Tento výkřik zoufalství, přestože nejlépe vystihuje můj názor na současný stav společnosti, rozběsnil některé mé "invalidní" kritiky téměř až k nepříčetnosti. INVALIDNÍ proto, že mám silný pocit, že jsou k všeobecnému marasmu okolo nás slepí a hluší. Nebo jsou naprosto zdraví a jen n e c h t ě j í vidět a slyšet. Ono je to pohodlnější a utišuje to špatné svědomí a frustraci ze zpackaného převratu a puče dodnes neznámé junty s nastrčenými figurkami dobře zaplaceného disentu. Když jste ještě k tomu zvonili klíčema jak šílení a dnes vás nepustí ke korytu, musí to být k na..... !
Neušetřím vás tedy dalšího pokračování "mých výlevů", jak mi jeden vážený čtenář doporučil, nýbrž budu tvrdošíjně pokračovat, dokud se najde alespoň jeden člověk, který bude ochoten mé názory číst. Co tedy podle mne "invalidní" kritici nevnímají ?
Nevnímají, že to, o co usiloval a budoval TGM a celé generace před ním i po něm, a za co trpěli nebo položili své životy, se záhy po pádu totality zhroutilo jak domeček z karet. Komunisty ani ve snu nenapadlo rozdělit stát a proti dnešním politikům věděli, že v jednotě je síla. Dva ambiciózní kohouti na jednom dvorku být nemohli. A tak se dvorek prostě rozdělil. Každý kohout tak má své hnojiště a o názory svých slepic se pramálo zajímá. Nebo že by uplatnili známé "Rozděl a panuj !" ?
Nevnímají, že z jednoho chomoutu jsme strčili hlavu do druhého. Nejde o to, zda horšího nebo lépe padnoucího, ale že do vůbec nějakého ! Bez chomoutu to zřejmě nejde. Dříve rusofilství, VS a RVHP, dnes amerikanismus, NATO a EU. Dříve Moskva, dnes Brusel. Z obojího nevzešlo nic dobrého. Tehdy technická zaostalost a nesvoboda, dnes "plná koryta" pro jedny a "drobky se stolu" pro jiné, konzumní styl života, maloměšťáctví a morální úpadek.
Nevnímají, že z téměř soběstačného, průmyslově, zemědělsky a kulturně vyspělého a nezadluženého státu (byť tzv. nedemokratického), jsme se stali "montovnou" a překladištěm, cíleně závislým a zadluženým státem, zdrojem laciné pracovní síly a takřka koloniálním odbytištěm pro Západní výrobce. Vše domácí, průmysl i zemědělství, bylo onou "neznámou juntou" cílevědomě zlikvidováno a dovedeno ke krachu.
Nevnímají, že státní správa vyrostla do přebujelého byrokratického aparátu, polykajícího stále větší a větší miliardy ze státního rozpočtu. Vzniklé krajské uspořádání je nefunkční a nepřirozeně vytvořené. Vliv krajů na život regionů je přinejmenším diskutabilní a účel fungování nejasný. Zrušení tradičních okresů vzdálilo občany od jejich podílu na správě regionu i státu. Proč se tak stalo ? Opět nikoliv v zájmu občana, ale výhradně v zájmu politických stran a jejich štědrých sponzorů. Decentralizace v tomto pojetí přinesla prostým občanům v obcích a městečkách jen potíže a problémy - s dopravní obslužností, zásobováním, dostupností úřadů i zdravotní péče, údržbou komunikací, zaměstnaností atd.
Nevnímají, že napříč celým "úřednickým světem" vládne korupce a kdo "nemaže, ten nejede". Masmédia dnes a denně přinášejí o fungování úřadů (od hlavy až k patě) takové informace, že nad tím zůstává rozum stát a občan jen nevěřícně kroutí hlavou jak je to možné. Všechny ta nešvary, lumpárny a plýtvání veřejnými prostředky se staly tak samozřejmými, že je začínáme považovat za normální a nezničitelné. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste si řekli nad zprávami o práci stavebních úřadů, odborů výstavby a rozvoje, katastrálních úřadů a jiných, že kdyby jste to udělali vy, zavřeli by vás až byste zčernali. A oni ? Nic se jim nestane, nikdo nic nezaplatí, nikoho nezavřou "až by zčernal". Nebo téměř nikoho, abych byl přesnější.
Nevnímají, jak jsou trestuhodně zneužívány některé formy sociální podpory jdoucí do desítek miliard a jsouc mlčky tolerovány státem. Jak je některým spoluobčanům umožňováno příživnictví a vybydlování bytů i celých domů s následným okamžitým přidělením náhradního bydlení. Jak někteří na inkasu dluží statisíce a stále bydlí bez sankcí. A na druhé straně jsou zavírány chráněné dílny a pracoviště pro nedostatek financí. Nikomu téměř nevadí, že z nezávislé justice se stal nedotknutelný stát ve státě. Že státní zastupitelství a soudy měří dvojím metrem, že tresty se míjí účinkem z důvodu zdlouhavých procesů a zcela nevyhovujícímu způsobu výkonu trestu. Že práce městské policie navzdory obrovským nákladům se míjí účinkem a z ochránců pořádku se stala dalším represivním aparátem státní moci. Původní představa o prvorepublikovém strážníkovi, procházejícím s pendrekem ulicemi svého rajonu a dohlížejícím na pořádek a dodržování městských vyhlášek, se rozplynula a zcvrkla na "pronásledování" řidičů. Policie ČR je zase demotivována a paralyzována nesmyslnými a dvacet let trvajícími reorganizacemi resortu, stupidním výkladem práv a svobod občanů, absurdní ochranou darebáků všech kalibrů a již výše popsanou prací justice, kdy práce policistů připomíná ono nabírání vody cedníkem. Osobně poctivým policistům jejich práci nezávidím, obdivuji je a vážím si jich.
Nevnímají, jak se na jedné straně "mele hubou" o ochraně přírody a životního prostředí a na druhé straně se zabetonovávají stovky hektarů úrodné půdy, drancují se lesy jen pro surovinu, která se však za pár euro vyveze za hranice, aby se nám vracela jako výrobek, ovšem s přidanou hodnotou a za mnohonásobně více euro. Krajinu zaplavují plastové odpadky, tisíce tun reklamních letáků vzniká, je distribuováno a opětovně likvidováno za cenu obrovského množství energie a lidské práce a ve svém důsledku více škodlivému než užitečnému.
Nevnímají, jak se ze sedláků a statkářů stali farmáři (jak jinak, USA náš vzor) opět bojující o přežití, protože nejsou odpovídajícím způsobem chráněni tak, jako jejich Západní konkurence. Pole leží ladem, zarůstají plevelem a za to se ještě sedlákům platí! To považuji za vrchol pitomosti kapitalismu. Stejně jako obdivovat se tomu, že kilo banánů ze zámoří je lacinějších než kilo domácích jablek. To není šikovnost a schopnost podnikatelů, ale blbost těch, kdo takový systém podporují. O tom, že jedním z projevů volného trhu je hlad a hladomor na jedné straně a obžérství a plýtvání potravinami na straně druhé, ani psát nebudu.
Nevnímají, že již dvacel let nemá stát žádnou dlouhodobou koncepci a strategii vývoje armády, školství, zdravotnictví, zemědělství i zahraniční politiky. Že každá nová vládnoucí garnitura přichází vždy s jinými "nápady", do kterých se nainvestují obrovské částky a které jsou zase rušeny a nahrazovány s dalšími investicemi následující vládou. Takovýmto způsobem vedená soukromá firma by už dávno zkrachovala. Ale náš státní podnik z a t í m ještě nezkrachoval, protože je stále držen nad vodou díky gigantickým a velkorysým dotacím ze státní pokladny, která je zase plněna většími spotřebními daněmi a daněmi středních a nižších vrstev obyvatelstva.
Nevnímají, že celý tento "augiášův chlév" je propagandou prezentován a vychvalován jako prosperující, svobodný a demokratický stát. Bodejď by nebyla vyzdvihována svoboda slova, když to nic nestojí, když si někde nějaký chlápek na veřejnosti huláká, že politik xy je vůl. Nikomu to neublíží, nic se nezmění a chlápek má alespoň dobrý pocit svobody ! Že i já si tu svobodně kritizuji stát a systém, protože to opět nic nezmění, ale já mám svobodu slova a falešný dojem, že něco ovlivním. Proč nemít demokratické volby a pluralitní politický systém, když si "horních deset tisíc" V.I.P. spoluobčanů stejně udělá co uzná za vhodné a žádné svobodné volby na tom nic nezmění ? Proč nemilovat kapitalismus, když jsem mladý, zdravý, vzdělaný a schopný šťastlivec ? Proč ho nemít rád, když jsem podvodníkem, zlodějem a nepoctivým podnikatelem ? Když nejsem nezaměstnaným samoživitelem, otcem dětí bez práce a s hypotékou ? Když nejsem starým, nebo nemocným a invalidním ? Proč nemilovat kapitalismus, když mě denně sdělovací prostředky masírují tím, že jsem šťastný, mám se dobře, mám neomezené možnosti a nic lepšího nikdy nebylo a nikde neexistuje ? Už schází jen tvrzení, že komunisti jedí malé děti.
