Vzdát květinou hold přátelství a lásce je jistě bohulibá činnost. Valentýnská mánie je však totéž co kdysi MDŽ, kdy se v tento den obchody s květinami braly útokem.
Obchody mají žně, kupující jsou spokojeni a obdarované i obdarovaní blaženi. Zdá se tedy, že vše je jak má být a každý si přijde na své. Květinou řekneš vše, ale taky se za ní skrývá nejedno překvapení a tajemství. Samozřejmě že mnohá květina je darována nezištně a z čisté lásky, ale stejně často se přihodí, že nadřízený si květinou zajišťuje loajalitu své podřízené, manžel zvaný podpantoflák není za pugétem téměř vidět a další borec se karafiátem snaží vykoupit nečisté svědomí. A naopak, vdavekchtivá žena zvaná zlatokopka ani na kytici nečeká, dojde štěstí i s obyčejným pitomcem, má-li postavení nebo tučné konto.
V jednom kuriózním případu se obdarovaná nejkrásnějšího květinového daru dočkala až na „víku“, neboť znenadání ji bůh k sobě povolal a pompézní kytice, kterou si sama předtím objednala k životnímu jubileu, ji ironií osudu doprovodila na cestě poslední.
S květinami je spojen příběh Hippies, tzv. Květinových dětí, odehrávající se v 70.letech min.století na území USA. Jejich chování v extrémní podobě bylo pro našince dosti komické, jelikož chodili ověšeni květinami od hlavy k patě a na potkání každého objímali, vykřikujíc přitom „Miluji tě!“. (Myšlenka tohoto hnutí však byla zcela jasná a pochopitelná, neboť vznikla jako reakce na válku ve Vietnamu).
Ohromný rozruch v Holandsku 17.století způsobil obchod s tulipány, jejichž jedna cibulka se cenou rovnala celému jmění. Tulipánové šílenství zasáhlo i okolní země a finanční spekulace kolem tohoto luxusního artiklu mohly znamenat závratné bohatství i strmý pád. Spletitými cestami přes souše i oceány po celé věky do naší domoviny putovaly cizokrajné okrasné i užitečné rostliny. Například ze vzdálených zámořských oblastí, kde v uplynulých staletích domorodé národy cizí objevitele vítaly květinami dříve, než pak ve jménu kříže a civilizace nastalo všeobecné plundrování. Nedostižným starověkým vzorem byl však makedonský superman Alexandr Veliký, který rovněž dobýval, ale nová území nedrancoval, nýbrž chránil a spojoval. Tradičně si květinovými věnci zpestřují život Havajané a květinami se vysypávají cesty, kam má vstoupit některá pomazaná hlava či královská noha.
Jak vidno, květiny vždy byly němým svědkem soukromých osudů i dějinných událostí, neboť jsou krásné, ušlechtilé a nadčasové.
