Takže, dnes dostaneme vysvědčení…

„Sláva, dnes je poslední červnový den, končí školní rok, dostaneme vysvědčení – a šmytec.  Konec trápení, začínají  nám prázdniny…“

I když  musím přiznat, že mi osobně  škola  až tak moc nevadila, občas mě to tam i bavilo, na prázdniny jsem se vždycky hrozně těšila.  Vysvědčení jsem mívala  docela slušné, bez trojek a „židliček…“ Musím ale také přiznat, že na konci prázdnin jsem se zase těšila do školy. U nás na vesnici,  nehledě na to věčné skotačení venku, bývala  na jejich konci už pořádná nuda. Jakmile začalo foukat ze strnišť pospíchala jsem zase do školních lavic, tam  žádná nuda nehrozila…

A jako rodič? S mladší dcerkou nebyly žádné problémy. Byla šikovná, dobře se učila, výborně zvládala i úkoly mimoškolní, například   hru na flétnu, na klavír, nebo malířský kroužek v „lidušce,“ a podobně.   

Se starším synkem to bylo přece jen o něco horší. Začalo to už na ZŠ v první třídě. Problémem  pro něj bylo například psaní, učitelka nás požádala, abychom to s ním  doma procvičovali.  „Mami, nejhorší jsou ty zatáčky,“ říkával, s propiskou v ruce s nosem až v písance… A pak  ty „výchovné“ poznámky v žákovské knížce... Kdysi přinesl tuto: „O přestávce neustále zavírá kohoutek s vodou, aby voda netekla.“  Potrestat ho za to, anebo pochválit? Toť otázka... Chudinka paní učitelka musila být tehdy asi hodně rozčilená... 

Kluk  byl technicky nadaný, bavila ho  matematika a fyzika, ale hlavně  tělocvik, pod nos  mu ale nešla čeština, ruština a například  zpěv, který byl i na druhém stupni ZŠ povinný. V tom, na rozdíl od jeho mladší sestry, nijak nevynikal. Vzpomínám si, že kdysi seděl celý ubrečený u klavíru a přeříkával si ze zpěvníku nahlas:  „Spadla mi šavlička z vraného koníčka, pojď mi ji, milá, podat, já musím mašírovat…“  „Co brečíš?" ptám se ho... „Ale, nechtěl jsem na stupínku zpívat a učitelka  mi nařídila naučit se slova všech písniček,  které jsme v tomto roce  brali,  jinak prý mi dá čtyřku ze zpěvu.  A já chci jít ven za klukama hrát fotbal... “No jo  - neodpustila jsem mu to - i když jsem  si pomyslila, že je to od učitelky úplná blbost – vůbec nejlepší  způsob jak klukovi dokonale zprotivit zpěv.  A navíc - on byl sedmák, zrovna začal mutovat  a styděl se za to…(A výsledek? Nakonec všechny ty školy, od té základní, až po tu vysokou,  zvládl docela dobře, dnes je z něj schopný a úspěšný inženýr).

Takže  -  milí rodičové,  dnes dětem  končí školní rok, dostávají vysvědčení -  a i když to jejich školní lejstro nebude zrovna podle vašich představ, buďte k nim shovívaví… Nemají to vždycky lehké  – ony, ani   jejich  učitelé (paní učitelky). Pěkné prázdniny všem!