Putinova překvapení

Nejčastěji se zmiňuje falešný předpoklad, že ruská vojska budou Ukrajinci vítat s květinami v ruce. Nestalo se tak dokonce ani na Východě země, kde je ruskojazyčné obyvatelstvo v převaze.

Můžeme se s úspěchem domnívat, že nepočítal s tak tuhým a statečným odporem ukrajinských vojsk.

Bezesporu netušil v jak špatném stavu je jeho vlastní armáda. Chaos, korupce, šmelina, neschopnost velitelů.

Těžko mohl předpokládat, že tentokrát (na rozdíl od předchozích anexí) Západ nenechá napadeného na holičkách, nýbrž téměř jednotně začne pomáhat se zpravodajskými informacemi, ale hlavně posílat zbraně.

Počítal pravděpodobně s tím, že přijde nějaká 118. bezzubá rezoluce OSN, ale nepředpokládal, že vejdou postupně v platnost poměrně tvrdé sankce a Rusko čeká nejen ekonomická izolace.

Nepočítal s tím, že místo toho, aby ukrajinský (ne)národ zničil, tak jej vlastně pozvedne a nastane nebývalý vzmach národní identity, a to i u již zmíněných rusky hovořících občanů na Východě země.

Překvapením je jistě i to, že se na základě ruské agrese ke vstupu do NATO rozhoupaly i tradičně spíše neutrální skandinávské země.

Přes dlouhá léta trvající masívní hybridní válku a řadu kolaborantů uvnitř EU, se nedaří rozložit poměrně značnou jednotu, která je naleptávána pouze ekonomickými aspekty konfliktu - strachem z nedostatku ruského plynu.

Zajímavé je, že ani hrozby jadernými zbraněmi moc nefungují. Jednak je mají obě strany, ale jejich použitím by pravděpodobně mnoho nezískal. Odpověď by mohla být zničující.

Sečteno a podtrženo, se vlastně ve svých odhadech dost mýlil. To ale dávno neznamená, že má Ukrajina vyhráno. V současné době by se možná oba prezidenti docela rádi na nějakém smíru shodli, ale znamenalo by to jejich konec. Žádný prezident (kromě Edvarda Beneše) se nemůže vzdát bez boje části území své země a Putinův rozkaz ruské armádě, aby se stáhla z dobytých území je z říše snů.

Zdá se, že budou vyjednavači muset vymyslet nějaký trik, jak oběma prezidentům ponechat tvář, a přitom umožnit ukončení bojů. Nabízí se například demarkační čára a vložení sporného území na mnoho let do ledničky. Nikdo neprohrál, nikdo nevyhrál, emoce postupně vychladnou a horký brambor nechají svým nástupcům ve funkci.