Moje dilema - jít k volbám prezidenta , anebo si to raději odpustit

Můj článek je zamyšlením nad článkem blogera pana Šišj Měli jsme deset prezidentů,  jedenáctý je na  spadnutí. Rozvinula se pod ním i zajímavá diskuze, které jsem se  účastnila. 

Pane Šišo, není to omluva - ale někdy se mi stane,  že si přečtu titulek článku, že článek přelétnu očima, a když mě zaujme,  pak si ho přečtu podrobně. Jinak Vám děkuji za seznámení se všemi našimi české prezidenty od minulosti. Jsem jak známo starší roční a kromě prezidenta Masaryka a Háchy, jsem zažila všechny Vámi jmenované hlavy státu.  A to,  co jste o nich napsal, vím. Těch několik prvních sice jako malé, ale velmi zvídavé dítě. Dokonce si vzpomínám, že jsem po válce (asi v roce 1947) za sluchátek krystalky poslouchala projev tehdejšího ministra zahraničí pana Jana Masaryka. (Měla jsem tehdy devět roků a přechodně jsme jako rodina železničáře bydleli ve strážním domku  v Polance nad Odrou, na trati Ostrava - Bohumín, a nebyla tam v roce 1947 zavedena elektřina). A J. Masaryk mě zaujal pro svůj hlas a v té době sloganů a politických hesel i pro jeho konkrétní jadrnou mluvu.   Pak bohužel netrvalo dlouho a zemřel. (Sebevražda, nebo vražda?)

Také si vzpomínám, že tehdejší pan prezident Dr. Edvard Beneš později  trpěl cukrovkou - a možná i to byla záminka Kl. Gottwalda (po únoru 1948) ho donutil k abdikaci.

 Máme doma knihu Karla Čapka Hovory  s T. G. Masarykem, často v ní listuji, a tohoto našeho prvního prezidenta T. G. M.  budu do smrti považovat za toho  nejlepšího  co jsme kdy měli. Byl zakladatel státu, ve světě uznávaný státník, filosof, mravně i morálně čistý člověk. A z těch dalších Vámi jmenovaných se mu již nikdy  nikdo nevyrovnal.

A ani z těchto dvou, které budeme za dva dny volit. A porovnávám-li jejich zásluhy o náš stát, mám  volit mezi tím, koho ustavičně doporučují mainstreamové media, a předsedou naší nejsilnější opoziční strany v PS? Byznysmenem,  který ve svém bývalém podniku zaměstnává  na 40 000 českých rodin?  Který z nich může být pro stát a  občany prospěšnější? Váhám.  Jestli mám volit toho, o kterém všecko do detailu vím (i to málo chvályhodné),  anebo toho, jehož názory neznám, o kterých  se sám v debatách vyjadřuje velmi skoupě? Anebo volby ignorova?

Je to pro mne dilema. Na občany se spoléhat nehodlám, protože se jejich velká část chová jako zfanatizovaný dav, který neuvažuje rozumně a  adekvátně k dané situaci. Viz nechutné a odporné šarvátky a řev na mítincích.  (V Brně a dalších městech) . 

A ještě poznámka. Některá vítězství bývají i Pyrrhova...