Šumavský masakr motorovou pilou II

Plánovaný masakr se, bohudík, konat nebude. Nebezpečí bylo přehlasováním prezidentského veta zatím odvráceno.

Opak by byl projevem absolutního pohrdání a neúcty k přírodě, neboť naše národní parky jsou plné nečekaných pokladů fauny i flóry. V mnoha případech se jedná o endemity, tj. druhy, které nikde jinde nenaleznete. Národní parky jsou nejcennější území jaká máme a s pomocí zbraně, jakou je věda, je musíme chránit.

Vědecký výzkum pomáhá pochopit co vše je v sázce, nebudou-li mít lidé ochranu přírody na paměti. Příroda je tajemná a skrytá a jedině věda nám může pomoci jí porozumět a chovat se k ní tak, jak si zaslouží. Teprve pak je možné prožívat radost ze vzájemného souznění člověka a přírody.

V novele o národních parcích zvítězil rozum a vůbec není třeba celou záležitost hrotit a mluvit o tvrdém boji o národní parky. Zrovna tak není třeba strašit kůrovcem a vysycháním. Úbytek vláhy je zaznamenán v celé republice a tudíž to není žádné šumavské specifikum. Přírodní procesy nelze chtěním a přáním lidí předělat a dle libovůle měnit. Jako lidé se držme všeho, co je přírodě blízké a přirozené.

Kouzlo výstavbou neporušené přírody je nadčasové a jedině proto je takováto příroda turisticky přitažlivá a zajímavá. Právě proto je lidmi vyhledávaná, což příslušnému regionu přináší prosperitu a užitek. Znehodnotí-li se takto nádherná místa komercí a výstavbou, budou lidé ztracené kouzlo hledat jinde.

Prozatím však dobrá věc zvítězila. Ukázalo se, že poslanec přecejen má rozum, srdce i svědomí.