. Revoluční policie dokonce zbila protestujícího kněze. Homofobové budou asi i starostové (k 20. 4. je jich již přes 20.000), kteří dali veřejně najevo, že na jimi spravovaných radnicích se žádné homosňatky konat nebudou. Demonstranti mají na tričku oficiální symbol protestu, totiž maminku, tatínka a děti, což francouzský mediální mainstream, hájící Hollandovu socialistickou vládu, považuje za nepřijatelný výraz homofobie. Blízký přítel ministerského předsedy se už ostatně nechal slyšet, že kdyby uprostřed davu protestujících vybuchla bomba, on by žádnou slzu neuronil. Poslední větší shromáždění se konalo tuto neděli a podle velmi uměřených odhadů se jej zúčastnilo přes 150.000 lidí. Náš hlavní mediální proud, včetně toho „pravicového“(Lidové noviny, MF Dnes apod.), o těchto dramatických událostech ve Francii mlčí. Proč asi? No ponechme Francii její problémy a pojďme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody čtvrteční aneb miluji naše média
Tak nás dnes navštívil muž, kterému říkají prezident EU. To je vážení tak charizmatická osobnost, že o něm britský poslanec europarlamentu Nigel Farage prohlásil, že má charisma mokrého hadru a připomíná bankovního úředníčka. Tak určitě proti tomuto pánovi je naše kníže lev salonů, byť lev občas pospávající. Herman Van Rompuy byl necelý rok belgickým premiérem. Po přijetí Lisabonské smlouvy byl tento neznámý politik zvolen za prvního evropského prezidenta. Ale pozor! Rompuy je pravidelným účastníkem tajných elitářských setkání skupiny Bilderberg Group. Po svém jmenování v Evropském parlamentu dokonce ohlašoval příchod Nového světového řádu. Přitom na rozdíl od národních prezidentů ho nikdo nevolil. Tuto nadbytečnou funkci prezidenta unie (předsedy Evropské rady) vytvořila Lisabonská smlouva. Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy nemá téměř žádné pravomoci, avšak Evropany stojí více peněz, než kolik stojí Američany jejich prezident, který rozhoduje téměř o všem. Tento Van Rompuy je placen lépe než Obama. Jenom stavba a vybavení jeho nového sídla přišlo 750 milionů korun. 150 milionů ročně pohltí výdaje na provoz úřadu, platy jeho zaměstnanců a plat samotného prezidenta. Rompuy pobírá v přepočtu 8,1 milionu korun ročně (675 000 korun měsíčně), zatímco částka v korunách, kterou za rok vydělá Barack Obama, je 7,4 milionu. Podle News of the World unijní rozpočet pamatuje 39 miliony korun na cestovní a jiné služební výdaje unijního prezidenta. Stephen Booth ze skupiny Open Europe, která kritizuje plýtvání v institucích Evropské unie, k tomu lakonicky poznamenal: "Tak tohle překračuje všechny meze." A tento muž dnes bůhvíproč navštívil jak Nečase, tak Zemana. Tak koukněme co na to titulky.
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
Tak čím dneska začneme? Já bych se koukl na fakt, že Nečasův kabinet dnes projednával legislativní návrh ministra Chalupy. Podle uvazovačů ke stromům prý ve skutečnosti vede ke zrušení Národního parku Šumava. Strana zelených vyzývá vládu, aby odmítla Chalupův návrh a zabránila zničení unikátní přírody, které by vedlo k poklesu zájmu turistů o toto území a poškodilo by místní šumavskou ekonomiku. Tak co ten zloduch Chalupa vlastně chystá? Navrhuje zmenšit území doposud ponechané přírodě o 5 500 hektarů, začít kácet v pralese na Smrčině, v kaňonu Křemelné, či kolem Ptačího potoka v Modravských slatích. Zároveň chce rozšířit zóny, ve kterých je možné stavět sjezdovky a hotely. Ráj pro developery vznikne kombinací Chalupova návrhu a nedávno schváleného zákona o Státním pozemkovém úřadě, který dal šumavským obcím právo získat bezúplatně státní pozemky v zastavěném území nebo zastavitelné ploše právě v těchto zónách parku. Zatímco v jiných chráněných územích, obce pozemky získají pouze za podmínky, že na nich postaví pouze veřejně prospěšné stavby, na Šumavě je tato podmínka explicitně zrušena. V nově rozšířených 3. zónách Národního parku se tedy bude moci stavět cokoliv. Podle pana Jirsy něterá média, včetně České televize a některých celostátních deníků, záměrně deformují informace a vytvářejí tak "jinou realitu". A tak se můžeme dočíst o "dvou stranách sporu", některé pořady v České televizi dokonce vyznívají tak, že nositelem pravdy o Šumavě jsou pouze nevládní organizace. Jaká je však skutečnost? Od počátku otevření debaty o budoucnosti Šumavy, která byla akcelerována záměrným rozpoutáním kůrovcové kalamity, deklarovaly oba kraje, na jejichž území národní park leží, jednotný názor. Jaksi neberou na vědomí, že divočina v pojetí Strany zelených a Hnutí Duha se rovná tisíce hektarů zdevastovaného lesa, miliony zbytečně uschlých smrků a zničení původních pralesních zbytků. No podívejte se sami, co zelení pomatenci podporují.
Petr Paulczynski
Hlody úterní aneb miluji naše média
Tak šaškec v ÚSTRu pokračuje. Sedím na bedně s dynamitem, říká šéfka archivu archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánová. Začíná se rýsovat, že gradující spor o ÚSTR je spíše bojem o tento archiv. Ten obsahuje prý velmi zajímavá, neřku-li výbušná témata a spisy z let 1938 až 1990. Tedy z období nacistické a komunistické totality. V Česku stále žijí lidé, kteří nemají z nejrůznějších důvodů zájem, aby byly některé informace z minulosti zveřejněny, říká ředitelka kterou chtějí odvolat. S pomocí těchto fondů lze totiž lustrovat státní úředníky, zda nespolupracovali s StB. Odvolaný ředitel ÚSTR Daniel Herman mluví dokonce o politicích, jejichž blízcí či přátelé mohli kolaborovat či spolupracovat s nacisty či komunistickou tajnou policií. Podle některých historiků prý hrozí, že s výměnou managementu ÚSTR hrozí uzavření fondů ABS. Nasvědčuje tomu totiž odvolání Hermanova prvního náměstka Eduarda Stehlíka, kancléře Pavla Žáčka, oznámený odchod ekonomického náměstka Reného Schreiera a podle všeho to bude pokračovat i vedoucími odborných oddělení ústavu. Tak mi to připadá, že si z nás rudoši zase dělají zadel. Vypadá to, že Dědečkův verš "Už jde rudoch od válu, bože, to jsou zvěrstva, on by chtěl jít pomalu, ale musí zčerstva. Nechme samet sametem, pánové a dámy, buďto s nima zametem, nebo oni s námi" neztratil nic ze své aktuálnosti. Zvláště když v řadách socdem, které ostatně v historii rudoši už jednou pohltili, se nacházejí pověstní užitečné idioti. A když už jsem zabrousil na pole politické poezie, mám tu ještě básničku Pepy Fouska: "Zapomněl mnohé tento lid a otvírá zpět vrátka. K moudrosti dlouhá cesta je - a paměť? - ta je krátká! Divný národ tihle Češi – i když je pes pokouše, sotva se jim rány zhojí, znovu volí komouše. Potom šlapou jako stádo za srpem a kladivem, anekdoty šeptají si potichoučku nad pivem!" Oč zajímavější je první dnešní titulek.
| předchozí | ... 6 7 8 9 10 11 12 ... | další |
