Malý vánoční fejeton

Pomalu končí adventní čas, Vánoce přicházejí zas. Jak krásné, nadějné a plné očekávání, byť vykoupené starostmi a vynaloženými financemi.

Přece však je to období po všechny časy magické, přinášející s sebou i nemateriální hodnoty jako radost, uspokojení, sounáležitost, klid ducha i mysli. Cosi z toho k nám přichází už jen se samotnou vánoční atmosférou, více však člověk získá, prožije-li tento "příděl" vánoční pohody dle svých zájmů a založení. Někdo si tak užívá zimních radovánek procházkami či na zamrzlém rybníku, jiný zas na horách, další navštíví koncert nebo kostel a někdo se nejlépe cítí doma na kanapi u vánočně laděného televizního programu. Proč ne, je fajn dělat " všechno" a je fajn nedělat "nic". A není přitom třeba mít výčitky svědomí, že nedělám to, co dělá někdo jiný. Stejně se stále něco děje, ať s přičiněním vlastním, nebo bez něj.

Vánoční čas má mnoho rozměrů, od duchovního až po komerční. Vánoce jsou tradice, vánoční obyčeje, jsou to vánoční trhy, je to stav mysli u rozsvíceného stromku či svíčky. Ve Vánocích je obsaženo mnoho poselství, - pro všechny, pro každého.