Nebohý šampion Nečas

Nemá schopnost strhávat masy jako Václav Klaus, nemá ani charisma a rétorické nadání Mirka Topolánka. Ministry ve vládě mění bez zjevného důvodu jako fusekle, z čehož personalistům hrůzou vstávají vlasy na hlavě. Umělecký dojem z jeho vládnutí je prachbídný. Pro levičáky je belzebubem, pro mnohé pravičáky socialistou. Preference jím vedené ODS padají jak podzimní listí.

Vláda pod jeho vedením však dokázala prosadit mnohé, o čem její předchůdci včetně obou výše zmíněných velikánů pouze mluvili. Ač se to ještě před nedávnem jevilo jako nemožné, schválil parlament pod Nečasovou taktovkou veledůležitou důchodovou reformu stejně jako velmi potřebné církevní restituce. Ještě předtím se vláda personálními změnami na státním zastupitelství - ať chtěně či nechtěně – rozhodující měrou zasloužila o to, že justice začala konečně stíhat korupčníky i v nejvyšších patrech politiky, padni komu padni. Hlavní milníky vládního programu tak byly splněny dlouho před koncem volebního období. Přijetím reforem byly vytvořeny předpoklady pro to, aby Česká republika byla nadále ostrůvkem stability v současném neklidném světě.

V historickém projevu před bavorským parlamentem Petr Nečas v nejpotřebnější chvíli navázal na Česko-německou deklaraci z roku 1997: „Litujeme, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny. Jsme si přitom vědomi zásadního přínosu německy mluvících obyvatel českých zemí pro hospodářský a kulturní rozvoj tohoto prostoru v celé jeho historii. Je ale nade vší pochybnost jasné, že se nemůžeme vrátit do doby před 80 lety. Musíme si přiznat, že můžeme napravit jen velmi málo z toho, co špatného se v dějinách stalo. Hledání společné interpretace dějin poskytne morální satisfakci, předválečné majetkové poměry však není možné obnovit.“ Vyřčení těchto a dalších vět skvělého státnického projevu nás po nečisté prezidentské kampani vrací mezi civilizované národy ctící křesťanské tradice a staví hráz nenávistným protiněmeckým výpadům šovinistů, jejichž myšlení ustrnulo kdesi v minulosti.  

Bravo, pane premiére! Doufám, že historie docení nejen tento projev, ale zejména církevní restituce a důchodovou reformu, díky nímž jste se v mých očích stal nejúspěšnějším premiérem novodobé historie.