„Konečné řešení“ tchajwanské otázky na spadnutí?

Tchaj-wan se momentálně nalézá pod největším tlakem ze strany Číny minimálně od doby tzv. třetí tchajwanské krize v letech 1995-1996, kdy Čínu k agresivnímu chování vyprovokovaly první přímé prezidentské volby na Tchaj-wanu.

Vedení ČLR přistoupilo v posledních měsících a týdnům ke krokům, které lze chápat jako snahu nalézt „konečné řešení pro tchajwanskou otázku“. Tento obrat kdysi použil prezident Ťiang Ce-min, neznaje strašlivou konotaci, které toto slovní spojení má v západním světě.

I současný prezident Si Ťing-pching měl vůči Tchaj-wanu v poslední době nakolik agresivních prohlášení: na posledním sjezdu strany i na schůzi Všečínského shromáždění lidových zástupců. Jeho postavení absolutního vládce Číny bez časových a faktických omezení mu dává velkou možnost přikročit k razantním krokům ve vztahu k této, podle jeho slov, „separatistické provincii“.

Čínské počínání se soustředí na několik linií. V dubnu se v Tchajwanské úžině konalo velké vojenské námořní cvičení, které bylo jednoznačně namířeno proti Tchaj-wanu a zahrnovalo testování palebné síly z lodí. USA na to reagovaly tím, že odmítly ČLOA pozvat na každoroční pacifické mezinárodní námořní cvičení (RIMPAC) a potvrdily platnost Taiwan Relations Act, který zaručuje pomoc Tchaj-wanu ze strany USA v případě agrese Číny. Prezident Trump se obecně na mezinárodním poli chová velmi nepředvídatelně, ale v případě Tchaj-wanu zastává jeho administrativa konzistentní stanovisko o nutnosti ochrany spojence.

Na diplomatické frontě se Číně letos opět podařilo vyloučit Tchaj-wan z Světového zdravotnického shromáždění WHO, kterého se Tchaj-wan dříve účastnil.

Letos se také nekoná každoroční Taipei – Shanghai City Forum údajně kvůli nadcházejícím komunálním volbám v Tchaj-peji v listopadu tohoto roku, ale zdá se, že hlavním důvodem jsou napjaté vztahy s pevninou. 

Pro obyvatele Tchaj-wanu je asi nejbolestivějším zásahem rozhodnutí Číny a jejího úřadu pro letectví donutit letecké společnost létající na Tchaj-wan, aby jako destinaci uváděly Čínu a provincii Tchaj-wan jako součást ČLR. Symbolicky je pro Tchajwance, podle vyjádření šéfa zastoupení Tchaj-wanu v Bruselu, velmi nepříjemné a bolestivé, když letí domů na Tchaj-wan, a na letence mají napsáno, že letí do Číny.

Čína evidentně hodlá ty aerolinky, které se nepodřídí, přitlačit ke zdi. V komentáři z 22. června 2018 ve stranickém deníku „People´s Daily“ dokonce čteme zneklidňující prohlášení o tom, že tyto společnosti „jednou rukou přijímají peníze Číňanů a zároveň druhou rukou jim dávají facku“.

Na opačné straně úžiny začínají bít na poplach. Tchaj-wan se snaží mobilizovat mezinárodní podporu a solidaritu s Tchaj-wanem. V úterý 26. června se dokonce v Bruselu konal „pochod pro Tchaj-wan“, první veřejná demonstrace solidarity s Tchaj-wanem v tomto hlavním městě Evropské unie.

Psáno pro server Sinopsis.cz