Usain Bolt běžel stovku pod 9,50 s.!!!

Věta na kterou čekáme a které se stejně nedočkáme. Proč? Protože Bolt není z jednovaječných dvojčat ! Hned vysvětlím...

Bolt se raduje z vítězství, svůj potenciál ale opět nevyužil.idnes

Fenomén bratrů Klimešových

V 80. letech reprezentovali naši atletiku jednovaječná dvojčata Petr a Pavol Klimešovi. Měli vždy stejného trenéra a zlepšovali se prakticky stejně ve všech svých disciplínách (jejich příběh najdete zde: http://www.behej.com/clanek/1551-petr-a-pavel-klimesove-dvojcata-v-zivote-i-ve-sportu). Již v roce 1978 dosáhli výborných časů 
na1500 m: Petr 3:40,9 min, Pavol 3:41,3 min,
na 5km: Petr 13:34 min, Pavol 13:36 min, 
na 10 km: Petr 28:14 min, Pavol 28:28 min.
V roce 1987 Petr zaběhl maraton v Londýně v čase 2:13:27 hod – čtvrtý čas historických tabulek. Pavol zaběhl v roce 1988 ve španělské Seville maraton za 2:12:59 hod – třetí čas v historických tabulkách. 
Osobní rekord na 5 km – Petr 13:25,3 min – druhý čas historických tabulek, Pavol 13:25,9 min. 
Osobní rekord na 10 km – Petr 28:14 min, Pavol 28:23 min.

Jednovaječná dvojčata z Belgie

V Londýně se na OH představili v bězích na 400m jednovaječná dvojčata Jonathan a Kevin Borlee z Belgie. Jejich osobní rekordy před OH byly 44:43 resp. 44:56 sec. Oba se sešli ve finále jako jediní Evropané. Kevin běžící ve 2. dráze obsadil 5. místo za 44:81, Jonathan běžící v 9. dráze skončil hned za ním v čase 44:83 sec. a to i přes to, že na začátku cílové rovinky byl Kevin na 3. místě a Jonathan poslední z osmi finalistů. Každý zvolil trochu jinou taktiku a stejně dosáhli prakticky stejného výkonu.

Osamocený Usain Bolt

Ukazuje se proto, že atleti se stejným genotypem a prakticky stejným tréninkem dosáhnou i stejných výsledků. Jednovaječná dvojčata si tak automaticky vytvářejí svého největšího soupeře. A tak se navzájem posouvají ke stále lepším výkonům.

Bolt toto štěstí nemá a proto pravděpodobně nikdy nepoběží stovku pod 9,50 sec. Nemá totiž přirozeného soka! Jeho konkurence za ním přece jen výrazně zaostává. A on sám se nedonutí běžet až do konce naplno! Ani v Londýně nedokázal finišovat ve finále obou sprintů. To že vyhrál, věděl již pár metrů před cílem a proto znovu, jako vždy, vypustil závěr. Rychleji přece nepotřeboval. Každý jsme nastaven na nějakou hodnotu. Hodnotu, která nás limituje. Bubka nebo Isinbajevová pravidelně zlepšovali svoje výkony vždy o 1 cm. Na odměnu za překonání světového rekordu to již stačilo. Určitě vydělali hodně peněz. Jakou úroveň by ale měly jejich světové rekordy, pokud by se ve vrcholné formě skutečně snažili o maximální výkon? Co se děje s výkonem, pokud se tato omezení v našem mozku odstraní nám uázal třeba půlkař Rudisha, ale i již zmiňovaný Bolt v cíli rekordní jamajské štafety, kdy cítil odpovědnost za tým?  Pokud tedy Usain Bolt neodblokuje svoje nastavení, že nejdůležitější je vyhrát, času pod 9,50 sec. se nedočkáme, protože očekávat, že právě v tomto čase se objeví další skvělý "čistý" sprinter schopný běžně běhat na úrovni nereálných časů z doby před 6 lety není příliš pravděpodobné.