Výročí masakru Tchien-an-men se blíží, Čína zostřuje kontrolu na školách a univerzitách

Letos v červnu uplyne 30 let od masakru studentů na náměstí Tchien-an-men v Pekingu. Touto smutnou událostí skončila hnutí studentů, které navazovalo na období volnějšího myšlení na univerzitách v 80. letech

Není tedy divu, že čínská vláda a představitelé strany mají v hledáčku právě školy a univerzity, pokud chtějí předejít tomu, aby se na tyto události jakkoli vzpomínalo. Veřejně hovořit o tom, co se 4. června 1989 v Pekingu přihodilo, je nemyslitelné a dlužno říct, že mnoho Číňanů o tom ani nic netuší. 
Největší pozornost je zaměřena na prestižní Pekingskou univerzitu (Pej-ťing Ta-süe). Zde nejvíce hrozí volnomyšlenkářství a šíření z pohledu čínských vládců „podvratných a západních myšlenek“. Již v roce 2013 z univerzity musel odejít ekonom Sie Jie-liang, který byl otevřeně kritický vůči vládě a straně a hájil demokratické hodnoty. 

Nejen na této, ale i dalších čínských univerzitách od té doby dochází k utužování politické kontroly, zejména prostřednictvím větší kontroly projevů studentů na internetu a nahrazování lidí ve vedení. Akademici musí dát vesměs přednost stranickým kádrům. Na univerzitách působí zástupci všemocné národní dozorčí komise, která byla původně zřízena pro boj s korupcí ve straně. Její lidé ale na univerzitách monitorují, zda se vyučující nedopouštějí z jejich pohledu nevhodných komentářů.   
Ani nižší školství není ušetřeno, právě naopak. Prezident a generální tajemník strany, Si Ťin-pching, nedávno (18. března 2019) hovořil na sympoziu učitelů politické teorie a ideologie v Pekingu. Zde vyslal učitelům v zemi jasný signál, že vedení ČLR nebude tolerovat „falešné názory“ a odklon od nově nastolovaných dogmatických linií. Zároveň zdůraznil význam politické a ideologické výchovy na školách. Ta podle něj má bránit šířit „západních myšlenek“, posilovat patriotismus v duchu konceptu „socialismu s čínskými rysy“ (Čung kuo tche-se še-chuej-ču-i). 

Současné vedení ČLR se v rámci širšího úsilí na utužení režimu rozhodlo i celkové posílení ideologie. Do kurzu se opět dostávají myšlenky Mao Ce-tunga a Karla Marxe, které po nějakou dobu ležely spíše ve výkladní skříni, byť pozlacené. 

Čína si minulý rok připomněla 200. výročí narození Karla Marxe. Jeho rodišti, německému Trevíru, darovala velkou sochu Marxe. Příslušné ceremonie se zúčastnil i předseda Evropské komise, J. C. Juncker, za což byl ze strany četných liberálních a pravicových politiků v Evropě velmi kritizován. Pro mládež v Číně vznikl několikadílný kreslený seriál o životě Karla Marxe s názvem „Vůdce“. 

Rudá dynastie se zkrátka vrací ke svým kořenům, což můžeme chápat i jako projev celkového myšlenkového znejistění.

Psáno pro server sinopsis.cz