Vzpomínka na 21. srpen 1968
To srpnové ráno si docela přesně vybavuji. Za šera nás probudil hluk letadel a temné dunění nevěštící nic dobrého. Připomnělo mi to dny z konce 2. světové války, kdy jsme přikládali ucho k zemi a naslouchali jak se blíží fronta. Tehdy jsme toužebně očekávali příchod Rudé armády – osvoboditelky, dnes to ale bylo jiné...
Po odchodu manžela do práce jsem si pustila rádio... Z přijímače se nesly tragické tóny, Sbor Židů z Verdiho opery Nabucco. Čas od času byla hudba přerušována hlasatelem, který pohnutým hlasem oznamoval, že v noci překročila vojska Varšavské smlouvy hranice naší republiky. Vyzýval občany ke klidu, veškerý odpor by byl prý vzhledem k velké přesile Varšavských armád, marný.
Po rozednění jsem vyšla před dům a uviděla kolonu obrněných transportérů, která se valila po silnici od Vizovic ke Zlínu. Před křižovatkou je vítal široký bílý transparent natažený přes cestu - s nápisem azbukou „Idítě domoj!“ Na obrněncích, rachotících jeden za druhým, jako cínoví vojáčci sovětští soldati, mladíci sotva dvacetiletí … Samopaly na hrudi, pohled upřený před sebe... Málokterý z nich se odvážil pohlédnout dolů na chodník, na hloučky lidí se zaťatými pěstmi, v očích pohrdání - někde i slzy.. .Když se dcerka uzdravila a já znovu nastoupila do práce, moje sklíčená nálada se v kolektivu spolupracovníků poněkud rozptýlila.. Tehdy jsme byli všichni zajedno. Debatovali jsme, odsuzovali okupaci a přemýšleli, jak budeme násilí a nesvobodě čelit. Tehdy oblíbené rčení „kupujte si hřebeny, nastávají všivé časy,“ se bohužel brzy do puntíku vyplnilo...
Následující dny bylo město plné vojska, ale také transparentů. Směrovky na křižovatkách hlásaly namísto Vizovice, Kroměříž a pod. - města „ Moskva,“ „Leningrad,“ „Alma – Ata,“ „Kijev,“ ale také slova azbukou „naprávo,“ „nalévo,“ a „počemu?“ Portréty Alexandra Dubčeka, prezidenta generála Ludvíka Svobody a československé vlajky a praporky byly snad v každé výloze. S věže kostela sv Jakuba ve Zlíně visel dlouhý transparent s drsnou kresbou nemluvněte nabodnutého na ruském bajonetu...
Cesta z práce mě vedla kolem městské Knihovny F. Bartoše, kde sídlil štáb spřátelených armád. Tam se srocovali občané a diskutovali s vojenskými politruky. Také jsem se tam jednou zastavila a dala se s jedním z nich do řeči: „Počemů vy k nam prijéchali? ptám se. „Zděs kontrarevoljůcija,“ na to on. „Žádná kontrarevoljůcija, je tu klid, nevidíš?“ oponuji... On ale na to, že se prý mýlím... ",Znáješ ty, kto Lev Nikolájevič Tolstoj?“ pokračuji. “Da, éto bolšój rúskij pisátěl.“ „A důmaješ, što by on na to skazál, aby bolšój naród uchvatií naród máleňkij?“ Politruk se na chvíli zamyslil a pak kategoricky pronesl památnou větu: „Lev Nikolájevič Tolstoj nět revoljucioněr, on humanist.“ A bylo po diskusi... Symbolizovala následující dlouhá léta normalizace, kdy dogmata byla silnější než argumenty.
Pak spřátelená vojska odtáhla ze Zlína, ale v Československu zůstala... Sice oficiálně „dočasně“, neoficiálně však natrvalo... „Tvrdou realitu“, kterou těmito slovy charakterizoval Alexandr Dubček, vystřídala „konsolidace“ a pak „normalizace...“ Jednotu národa se podařilo rozbít. Prověřovalo se a kádrovalo, mnozí přiznali „pomýlenost“ a houfně se zařazovali po „směru větru.“ Kdo neschvaloval vstup vojsk Varšavské smlouvy byl odvolán z funkce, sesazen z vedoucího místa, mnohým nebylo dovoleno ani vykonávat svá povolání. Někteří se ochotně propůjčovali ke spolupráci, donášeli a zrazovali své přátele. Přestali jsme jeden druhému věřit. Události, které jsme prožili a viděli na vlastní oči, byly překrucovány, lež byla vydávána za pravdu. Většina z nás mlčela, protože msta mocných mohla postihnout i nevinné, naše děti. Stali se z nás pokrytci, kteří jinak hovořili na veřejnosti a jinak doma.
Jsme dnes lepší? Opravdu? Nechovali bychom se v podobné situaci naprosto stejně jako tenkrát, v roce 1968 - a po něm? I to mě dnes, po mnoha letech od těchto smutných dní bohužel napadá…
Mirka Pantlíková
Mirka Pantlíková
Moje dilema - jít k volbám prezidenta , anebo si to raději odpustit
Můj článek je zamyšlením nad článkem blogera pana Šišj Měli jsme deset prezidentů, jedenáctý je na spadnutí. Rozvinula se pod ním i zajímavá diskuze, které jsem se účastnila.
Mirka Pantlíková
Díkybohu, že je po Vánocích,
po Silvestru, po Novém roku a že i ten předvolební a volební humbuk již také brzy skončí. Nevím jak vaše, ale moje Vánoce i Silvestr s Novým rokem tentokrát opravdu nestály vůbec za nic - ani za tu pověstnou zlámanou grešli.
Mirka Pantlíková
Dnes má chodit Mikuláš...
Je pondělí pátého prosince, dnes k večeru by měl chodit Mikuláš s čertem a andělem. Bude-li opravdu chodit i v naší čtvrti, to opravdu nevím, i když by chodit měl. V našem domě je totiž kupa malých dětí.
Mirka Pantlíková
Cesta do Násedlovic - a zpátky
Moje rodná dědina Násedlovice se nachází na jižní Moravě, na Kyjovsku. Je nevelká. má asi osm set obyvatel. Státní silnic, která jimi probíhá, vede z Brna do Hodonína a pak dál na Slovensko.
Mirka Pantlíková
Exotický uprchlík
Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá – zpívá se v jedné dětské písni. Přiznám se, že i já mám ráda zvířátka, i když některá víc a jiná míň. A některá z nich nemám ráda vůbec, dokonce jsou mi protivná, nebo se jich bojím.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Od 60 let jsou bez šance, míní Maláčová. Pomůže rekvalifikace, říká Pertold
Podcast Vláda v úterý schválila návrh důchodové reformy. Počítá se zvyšováním důchodového věku nad 65 let...
V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině
Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...
Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy
Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...
Tuleja vzdal nominaci na ministra, připustil selhání. Politici to uvítali
Pavel Tuleja se vzdal nominace na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Připustil selhání v...
Mezinárodní obchodník – balicí stroje
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj
- Počet článků 333
- Celková karma 20,43
- Průměrná čtenost 717x
mpantlikova@seznam.cz