Včera a dnes

Musím konstatovat, že i já patřím k oné „bandě“ demonstrantů, která včera pochodovala Prahou.

Z mého pohledu šlo sice o naprosto klidný pochod, což mi bylo vzápětí vyvráceno téměř okamžitě po návratu z „matičky stověžaté“. Ještě než jsme stačili dojet domů, předběhla nás informace, rozšířená médii, o vandalech, kteří zdemolovali recepci ministerstva vnitra.

Nebyla jsem svědkem incidentu, nemůžu se objektivně zastat oněch domnělých vandalů a ačkoliv existuje spousta přímých důkazů o tom, že tato informace není úplně pravdivá, dnes už je to všem jedno, zbytek národa si obrázek udělal a s tím nic nehne, i kdybychom dokazovali svou nevinu jakkoliv.

Zarazil mě i proslov pana prezidenta, kterým jsem si vyložila, že patřím k té primitivní části národa (když chytří lidé nedemonstrují) a vlastně vůbec není důvod něco podobného organizovat. Nepřipadám si jako totální blb a vím dobře, proč jsem do Prahy jela, ale vysvětlovat důvody už je opravdu zbytečné. Mnohokrát opakovaná lež se opravdu stává pravdou a kdo nechce chápat, prostě nepochopí.

Já si na rozdíl od nedemonstrující části národa nemyslím, že demonstrace byla k ničemu. Už při cestě na Letnou, kdy jsme potkávali policisty s jasným znakem sympatie s danou akcí vám mohu říct, že nikdy v životě jsem se tolik na policisty neusmívala jako včera. Viděla jsem po cestě i spousty lidiček ohnutých stářím k zemi a přesto nás svým úsměvem povzbuzovali k tomu, abychom se nebáli rvát za sebe i za ně, protože oni už našemu kroku nestačí, ač by se rádi připojili.

Možná vám budu připadat jako ohromný snílek, ale tato demonstrace měla daleko hlubší smysl pro samotné demonstranty. Ono když stojíte v ohromné davu lidí, kteří se na sebe usmívají, mají stejný názor, nebojí se ho říct nahlas a dávají tím najevo, že jsou na jedné lodi, člověk přestane mít pocit, že bojuje s větrnými mlýny naprosto sám.

Po návratu domů to bylo zase ono zaběhnuté a stereotypní, tak strašně typické pro dnešní svět – pohledy do země, žádný úsměv, žádná vstřícnost, žádné pochopení, žádný zájem. Takže i kdyby demonstrace byla jen o tomto jediném, nebyla zbytečná!

No řekněte sami, kdy naposledy jste se usmívali na tolik lidí, se stejným názorem jako je ten váš, a které vlastně jinak vůbec neznáte???