Albert Einstein - 138. výročí narození

Co se asi musí ve vesmíru přihodit a k jaké hvězdné konstelaci přitom dojde, že se narodí génius formátu Alberta Einsteina? Na co asi myslel když rozvíjel svoji ďábelskou, dosud nepřekonanou teorii E = mc2? 

Albert Einstein, génius první hvězdné velikosti, přírodovědec, filosof a mystik. Přišel na svět 14. března 1879 v jihoněmeckém Ulmu, na základní škole ani na gymnáziu však žádné příznaky výjimečnosti nevykazoval. Jeden z učitelů mu dokonce řekl: „Vy narušujete respekt třídy k mé autoritě už pouhou svou přítomností.“ Mladý Einstein měl odpor k biflování a velmi svobodomyslného ducha, a tak v posledním ročníku gymnázia jednoduše přestal chodit do školy. Poté přece jen vystudoval polytechniku v Curychu, požádal o zrušení německého občanství, stal se Švýcarem a v r. 1940 ještě Američanem.

Na otázky novinářů stran své geniality odpovídal: „Jako dítě jsem se vyvíjel velmi pomalu a věcmi kolem časoprostoru, které mají ostatní děti vyřešeny v šesti letech, jsem se začal zabývat až v dospělosti, avšak o to důkladněji.“ Další otázka: „Co je to ta obecná teorie relativity?“ Odpověď: „Hodinka na klíně vašeho milého se zdá být minutkou, minutka na horké peci se zdá být hodinou. To je relativita“. Na dotaz má-li ještě nějakou naději v lidstvo, řekl: „Nemůžeme ztrácet naději v lidstvo, když víme, že Mozart byl člověk.“

Jaké hluboké a tajemné vědění asi v sobě nosil, když tvořil svoji vesmír popisující teorii relativity s poznáním, že: „Skutečnost o tomto světě a vesmíru je ještě překvapivější než to největší překvapení.“ Einstein byl též velký mystik, zajímal se o metafyziku a parapsychologii, přičemž pochopil, že materialistické vidění světa je jen malá část zatím neprozkoumaného celku. Jeho vědecká kariéra byla skvělá a závratná. Pětadvacet čestných doktorátů, nepočítaně medailí a uznání, Nobelova cena, jeho jméno nese mnoho pojmů, teorií a zákonů moderní fyziky, přednášel na univerzitách celého světa. Bez kvantové teorie, ke které položil základy, by neexistovaly  počítače, neměli bychom kyberprostor, virtuální realitu ani mobilní telefony.

Einsteinova pražská epizoda začala, když ho František Josef I. jmenoval přednostou Ústavu teoret. fyziky Karlo-Ferdinandovy univerzity. Neboť měl pracovnu s výhledem do zahrady ústavu pro duševně choré, říkal o náměsíčných postavách bloumajících pod okny, že se mu podobají, avšak s tím rozdílem že tamty blázny nezajímá kvantová teorie. O svůj zevnějšek  mnoho nedbal, zájem dam mu zajišťoval jeho geniální mozek a stávalo se, že než jako německý  univerzitní profesor, vypadal spíš jako italský virtuos a jindy zas na recepci v luxusním hotelu si ho spletli s řemeslníkem. O Pražanech soudil že jsou vynikající kuchaři a nepostrádají půvab, avšak posteskl si, že jsou bez špetky dobré vůle ke svým bližním.

Albert Einstein nejen, že dokázal nahlédnout do tajemství vesmíru a přírody, ale projevil se i jako prozíravý politik a velký pacifista, což se mu málem stalo osudným, neboť po emigraci do USA    nacisté vypsali za jeho hlavu odměnu 50 tisíc říšských marek. V r. 1952 dostal nabídku aby se stal izraelským prezidentem, jeho věhlas po celém světě byl ohromný. Jeden z největších fyziků dějin zemřel 18. dubna 1955, operaci odmítl s tím, že svoje už vykonal...