Včerejší den - o úplně obyčejných věcech

Nedávno jsem se zmínila před rodinou, že by už bylo načase pořídit si do kuchyně novou ledničku a sporák. Uvažovala jsem o tom již delší dobu, ale jen tak pro sebe, nebo s mužem u snídaně… 

Je fakt, že ty oba nenahraditelné kuchyňské elektrospotřebiče, staré přes dvacet let, byly ještě  docela funkční – sloužily dobře -  i když nedokonale... U kombinovaného sporáku nefungoval už desítky let termostat - i když byl několikrát  opravován (asi skrytá vada), lednička se nám zase stále zavodňovala, často jsme ji musili rozmrazovat a čistit. A také byla  pro naše současné potřeby málo prostorná.

Netrvalo dlouho, zavolal mi nejstarší vnuk:  „Babi, vyberte  si s dědou na internetu, které typy spotřebičů se vám líbí, já vám je objednám.“ A zároveň nám poslal i několik vlastních tipů. Nechtěli jsme ho obtěžovat, ale on řekl, že to pro nás udělá rád. A také že jo… Poslechli jsme ho,  a včera nám je oba, lednici i kombinovaný sporák, dovezli.  A myslím, že jsme si nevybrali špatně. Odpoledne přikvačil i plynař, který nám sporák připojil, a dokonce nám udělal i přednášku  o jeho obsluze a bezpečnosti.

Když odešel, naplnili jsme ledničku potravinami a čekali, kdy to v ní „hrkne“-  jako dřív v té staré, a ona se „rozjede".  Ale ona dlouho nic – nic nebylo slyšet - i když jsem naslouchala s uchem na jejích dvířkách. Byla jsem z toho špatná a málem jsem začínala uvažovat o její reklamaci. Ale pak, po chvíli „trucování“ se přece jen rozjela a mrazit začala. Včera v noci - i dnes ráno už bylo všechno v pořádku. No jo, není to jako dřív, dnes už „chodí“ ledničky pěkně potichoučku...

A v pohodě je i ten náš kombinovaný sporák, který má různé vymoženosti -  pěkný gril, a dokonce  i bezpečnostní pojistku pro případ, že by mi polévka v hrnci překypěla a plamen hořáku zhasl. Perfektní bezpečnostní zařízení, které na těch starých sporácích nebývalo.  

A proč vám o tom píši? My, starší lidé, často lpíme na starých věcech, neradi si zvykáme na něco nového. Ale jednou za čas  je třeba, zejména různé elektrospotřebiče a zařízení vyměnit za nové, dokonalejší, bezpečnější – a také s menší spotřebou energií.  Jsem ráda, že jsme se k tomu s manželem odhodlali.

A na závěr přidám ještě jeden včerejší zážitek – a to s naším papouškem vlnkovaným, andulkou Adélkou. Odpoledne, při tom zmatku s přesouváním kuchyňských sporáků a ledniček, nám vyletěla z pokoje kde má klícku, vletěla do obývacího pokoje a sedla si nahoru, na garnýž… Lákali jsme ji nazpět, ale marně, ona ne a ne… Nemáme ji bohužel naučenou  aby si sedla na hůlečku nebo na prst, protože žila v páru s anduláčkem Ferdíkem a oni si spolu vystačili, ale on bohužel nedávno uhynul. A tak Adélka po něm trochu smutní – a trochu trucuje...  Ale nakonec to dobře dopadlo, hlad ji donutil aby sletěla na klec, kterou jsme tam na  ni  nastražili. A pak se rozpomněla a vletěla do ní – nazobat se prosa a napít vody. A tož takový byl ten náš včerejší, obyčejný – i když trochu rušnější den než obvykle. . 

Každý den nám všem přináší radosti i starosti. Vám, mladým, i nám, starším – a pokud jsou jenom takové, jaké jsem tu popsala, díkybohu za ně…