Převratné změny v rychlosti a cenách dopravy zboží umožnily přesun výroby za levnou pracovní silou. V okamžiku, kdy se mzdy v Číně zvýšily, výrobci okamžitě zareagovali a přesunuli produkci do ještě chudších zemí.
Aby mohla globalizace vypuknout opravdu naplno, musely nastat podmínky, které přinesla teprve vědecko-technická revoluce.
Doprava
Ve druhé polovině 19. století došlo k obrovskému rozvoji železniční dopravy, která nahradila původní přepravu za pomoci zvířat a vodních toků. Říční doprava byla výrazně omezena a soustředila se pouze na sypké materiály, jako jsou například uhlí či písek.
Ve druhé polovině dvacátého století, ale dominantní železnice krok za krokem ustoupila ve prospěch kamionové přepravy, která umožňuje transport "from door to door" bez dvojnásobné překládky.
Námořní přeprava se díky pokroku technologií stala bezpečnější, rychlejší i levnější, ale největší rozvoj zaznamenala doprava letecká. Původní komické dvojplošníky nahradily proudové stroje schopné přepravovat nejen komerční zásilky, ale třeba i vrtulníky a tanky.
Výrazné zrychlení, a především ohromný pokles cen dopravy umožňují v současné době mít druhý den na pultech tropické ovoce, květiny, maso i ryby zaoceánského původu, aniž by je náklady na přepravu výrazně cenově diskvalifikovaly.
Výroba
Převratné změny v rychlosti a cenách dopravy zboží umožnily přesun výroby za levnou pracovní silou. Toto stěhování můžeme sledovat prakticky v přímém přenosu. V okamžiku, kdy se mzdy v Číně zvýšily, výrobci okamžitě zareagovali a přesunuli produkci do ještě chudších zemí, kde jsou lidé zvyklí pracovat za směšnou mzdu. Je to pochopitelně častější případ u výrob, na kterých má lidská práce vysoký podíl, nicméně můžeme pozorovat i stěhování kompletních továren.
Kromě toho jde také o tzv. "specializaci". Jde o přesun výroby na jedno místo, tak aby se vyrábělo co největší množství kusů a tím se snižovaly výrobní náklady. Dříve vyráběly nadnárodní firmy své produkty ve všech zemích, kde také prodávaly. Dobrým příkladem jsou firmy vyrábějící rychloobrátkové zboží – například kosmetiku. Jedna taková firma měla v roce 1990 v Evropě továrny v osmi zemích a každá z nich vyráběla kompletní sortiment. Během deseti let došlo k zásadní změně. Své továrny specializovala firma natolik, že zbyla jen čtyři výrobní místa a každé z nich vyrábělo čtvrtinu sortimentu v obrovských množstvích. Přestože se tím zvýšila náročnost na logistiku, znamenalo to pro firmu výrazné snížení výrobních nákladů.
Životní prostředí
Co takové rozhodnutí akcionářů znamenalo pro životní prostředí, si umíte představit. Zvýšila se několikanásobně nutnost převážet zboží napříč Evropou tak, aby byl na pultech vždy kompletní sortiment. Kamiony tvoří fronty na přetížených dálnicích, devastují je a jejich motory produkují exhalace. Ostatně totéž platí také pro letadla a pro nákladní lodě s tankery v čele dvojnásobně.
Komunikace
Další podmínkou pro rozvoj globalizace byl jednoznačně také bouřlivý rozvoj komunikačních technologií a výpočetní techniky. Asi není třeba rozebírat rozdíl mezi telegrafem pracujícím s Morseovou abecedou a dnešními konferenčními hovory prostřednictvím třeba Teamsů či Zoomu. Bez počítačů by se jen velmi těžko řídila složitá mezinárodní logistika a účetnictví.
Internet a e-shopy
Bodem zlomu byla určitě implementace internetu a o něco později i zavedení internetového obchodování. Skončila tím prakticky (až na výjimky) teritoriální ochrana trhů. Skončili výhradní dovozci, dnes ani netušíte, když si objednáváte zboží, kde onen internetový obchod sídlí. Mnoho Evropanů využívá čínských e-shopů, které jsou schopné i přes určité celní obtíže cenově konkurovat evropským obchodníkům. Uvnitř EU, kde zcela odpadla cla, to jde úplně hladce.
Tak jak roste IT gramotnost obyvatelstva, postupně zmizí i mnohdy nepochopitelné cenové rozdíly. Pokud je cena výrobku v zemi s nižšími příjmy vyšší než v zemi bohaté, vyplatí se občanům si zboží objednat v e-shopu, přestože platí extra dopravné. Čím dražší výrobek, tím nižší procento ceny tvoří doprava. Tím, že toto bariéry padly, uvolnila se blokace mezi spojenými nádobami a je jen otázkou času, kdy se hladiny v obou nádobách vyrovnají.
Příklad: Švýcarsko není členem EU, takže dovoz není bezcelní. Řada Švýcarů má v Německu hned za hranicemi poštovní přihrádku, kam si nechá posílat zboží a jednou za čas si pro něj osobně dojede.
Daně
Velké nadnárodní firmy využívají všech výhod bezbariérového obchodování, které je možné na základě dohody o volném pohybu zboží a kapitálu uvnitř EU a podobných uskupení, a přitom zneužívají toho, že zúčastněné země nemají harmonizovaný daňový systém, takže například Apple prodává po celé Evropě, ale daní v Irsku, kde jsou sazby mimořádně výhodné.
Koncentrace dominantní tržní síly
Uvedená celosvětová výrobní a obchodní propojenost vede také k tomu, že podstatně více než v minulosti dochází ke postupnému skupování konkurentů a v krajním případě, pokud patřičné antimonopolní úřady (někdy i díky korupci) nezasáhnou, k situaci, že na trhu je pouze minimální počet dodavatelů, kteří mají tak díky dominantnímu postavení schopnost se (tajně) domluvit a pak diktovat ceny. V okamžiku, kdy cenu nevytváří trh a ona ztrácí svou informační hodnotu, dochází k narušení jednoho ze základních principů tržního hospodářství.
Závěr
Současné hospodářské problémy nejsou krizí kapitalismu, jsou zaviněny tím, že se nedodržují pravidla a že ty orgány, které by měly pískat každý míček za čárou, nepískají.
Dopouštíme se faulů na systému a divíme se, že on pak kolabuje a přicházejí krize. Nepřátelé kapitalismu toho využívají ke kritice, aniž by sami byli schopni nabídnout cokoli lepšího.
Přicházejí konstrukty, které na rozdíl od tržního hospodářství vůbec nevycházejí z lidské přirozenosti, jako je například zaručený nepodmíněný příjem. Pokud dojde k jeho zavedení, přijde onen egyptologem Bártou popsaný kolaps, ale při tomhle natírání já už tu, maminko, nebudu.
