Skutečně jen banální dialog?

Jules Verne své nejúspěšnější a nejúžasnější romány začínal přímou řečí, rozhovorem lidí, o kterých čtenář, který právě otevřel knížku, zatím neví vůbec nic. Dovolím si velkého romanopisce napodobit.

„Co to je za auto?“ ptá se Vojtěch.

„Ferrari.“ odpovídá Zbyněk bez váhání.

„To nebude Ferrari.“oponuje Vojtěch.

„Že by Maserati?“ zkouší druhý pokus Zbyněk.

„Člověče to je McLaren.“ konstatuje Vojtěch poté, co si prohlédl znak na kapotě.

Po pár krocích…

„To je vaše auto, ten McLaren?“, ptá se Vojtěch opodál sedícího svalnatého, vyholeného mladého muže se silným zlatým řetězem na krku.

„Jó.“ Slunce již pomalu zapadalo a tak si ještě lehce nadzvedne svoje zrcadlovky, aby se přehlíživě seznámil se zvědavcem. 

„Kolik to jede?“

„Nevím. Já to nezkoušel.“ ledabyle odpoví okatě dávaje najevo, že jej Vojta otravuje.

„A jakou to má spotřebu?“

„Nevím, já to nesleduju.“

Řeknete si banální dialog a navíc jsme se nic nedozvěděli.

Ovšem všichni, kteří jste si již přečetli knížku „Za to můžeš ty, můj mozku“, můžete v předchozích větách vidět krásný příběh souboje dvou našich mozků. Modrý lidoopí mozek se ptá, zjišťuje, identifikuje, zatřiďuje, nasává informace a velice se diví, že nedostává přesnou odpověď typu: Je to McLaren typu 650S, vyroben r. 2013, v ČR jezdí pouze 2. Tento jede 280 km v hodině a jeho spotřeba je 28 litrů na 100km. Modrý lidoopí mozek by se tetelil, kdyby hrdý majitel ještě dodal pár technických parametrů o točivém momentu, zrychlení nebo o rozměrech zcela speciálních kol.

V rozhovoru s červeným přítelem Zbyňkem nejprve zjišťuje, co je to za vůz, aby nepřišel do rozhovoru s majitelem nepřipraven. Po rozhovoru s majitelem si rychle zatřiďuje. Určitě zcela neekonomický provoz, dost drahá a výstřední paráda, síla a rychlost se v našem prostředí stejně nemůže využít. Jeho třílitr Audi 6 allroud quattro je dozajista lepší volba. Přece ne nadarmo se říká „náskok díky technice“. No, až večer dojede do hotelu, raději si informace o tomto zajímavém vozu ještě najde na Google.

Zbyňkův šelmí mozek v rozhovoru bez přemýšlení pálí první a druhou značku rychlých sportovních vozů, která ho napadne. Nepřipouští, že by auto, kterých jezdí v ČR jedno nebo dvě neznal. A potom vstupuje do rozhovoru druhý mozek šelmy, majitel vozu. Sedí na lavičce u benzínové pumpy, auto je zaparkované asi 10 metrů od něho, aby bylo vidět ze všech míst u pumpy, ale hlavně též, aby ho viděli všichni projíždějící řidiči na frekventované hlavní silnici. Sedí klidně zády k autu a vypadá, že ho to vůbec nezajímá. Ale občas se otáčí a pozoruje, hraně ospale, cvrkot kolem auťáku.

Když je osloven modrým kolemjdoucím, odpovídá tak, aby dal najevo, že jemu o rychlost a spotřebu vůbec nejde. Odpovídá ledabyle, ale uvnitř se tetelí. Když tu budu sedět ještě půl hodiny, říká si, každý druhý řidič se zeptá, bude se zajímat o mé auto. Každý třetí ho bude určitě obdivovat a i kdybych tu seděl ještě dvě hodiny, určitě nepřijede nikdo s rychlejším vozem a taky tu nebude nikdo, kdo by byl schopen nebo ochoten krmit tu mimořádnou spotřebu. A to je pro šelmí mozek, který chce vyhrát, který chce všechny porazit, krásný pocit. Úžasný moment, kvůli kterému stojí za to žít a dělat věci, nad nimiž někteří, jinou částí mozku ovládaní lidé, nevěřícně kroutí hlavou. Extáze majitele vozu nastává, když se procházející řidiči i se svými dětmi nebo milenkami u McLarenu fotí. Majitel dělá, jako že to nevidí, a když se Zbyněk ptá, zda si může též udělat snímek, ležérně mávne rukou a říká: „Ale jó.“

Vojtěch s mozkem lidoopa celý příběh končí svým tak typickým prohlášením: „Já myslím, že to je dost nebezpečné nechat si takto fotit auto i s poznávací značkou!“ a když ho Zbyněk požádá, aby si vedle auta stoupl při focení, odchází stranou, chránit si své soukromí, jako tak často v životě. „Já tam být nemusím, vyfoť to beze mě.“

Říká se, že muži mají rádi technické dokonalosti, rychlá a silná auta, dokonale fungující mašiny, se kterými je možné se pochlubit a zamachrovat před okolím. Ale tak jednoduchý svět není, na místě modře uvažujícího Vojtěcha i na místě majitele vozu s šelmím mozkem, klidně mohla být žena. A ten rozhovor by se vyvíjel velmi podobně,... vychází totiž z fungování našeho trojjediného mozku.

Na závěr pro všechny, kteří uvažují podobně jako Vojtěch, jen pár věcných informací. Na fotce vidíte auto z mého příběhu. McLaren 650S, který je ostřejší verzí supersportu MP4-12C. Jede 333 km/hod, na 100 km zrychlí za 3 sekundy. Auto je výkonnější a trochu rychlejší než Ferrari 458 Speciale, která jede jen 325 km/hod.. a tu spotřebu se nám zjistit nepodařilo ani na internetu – pro skutečné zájemce stejně není důležitá…