Vůně lipového květu (1) Moje dědina
Ale i když tehdy na dědině televizorů, ani počítačů nebylo a namísto vysedávání před obrazovkou se více četlo, měli jsme od jara do zimy o zábavu postaráno. Jen co se po Velikonocích trochu oteplilo, shodili jsme punčocháče a chodili naboso. A v létě úplně bosky. Vždyť prosluněný prach na cestě tak příjemně hřál... Občas jsme sice šlápli do něčeho ještě teplejšího, to nám ale nevadilo, byly to jen proslulé koňské „kobližky“ nebo kravěnce. Horší už byl skopnutý palec. Ten jsme si začerstva zasypávali rozehřátým prachem, aby se brzy zahojil. A kupodivu to někdy zabíralo…
Od rána do večera jsme byli na ulici, pobíhali jsme mezi kvetoucími keři a stromy, ale o tom co je to pylová alergie, kterou dnes trpí tolik dětí, jsme neměli ani potuchy. Domovu jsme se pokud možno vyhýbali, protože tam nás čekalo jen plno úkolů: „Máš napsanou úlohu? Skoč k Řihákovi pro kvasnice a zastav se zrovna u Crlíka pro chleba, zajdi s kýblem do „dědiny“ pro vodu, vezmi si tašku a běž natrhat kopřivy pro kuřátka, pozametej dvůr “ - a tak podobně. Ty domácí povinnosti nás sice později neminuly, a za naši nepovolenou domácí absenci nás čekalo pokárání, občas i pořádný lepanec, ale ten kousek času, utržený jen tak pro naši zábavu, nám opravdu stál za to…
A naše dětské hry? Děvčata si spolu na ulici hrála s barevnými, gumovými míči „školku“, skákala přes švihadla, kluci zase šprtali do důlků různobarevné hliněné kuličky, na hřišti se honili za odřeným kopačákem, anebo stříleli vlastnoručně vyrobeným prakem. (Někdy se povedlo i do okna - to pak byla mela...). Strefovat se na ptáčky však bylo přísně zakázáno, trestalo se to i dvojkou z chování. A pokud někdo z hochů přinesl prak do školy, byl mu třídním učitelem okamžitě zabaven.
Za deštivého počasí se změnila prašná cesta mezi chalupami v rozblácenou čvachtanici plnou kaluží a výmolů. Před budovou naší trojtřídky pak stávala žákovská služba, která nám kontrolovala podrážky bot, aby se dovnitř nenanosilo bláto. Proto, abychom se příliš nezamazali, kradli jsme se cestou do školy jako zloději těsně kolem podrovnávek chalup, po úzkých chodníčcích z červeně natřených cihel. To ale zase nerady viděly tetičky, jak nás zmerčily, už nás hnaly…
Brzy z jara jsme z nařízení pana řídícího sbírali chrousty... (Těch bylo tehdy hrozně moc). Denně jich každý z nás musil donést nejmíň dvacet, což se bedlivě sledovalo. Za chladných ranních rozbřesků jsme je setřásali z ovocných stromů a úlovek nosili do školy. Před školní budovou nám je žákovská služba počítala a házela do velkých dřevěných škopků s vodou. Předháněli jsme se kdo jich nasbírá víc, ale bezpečně vedli ti, co měli vinohrady s ovocnými stromy - meruňkami, broskvemi a jabloněmi…
S postupem jara jsme měli za úkol sbírat léčivé byliny - podběl, jitrocel, řebříček, heřmánek (patáčky), kopřivu – hluchavku. Značná pozornost školy byla rovněž věnována sběru lipového květu – lipáčí a květu černého bezu, „koziček“. Sušili jsme je na rozložených plachtách na školní půdě. To se nám líbilo, vypadalo to tam tajemně… V tu dobu byla vůní sušených bylinek, a hlavně „koziček a „lipáčí“, provoněna celá naše škola.
Pokračování ...
Mirka Pantlíková
Díkybohu, že je po Vánocích,
po Silvestru, po Novém roku a že i ten předvolební a volební humbuk již také brzy skončí. Nevím jak vaše, ale moje Vánoce i Silvestr s Novým rokem tentokrát opravdu nestály vůbec za nic - ani za tu pověstnou zlámanou grešli.
Mirka Pantlíková
Dnes má chodit Mikuláš...
Je pondělí pátého prosince, dnes k večeru by měl chodit Mikuláš s čertem a andělem. Bude-li opravdu chodit i v naší čtvrti, to opravdu nevím, i když by chodit měl. V našem domě je totiž kupa malých dětí.
Mirka Pantlíková
Cesta do Násedlovic - a zpátky
Moje rodná dědina Násedlovice se nachází na jižní Moravě, na Kyjovsku. Je nevelká. má asi osm set obyvatel. Státní silnic, která jimi probíhá, vede z Brna do Hodonína a pak dál na Slovensko.
Mirka Pantlíková
Exotický uprchlík
Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá – zpívá se v jedné dětské písni. Přiznám se, že i já mám ráda zvířátka, i když některá víc a jiná míň. A některá z nich nemám ráda vůbec, dokonce jsou mi protivná, nebo se jich bojím.
Mirka Pantlíková
Šatenka
Víte co to byla „šatenka“? Asi nevíte... Současníkům to slovo už nic neříká, a nás, pamětníků, co ještě pamatují přídělový systém na potraviny a průmyslové zboží v době druhé větové války a po ní, rok od roku ubývá...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
- Počet článků 332
- Celková karma 22,21
- Průměrná čtenost 719x
mpantlikova@seznam.cz