Diliti, Cikáni nebo Romové. Kdo vlastně jste?

VAROVÁNÍ! ČTENÍ TOHOTO ČLÁNKU VÁS MŮŽE NUDIT. Jen si tak sám pro sebe nahlas přemýšlím a bude-li toho někdo náhodou svědkem, prosím o shovívavost. Vlastně jen tak brouzdám po internetu a Wikipedii v naději, že pochopím, kdo to vlastně ti Cikáni jsou (já si prostě na ty "Romy" nemůžu zvyknout, stejně jako na "Česko"). Za přečtení a diskuzi děkuji, na karmu si nehraju.

Určitou, s největší pravděpodobností nadpoloviční část Cikánů, lze s čistým svědomím označit za příživníky. Já bych se vůbec přimlouval za to, aby se toto pojmenování lidí práce se štítící a vesele žijící jen ze sociálních dávek a podpor vytvořených prací ostatních spoluobčanů, tedy nejen Cikánů, opět vrátilo do našeho slovníku. Příživník nebo také parazit totiž naprosto jednoznačně vyjadřuje to, co jinak musíme vyjádřit mnoha větami a snažit se, abychom se někoho nedotkli a neházeli tak všechny do jednoho pytle. Takové ty obezličky jako: sociálně vyloučení, nepřizpůsobiví, někteří Romové a někteří bílí... jsou opravdu jen pokrytectvím.

Až na nepatrné promile skutečných rasistů a nacistů totiž lidé kritizují především příživnický způsob života některých Cikánů. Už méně jim vadí jejich styl života, kulturní odlišnosti a nerespektování povinné školní docházky jejich dětí. Koneckonců, máme svobodu tak pokud neberou svobodu ostatním, ať si žijí jak chtějí. Ale za své! Jenomže tací se najdou i mezi bílými, žlutými, černými a vzdělanými.

Přimlouvám se tedy za to, abychom již nehovořili a neustále tu neomílali a nespílali Cikánům, ale nadále hovořili jen o  P Ř Í Ž I V N Í C Í C H. Nemyslíte, že by to bylo férovější?

Jak jsem se dočetl, více jak 1500 let p.n.l. existovali v Indii tzv. diliti, lidé naprosto vyloučení mimo pevný kastovní systém, lidé vykonávající tu nejšpinavější a nejodpornější práci, žijící pod hranicí chudoby, které ostatní považovali za nečisté, opovrhovali jimi, uráželi je a všemožně je diskriminovali. Někteří autoři došli k závěru, že právě oni jsou prapředky dnešních Cikánů. Proč a kdy začali tito diliti opouštět Indii se neví.

Podle doložitelných zpráv do Evropy přicházejí v 11. století z Balkánu a jsou nazýváni cikány. Ve střední Evropě se objevují počátkem 15. století, tedy kolem roku 1400. Údajně byli zpočátku přijímáni vlídně a bez problémů, pravděpodobně jako něco exotického a doposud bez negativních zkušeností. To však netrvalo dlouho a záhy dochází k prvním sporům s majoritními starousedlíky. Již v r. 1417 v Německu a r. 1427 ve Francii bylo zaznamenáno, že Cikáni "...byli oškliví, putovali v kolonách, nocovali v polích a velmi se oddávali zlodějství". V Českých zemích prý byli perzekuováni zejména za Leopolda I. (1293 - 1326) a za Karla VI. (1685 - 1740). Až na malé výjimky nebyli kočovní Cikáni nikde s nadšením vítáni, spíše byli vyháněni a pronásledováni.

V tuto chvíli je nutné si položit několik otázek, na které však neznám odpověď. Proč se tak dělo, bylo to jen kvůli jejich odlišnému vzhledu, kočovnému způsobu života, nesrozumitelnému jazyku, jiné kultuře? Nebo jen proto, že to byli cizinci a starousedlíci trpěli xenofobií? Proč se jich báli, strašili jimi malé děti a pokud možno se jim vyhnuli? Byli Cikáni opravdu jen špinavou tlupou cizinců, kteří jsou násilní, kradou, obtěžují žebrotou, nepracují a žijí ze dne na den jen z krádeží a milodarů? Proč se jim vlastně nikde nepodařilo zakotvit, žít v symbióze s ostatními nebo zcela asimilovat? Je v tom genetika nebo zvyk?

V roce 2011, na samém počátku XXI. století je jasné, že ani po dlouhých staletích společného života s Cikány, všechny snahy a multikulturní projekty selhaly. Nedaří se z dlouhodobého hlediska vytvořit a udržet symbiózu většiny s menšinou, nepodařila se integrace ani asimilace Cikánů do většinové společnosti. Nepodařilo se to feudálům, buržoazii, komunistům, nepodařilo se to po zlém ani po dobrém, nepodařilo se to ani demokratickými metodami. Mezi Cikány je stále znepokojivě velké procento negramotných, nepřizpůsobivých a neochotných pracovat, kriminálním způsobem se živících, neschopných dlouhodobě a cílevědomě pracovat nebo se postavit na vlastní nohy jako řemeslníci, obchodníci, trhovci, zemědělci apod. A především - vědomě zůstávat zcela závislými na sociálních dávkách a podporách, které však jsou spotřebovávány na zcela jiné účely. Stále více se přikláním k názoru, že žijí tak, jak je jim dovoleno a umožňováno. Není právě to důkazem a projevem jejich schopnosti se přizpůsobit podmínkám? Pohodlí, zábava a zahálka jsou totiž přitažlivější než úsilí o vlastní soběstačnost, iniciativa a pracovitost.

 

Abych nebyl obviněn z toho, že jen kritizuji a nic nenavrhuji, jsem přesvědčen, že chce-li někdo v tomto státě žít jako rovnoprávný občan, nedělejme tedy žádné výjimky a všem to umožněme: dejme všem stejná nejen práva, ale i odpovědnost a povinnosti. Ať se stát postará jen o ty, kteří nejsou sto se o sebe objektivně sami postarat z důvodu věku, nemoci, neštěstí a jen zákonem vyjmenovaných důvodů. Bez práce nejsou koláče a práce tu je dost, jen nebýt líný a přestat "naříkat" že za pár tisícovek se mi nevyplatí ani vstát z postele. Přestane-li stát podporovat příživníky, budou zanedlouho vděčni i za práci za 50 Kč na hodinu. Potom třeba i zmizí desetitisíce zahraničních dělníků, které již za méně jak 150 Kč na hodinu neseženete. Všem nezaměstnaným, kteří ne vlastní vinou přišli o práci, jsou na podpoře, běhají od čerta k ďáblu a o slušnou práci nezavadí, se omlouvám a je jim doufám jasné, že tu nehovořím o nich.

Poznámka závěrem. Kam zmizí Cikáni po Sčítání osob, domů a bytů, jestliže se k nim nikdo nepřihlásí? Podle LZPS hlava 1/ článek 3, odstavec 2 : Každý má právo svobodně rozhodnout o své národnosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Oldřich Slováček | pondělí 14.3.2011 7:00 | karma článku: 24,05 | přečteno: 2016x