Teoretická východiska pro posuzování zamlčené informace

Dříve se informace určené ke skrytí schovávaly do trezoru. Dnes je mnohem účinnější je ukrýt mezi hromadu informačního balastu. Výsledek je stejný - cílový subjekt se informaci nedozví a máme alibi - "bylo to tam přeci napsáno". Cesta k novodobému zločinu je otevřena!

V současné době v návaznosti na masivní rozvoj informačních technologií posledních let a vzhledem k podstatným změnám vyvolaných informační revolucí (hovoří se o třetí průmyslové revoluci) dochází i k podstatným změnám v práci s informacemi.

Nyní je mnohem jednodušší tyto informace, které mají zůstat utajeny, publikovat důmyslně maskované množstvím informačního balastu, čímž lze dosáhnout totožného nebo i účinnějšího efektu (tedy jejich zamlčení) než jejich fyzickým skrýváním. Tento jev je jednoduché vysvětlit tím, že skrytá informace zanechává obvykle stopy v ostatních (blízkých) informacích a informační mezera je tak mnohem nápadnější a to, že tam něco podstatného chybí, lze často odhalit snáze, než pokud je informační linie kompletní – byť včetně informace, kterou chceme skrýt.

V oblasti fyzické lze ekvivalent nalézt například ve vojenském maskování – tedy v používání maskovacích sítí, nátěrů či klamných cílů.

Popsaný jev se nazývá „informačním smogem“ a studie na toto téma zpracované ve světě (Al Gore a jeho pojem „exformace“, Robert Skidelsky a studie o „asymetrických informacích“, apod.), ale i u nás (prof. PhDr. Rudolf Kohoutek, CSc.) hovoří jednoznačně o tom, že nadbytek informací paradoxně vyvolává pocit jejich nedostatku. V teoretických kruzích panuje taktéž obecná shoda v tom smyslu, že objektivně není v silách byť sebevzdělanějšího jednotlivce zpracovat veškeré informační podněty, které k němu přicházejí neboť objem vstupních informací mnohonásobně převyšuje stupeň mentálního rozvoje lidstva. Tzv. „informační znečištění“ je též považováno za jednu z příčin současné ekonomické krize - ekonomické subjekty zveřejňují množství ověřitelných informací, ale banky jim prostě nevěří - a nepůjčí. Proč? Co kdyby někde v tom množství byla informace, kterou lze přehlédnout?

Pokud se subjekt se zločinným úmyslem rozhodne zamlčet konkrétní informaci, může tak v současné době učinit způsobem, který je mnohem nenápadnější, než kdyby ji například zamykal do trezoru. Stává se tak pouze věcí procentuální pravděpodobnosti, zda protějšek (potencionální oběť) tohoto subjektu se zločinným úmyslem zamlčenou informaci získá či nikoli. Toto procento lze na jedné straně zvyšovat dovedností při ukrývání a maskování klíčové informace a na druhé straně lze absolutní množství úspěchů zvyšovat počtem oslovených, což je opět tím jednodušší, čím vyšší je stupeň rozvoje informačních technologií.

I zpravodajské služby mění v tomto smyslu svůj styl práce - jen orgány činné v trestním řízení zůstávají  informačně stále v polovině 50-tých let.

Právě na změnách v informační společnosti narostly do neuvěřitelných rozměrů tzv. Katalogové podvody. Ale o nich zase někdy příště.