Poslední dobou se nestačím divit a dlouho zůstávám překvapeně zírat s otevřenou pusou, co chytrého zase vypadne z našich pánů politiků. Dnešní prohlášení ministra Hegera o tom, že se bude vést diskuze o efektivnosti zachraňování nedonošených dětí, byla opravdu už tou pomyslnou poslední kapkou.
Jakoby nestačilo, že už dnes je veškerá finanční zátěž s péčí o dítě primární starostí rodiny, nevědomky jsme se začali řídit heslem, že dítě máme přece protože jsme ho chtěli. Úplně se zapomíná na úlohu rodiny a následného pořízení dětí. Ony jsou možná pro naši potěchu, ale nejvíce z našich dětí poté vytěží stát, protože mu vychováváme další poslušné ovečky do stáda, které budou platit daně a odvody ze svých mezd, aby ten velký cirkus nahoře bylo z čeho platit.
Přijít s veřejným prohlášením, že některá péče o malé nedonošence je moc drahá ve srovnání s možným postižením dítěte, jinými slovy, které poté bude jen další státní vyžírkou, protože nebude schopné se začlenit do řádného procesu odevzdávání poplatků do státní kasy, to chce hodně silný žaludek.
Ani bych se nedivila, kdyby následně proběhla analýza, zda lidem s vážným onemocněním vůbec drahou léčbou uměle prodlužovat život, když stejně zemřou, nebo zda staré lidi vůbec ještě léčit, když už mají stejně „odžito“ a jsou z nich jenom „vyžírky“, které tu parazitují neúměrně dlouho. Možná bychom měli do budoucna dokladovat do nemocnic rovnou výši svého majetku a příjmů, aby nás mohli sami rozdělit, zda jsme pro stát přínosem, či nás mají nechat osudu a ušetřit tak peníze na léčbu těm potřebnějším.
Málokdy se dostávám tak snadno do varu, ale tohle už opravdu přesáhlo meze veškeré slušnosti, etiky a morálky. Pan ministr svým prohlášením dal lidem v této zemi velice jasný vzkaz: jsi pro nás záslužný, jen pokud platíš, když chceš stát ždímat, radši chcípni!!!
