„Alespoň něco", říkal jsem si po schválení Janotova balíčku
opatření, který by měl srazit BD 2010 někam pod 170 miliard Kč. Záměrně jsem z tohoto
uměle vytvořeného pojmu vynechal slovo „úsporný", protože bych tu lhal, jako
všechna česká media.
Nebuďme krátkozrací. Ano, plánovaný schodek se opravdu snížil, ale to bohužel nutně nemusí znamenat, a v našem případě vskutku neznamená, že stát nějak razantně seškrtá výdaje. Státní rozpočet nejsou jen výdaje, ale i příjmy. Schodek můžeme snížit přeci také tím, což Janota udělal, že navýšíme právě náš příjem. Ale tento akt vážení čtenáři nemůžeme nazývat úsporným, nebo ano?
Představím vám jednu zvláštní „famílyji". Této rodince se posledních 15 let velmi dařilo, vždyť zvýšila své příjmy téměř čtyřnásobně. Paráda, řekli byste, příjem byl rok od roku vyšší, bohužel výdaje rodiny rostly ještě mnohem rychleji. Nešlo přitom o výdaje nezbytně nutné, ale proč nemít to a tamto, když půjčit si, je tak snadné a někdy se to jistě splatí, čímž si ale nemusíme kazit náladu nyní. Po dobrých časech ale přijdou období horší, nebo zlá, jak to tak na světě už bývá. Rodině se snížily příjmy, a tak tatínek všem členům oznámí, že se musí začít šetřit. Pokud si myslíte, že v české kotlině znamená slovo „šetřit", že si rodinka přestala žít nad své možnosti, že paninka přestala utrácet za nesmysly, že tatínek přestal kouřit a děti srazily svůj výčet kroužků a aktivit z deseti na dva, tak se mýlíte. Nikdo z nich prakticky nic neomezil, jen děti poslali na brigádu a v konečném účtu si na své „potřeby" půjčila rodinka o pár miliard méně. Velkolepé to řešení, sice se zadlužujeme, ale o chloupeček pomaleji.
Abych Edovi nekřivdit, tak cca 20 miliard bylo opravdu úsporou na straně výdajů. Zbytek, bohužel a naneštěstí, upravuje, jak už víte z pohádky o hloupé rodince, pouze stránku příjmovou. Ono laik si řekne procento sem, procento tam a opravdu je na průzkumech veřejného mínění jasně vidět, že lidem zvýšení spotřebních daní a sazeb DPH nevadí. Mě osobně těch pár korun také nezabije, žel českou ekonomiku tyto opatření podvazují a podle posledních čísel oslabí o 0,6 %, což přinese opět menší výběr do státní kasy.
Je velmi důležité, abychom si my všichni a především politici uvědomili, že státní dluh je problémem číslo jedna. Ani vysoká nezaměstnanost, ani deflace a ani nic jiného není tak nebezpečné jako nadměrný deficit veřejných financí. Málo kdo tomu věnuje pozornost, protože se tento problém obyčejného člověka ihned a nějak výrazně netýká, ale skutečnost bude jiná. Již brzy...
