Kalouskovy složenky - jedna chybí!

Je chvályhodné čas od času rozpočítat veškeré podíly firmy (ať už je jí třeba stát) na její jednotlivé drobné spoluvlastníky či akcionáře. Nejobvyklejší bývá takovéto vyčíslení při zahájení konkursu. Provádí jej likvidátor.

Je legitimní snahou libertariánů vyhlásit konkurs na stát, neboť ten bývá v jejich pojetí často jen nutným zlem. Není tedy ani nutno, aby stát nebyl schopen splácet své závazky, což je jinak v civilizovaných zemích pro vyhlášení ochrany před věřiteli nezbytnou podmínkou (v civilizovaných zemích totiž není tak obvyklá insolvenční šikana jako u nás).

Z tohoto pohledu je možno vnímat i tzv. Kalouskovu složenku - hle drobný akcionáři - zde je Tvůj podíl na dluzích firmy - ZAPLAŤ!

Drobný akcionář, který sleduje dlouhodobě hospodaření firmy tak logicky očekává i druhou část jeho podílu na právě rozpouštěné firmě - tedy AKTIVA (podíl na státním majetku). Uvažuje, jak co nejlépe (a nejméně bolestně) z oněch aktiv, o kterých ví, že mnohonásobně přesahují jemu zaslaná pasiva zaplatí co je nutno (a nutno to je - ne, že ne!) a z toho zbytku si zaplatí lepší správu věcí veřejných (firemních) než tu, která existovala doposud.

Jenže - druhá složenka (s aktivy) nepřichází.

Jak je to možné? - ptá se drobný akcionář. Že by si chtěl někdo nechat ta aktiva jen pro sebe? Že by likvidátor?!