Sesli se na pokec pod lipou (na obrovske hromade mrtvych ktere svyma vrazednyma ambicema zapricinili).

Na prostoru bitvy "tri cisaru" u Slavkova (Austerlitz) jsem nekolikrat byl a navstivil pamatniky. Pri neustalem vyctu padlych vojaku je vhodne pripomenout, ze Francii s jeji zmenou rozdeleni spolecnosti misto feudalni na "Volnost, Rovnost, Bratrstvi" se tehdejsi ostatni mocnosti nedovedly smirit a po r.1789 neustale vyhlasovaly Francii valku s cilem opet nastolit stary rad s kralem. Ze se ve Francii objevil Napoleon a feudalni armady neustale nicil a porazel, tak tim zachranil revolucni zmeny pro celou Evropu. Nejakeho uzurpatora moci z nej neustale delala propaganda predevsim kolonialne-otrokarske Britanie, ktera valky proti Francii financovala (subsidie) z toho, co naloupila v koloniich. Britska armada byla tak zbabela, ze se vubec neopovazila sama bojovat proti Napoleonovi. Ostatne i valku v r.1805 financovala Britanie. Co hledal rusky car Alexander I. v centru Evropy je dostatecne znamo (dobyt nova uzemi). Carska armada slozena z nevolniku byla stejne zaostala jako cele carske Rusko. V teto armade bylo 80% negramotnych vc. velicich dustojniku. Bagration byl Gruzinec a neumel dobre ani rusky, presto velel pravemu kridlu Rusu. Rakouska armada tvorila jen 20% z 90ti tisic vojaku na strane koalice. Vrchnim velitelem byl Kutuzov, co prospal poradu o postupu vecer pred bitvou. Celkem priznacne pro Rusy.

Úplnou pravdu nemáte pane Cízi. Kutuzov byl vrchnim velitelem jen formálně. Velitelství převzal přímo car. Původně se do převzetí velení nehrnul ale po vítězství části svých oddílů u Vyškova / v předvečer bitvy/ velení na přání zejména Dolgorukova přijal. Kutuzov přímo a osobně velel 4 koloně. Celkový plán bitvy vypracoval rakouský generál.

Bagration byl opravdu Gruzinec a díky jemu bitva pro spojence nedopadlo ještě mnohem hůře. On dokázal pravé křídlo udržet a potom se od nepřítele odpoutat. Jedině jeho jednotky zůstaly bojeschopné. Navíc zmátl nepřítele, který zbytky vojsk pronásledoval. Murat s jezdectvem se honil za nimi směr Olomouc ale oni aniž by to Murat zpozoroval uhnuli na Hodonín. Když to Francouzi zjistili bylo již pro další pronásledování pozdě.

Pokud se týká ruských vojáků i z francouzských zdrojů je zřejmé, že bojovali velmi statečně. Konečně i Napoleon při hodnocení řekl: O každém kdo může říci, bojoval jsem u Slavkova ostatní řeknou, hle hrdina.

Měsíc před tím zlikvidoval rakouskou armádu u Ulmu a proti Slavkovu to bylo velmi snadné.

A Anglie zrovna v té době rozdrtila pod vedením Nelsona celé francouzské loďstvo.

Zajímavě napsáno.

Historie mě vždy zajímala, polud jsem se ji nemusel učit nazpaměť do školy

Děkuji vám, pane Martine, za poznámku. Historie mě také zajímá, ovšem pokud není zkreslená. Ještě jedno díky za zájem o můj blog. Srdečně Vás zdravím.

Díky za doplnění.Slavkov je s Paříží trvale spojen, je podle něho pojmenováno nádraží a most. Když Rusové došli až do Paříže, ptali se cara Alexandra, zda ho mají zbořit. Zůstal nad věcí a pravil..ne stačí, když po něm přešli naši vojáci...víte proč se rychlému občerstvení začalo ve Francií říkat bistro?

Pane Šišo, děkuji Vám za poznámk. Příž a Slavkov je opravdu trvale spojena. Však Francouzi asi také pravidelně navštěvují vaši vzpomínkovou akci Bitvy u Slavkova. A ten náze ůbistero je opravdu zajímavý - je to rarita, o které jsem nevěděla. "Bistro, málčik , bistro pojéchaj...!

Pêkné doplnění fotoblogu kolegy J. Šiši.

Děkuji Vám, pane Tomáši - a zdravím.

Pěkné shrnutí.

Děkuji, pane Chudáčku. A srdečně Vás zdravím.

Napoleon a císař František I /předtím snad král František II/

se měli snad sejít v tom mlýně , ale byl údajně v něm smrad/ snad

byl zčásti spálený/ a tak se sešli " na čerstvém vzduchu".

To nevím, nebyla jsem tam...