Deset let jsme s manželem chovali rotvajlerku. Tak nějak jsme ji zdědili od syna, když si s manželkou pořídili synka a my převzali dočasnou péči o psa. Tehdy čtyřmesíčního. Ovšem v této zemi je jednotkou dočasnosti jeden furt... Kasinku jsme dokonale zvládli, nejspíš tak, že manžel - důchodce se jí stoprocentně věnoval a já jí stoprocentně rozmazlovala. Bez ní ani ránu. Měla pas a projela s námi na zadním sedadle Fiesty půlku Evropy včetně Británie. Nikdy nikoho nenapadla, dokonce ani vysokou, kterou jsme spolu jednou potkali v lese. Moje povely hačí, hájí a jdeme domů, mám chuť na kafíčko, tak ty nejsou standard, ale fungovaly. Opustila nás a my si už nikdy psa nepořídili. Byla bojové plemeno? Ano, ale je to i o výchově.

PS v posteli s námi nespala

Děkuji Vám, paní Beránková, za pěkný a podrobný komentář. Když už si člověk pořizuje psa, a je zodpovědný, měl by se mu věnovat. Ovšem existují mezi námi lidé, kteří jednají neuváženě a pocit zodpovědnosti je jim cizí. A pokud si koupí , nebo získají nějaký druh ostrého agresívnějšího) psa, o to víc. Ale i menší pes klidnější rasy může být na lidi zlý, pokud ho sám majitel např. sám týrá. To jsme měkli kdysi souseda, který měl rezavého pudla, a ten by tak agresivní, že se ho všichni v okolí báli. Možná byl nějak psychicky narušený, nebo nevychovatelný, nevím. Byl vylo ženě zákeřný. Číhal vždy někde v křoví, nebo venku za popelnicí, a když šel někdo kolem vyrazil a byl schopen ho pokousat. Víckrát se to stalo, hlavně dětem. Naši psi byli skutečně mírumilovní, vyžadovali od nás zájem, i mazlení. Paní Beránková, Děkuji Vám za pěkné povídání. Jo, a ty zvířátka člověk v našem věku obvykle zdědí od dětí, pak si ne a ně zvykne, a už s nimi dlouho žije. Tak to bylo s našil mi andulkami. Nejprve jsme je hlídal když děti s rodinami odjeli na dovolenou, a paka nám uč zůstali. Když stářím uhynuly, koupili jsme si jiné. A tak jsme s nimi žili skoro 20 let. Ještě teď je nám po nich smutno. Jsme již ale oba staří a nemůžeme si je pořídit. Pořídit si psa a, nebo i ty papoušky, je závazek - na několik (i dlouhých) let. krásný den.

Moc hezké vyprávění, paní Mirko. My máme dva psy (klasické kolie) a dvě kočky, dále suchozemské želvy, takže také bývá veselo. Dříve jsme měli i papoušky. Ovečky, tedy bedlingtony choval u nás ve městě Vašek Glazar (ten, který se později proslavil ve filmech pana Trošky). Měl je opravdu krásné (časem přidal také pudly aprikoty) a často jsem s ním chov psů konzultoval, protože jsme tehdy měli malého knírače .

Jejda, tilik zvířátek., pane Miroslave.. Asi bydlíte v domě se zahradou. My bydlím v třípodlažním cihlovém domě. se šesti rodinami. Občas tu mí někdo menšího psíka, ale my jsme měli toho "ovečkového" s krásným jménem Bella, a pak hodně dlouho ta Andulky. Syn s rodinou měl asi 12 let zlatého retrívra, ba yl to hrozně hodný pes, a dcera krátkosrstého teriérku Ketynu, ta byla velmi chytrá. . Oba byli u nás často, a milovali nás. Když onemocněli a umřeli obrečeli jsme je oba. Poslední andulky nám odešla asi před dvěma měsíci, je nám po smutno, ale rozhodli jsme se, že si již další nepořídíme. To víte, oba stárneme, každý tvor i tvoreček vyžaduje péči - a pro nás je to již náročmé. Děkuji Vám za pěkný a zajímavý komentář. Kolie jsou krásní psi,

aristokratického vzezření. To video s Adélkou jsem si "vyrobila" sama, byl a velmi vhodným objektem pro filmování. Mám jich víc, i s jejím druhem Ferdíkem. Zdravím. ( Jo, kreslete a malujte, v tomto krásném barevném měsíci listopadu. Mě trápí, že na malování nemám na to v tuto dobu dost času. Ale snad ještě něco stihnu). Srde eěně Vás zdravím.

Krásný blog + video

Děkuji, pane Chmelíku. Vaše pochvala mě potěšila.

Jasná karma!

Děkuji. Dobrou noc.

Adélka je celá naše Zlatka

Děkuji Vám. paní Ivanko, za příspěvek. 3

Děkuji Vám, paní Veroniko.

Hezký blog i příloha.

Díky za pochvalu, pane Tomáši. Zdravím.

Letos na Floridě napadlo pět pitbullů poštˇačku. Byla to teta pána, který pracoval s mým synem. Psi se podhrabali pod hradbou a jako smečka zautočili. Utrhali ji ruce i nohy, utok nepřežila. Bylo ji přes čtyřicet let.

Menší pes vás může pokousat, ale pitbullové zavraždit.

Zatím nevím, co bude čekat majitele, protože tak rychle soud nepracuje. Psi určitě utraceni a on půjde za vraždu do vězení, i když vraždu neumyslnou. Psi jsou vedeni jako zbranˇ a ten, kdo je chová, tak si to musí uvědomit.

Takže teď jste mi, paní Ivano, potvrdila, proč se mají lidé bojových psů i podvědomě bát. Každý z těch psů nemá totiž rozumného majitele. I u nás se již stalo několik otřesných případů. že pes napadl člověka - a v horším případě malé dítě. Děkuji Vám za příspěvek a srdečně Vás zdravím.

Věříte mýtu o "bojových" psech ?Doporučuji shlédnout několik dílů pořadu z dílny kanálu Animal Planet "Pitbulls and Parolees", tam se o tomto plemenu leccos dozvíte.

Děkuji, za doporučení, pane Šímo. Věřím Vám. Mne osobně nikdy žádný pes nenapadl, moje obavy z těchto psů pramení spíš z různých strašidelných zpráv a videí z televize - koho již pokousali, a jak koho zranili. Samozřejmě že psi za nic nemohou, nemají lidský rozum. Řídí se svým přirozeným instinktem. Děkuji za připomínku.

No vidíte a zrovna ten Bedlington je blízký příbuzný toho pitbula.

Díky, pane Ježku, za upozornění, to jsem fakt nevěděla. A děkuji za přečtení.