Do tepláků nikdo nepůjde, ale je zjevné, jak to tehdy na vládě chodilo. Obrázek to není pěkný a určitě je dobře, že tahle parta ve Strakovce skončila. Otázkou je, zda nejsou ti aktuální vykukové na Hradě a na Nábřeží ještě horší.
V červenci uplynulo 7 let od pádu Nečasovy vlády. Nehodlám se zabývat tím, zda dramatické zatýkaní v přímém přenosu a velkohubé objevy tun zlata a oběživa proběhly se šlachovitou pomocí na velkouzenářovu objednávku či ne, zajímá mě něco jiného. A sice rozdíl mezi tím, co je víceméně zjevné a co lze prokázat u soudu.
Většina komentátorů se zmiňuje, že ze všeho toho humbuku zbyly „jen“ kabelky. U těch bych se rád zastavil. Paní Nagyová nikdy nepopřela, že jí je pánové nosili, takže je to fakt. Otázkou je, za co je dostávala a s jakou nadějí byly darovány. V tom nejmírnějším případě bychom měli uvěřit tomu, že za pouhé zprostředkování audience u premiéra. Podle této teorie vlivní a bohatí neváhali rozdat několik milionů za pouhé popovídání s Petrem Nečasem. Opravdu jsou to takoví snobové, nebo očekávali něco jiného, co by onen masívní úplatek sekretářce ospravedlnilo?
Myslím, že B je správně. Můžeme spekulovat o tom, co to bylo, ale je jasné, že to muselo být sakra výnosné. Napadají nás pochopitelně státní zakázky, případně obsazovaní lukrativních postů. Součástí takové debaty určitě byly i podmínky, za kterých bude žadateli vyhověno. Tedy kolik na Kajmany a kolik do stranické pokladny. V případě, že kabelka byla tak za jedno promile sumy té zakázky, pak za použití trojčlenky dojdeme k tomu, že šlo o kšefty v řádech miliard. A ano, „odstíhat“ to nejde, protože platí bobřík mlčení. Promluvil snad Rath nebo Dalík, jak to skutečně bylo? I tváří v tvář dlouholetému vězení to neudělali, protože se chtějí dožít svého propuštění a neupadnout ve sprše na nůž. Však ono se to dá vydržet, když vám zabavili pouze nepatrný zlomek naspořených úplatků, které vás zajistí do konce života.
Resumé: Prokázat to nelze, ale každý myslící občan si může udělat obrázek o tom, jak to na úřadě vlády dělali.
Druhá větev případu bylo dokazování, zda sledování první premiérovy ženy Radky bylo důsledkem jejího údajného ohrožení a bylo nařízeno dle zákona, nebo šlo o soukromé aktivity milenky. Měnící se výpovědi zúčastněných dávají tušit, že to v pořádku nebylo. Sám Nečas se snažil rytířsky chránit svou dominantní milenku, ale zpackal to jako vždy.
Resumé: Ani tuhle záležitost prokázat nelze a pokud ten tragéd dostane trest za křivou výpověď, tak je to směšné. Avšak i tohle doplňuje naši představu o tom, kdo fakticky šéfoval ve Strakově akademii.
Poslední větev případu byly tzv. poslanecké trafiky. To je z celé konstrukce ten nejslabší článek, protože v dlouhé lidské historii byli vládcovi věrní vždycky odměňováni za své služby. Šlechtickými tituly, lény, nejrůznějšími poctami a medailemi. Pokud tohle prohlásíme za nezákonné, tak čím budou mocipáni motivovat své poddané? Věří někdo tomu, že to budou dělat z lásky k vlasti a z obdivu k nadřízeným?
Resumé: Prokázat, že jde o úplatek nejde, ale zásadní sdělení spočívá v tom, že v tomto případě nešlo o odměnu věrným, ale o zlomení odporovatelů.
Závěr je takový, že i když do tepláků nikdo nepůjde, je zjevné, jak to tehdy na vládě chodilo. Obrázek to není pěkný a určitě je dobře, že tahle parta ve Strakovce skončila. Otázkou je, zda nejsou ti aktuální vykukové na Hradě a na Nábřeží ještě horší. Já bych řekl, že to dovedli k dokonalosti.
Politici a bohužel občas i média v diskusích o (nejen) korupčních skandálech politiků jakoby korektně hlaholí: „Nepředjímejme, počkejme si, jak dopadne soud, platí presumpce neviny.“ Ano platí, ale pouze v trestně právní rovině. Voliči na zprávu o chování politiků, jejich morálce a čestnosti čekat nemusejí. Mohou si udělat obrázek sami a hned.
