Cesta byla suchá, sem tam mokrá…

V sobotu druhého září nepršelo,  proto jsme toho využili  a jeli na výlet. Kam? No přece na naše milé Valašsko... Ze Zlína přes Vizovice, Jasennou, Sirákov, Vsetín - až do Velkých Karlovic – a odtud směrem na Čarták a kopec Soláň.

Zastavili jsme se v  karlovském Valašském muzeu, dole  jsme si  prohlédli národopisnou jizbu,  expozici různého řemeslnického nářadí  i soubor lidových řezbářských prací,  a  nahoře  v poschodí  výstavu obrazů Františka  Papeže a Martina Gaji. V karlovském  starobylém  dřevěném kostelíku, stojícího opodál, při jehož stavbě  nebylo prý  použito ani jediného kovového hřebíku, (v současné době  je po renovaci), jsme byli svědky svatebního  obřadu, pojednaného  po stránce kostýmů  ženicha  a nevěsty  v duchu tradičních valašských svateb. Byla to pěkná  a  zajímavá podívaná.

Pak  jsme  pokračovali  do  kopců  až  k Horském hotelu Čarták. Po krátké zastávce jsme se  vydali  na  krátkou  túru na  Soláń.  Cestou jsme potkávali spoustu mladých lidí, turistů – chodců  i  cyklistů.  Všichni se na sebe usmívali  a zdravili se,  bylo  to  milé…

Dole ve  Velkých Karlovicích  bylo pod mrakem, ale na kopci Čarták  byla  taková mlha, že nebylo vidět dál než  na tři metry. Když jsme v  hospodě poobědvali, a pak vyšli  ven,  mlha se naštěstí z velké části rozplynula, bylo možné i fotografovat. Snímky krajiny jsem pořídila právě při výšlapu na Soláň – a pak cestou dolů.   

Zastavili jsme se  v Galerii Zvonice Soláň, kde jsme si, mimo jiné,  prohlédli další pěknou malířskou výstavu, kterou tam uspořádalo volné sdružení výtvarníků Valašský salon.

Sobotní výlet do valašských kotárů  se vydařil, byli jsme velmi spokojeni... :-)