Miluji tě, prý...
Neměla jsem důvod křičet a ani kvílet, protože mne než bolest zasáhl Amorův šíp. Žádný muž převtělený do lehce zahaleného Amora, ale úžasné mrně, které se vrnělo v podivně vyhlížející peřince. Byla jsem tím miminkem tak uchvácena. Bále jsem se ho dotknout, natož ho přiložit ke svým bolavým prsům, které čekaly, až se mimčo přisaje a ulehčí mi od té nezvyklé zátěži. Zlehounka jsem nadhrnula peřinku s vláčkem a opatrně jsem nakukovala na to přenádherné děťátko. Je moje a jen moje, honilo se mi hlavou a já cítila, že to je to, po čem jsem toužila a co jsem si moc a moc přála.
A teď se to stalo. Hrudí mi projela velikánská bolest. Špičaté ostří mířilo přímo k mému srdci. Cítila jsem, jak mne zasahuje do toho nejcitlivějšího místa v mém těle. Moje bolavé srdce bylo propíchnuto, ale nekrvácelo. Zacelilo se a zdálo se mi, že všemi částmi mého těla projíždí něco tak neuvěřitelného, co jsem již dlouho nepocítila. Láska tak silná, tak mocná, tak nekonečná a tak spalující. Příčinou byl ne poodhalený Amor, ale mrňavé miminko, které mělo zavřená očka, ale já věděla, že mne vnímá stejně, jako jsem vnímala já jeho. Něco tak překvapivého a nového, ojedinělého, jako když jsem byla před mnoha a mnoha lety daleko a velmi daleko od domova, ale s "ním". Seděli jsem tehdy na pláži zahaleni tmou a jen nohy nám omývaly vlnky. Jedna za druhou nás hladily a my seděli, drželi se za ruce a vyměnovali si horoucí polibky. Moře se utišilo, ale naše srdce bouřila. Bila na poplach a alarmovala celý svět kolem nás. I ostatní museli přece vidět, jaká je to mezi námi láska, kterou nic a nikdo nemůže přece zničit.
Nezapomenu, jak na mne pokřikovala "jeho" manželka. "Tak stále neplodná," ječela a přitom ještě stihla šlapat do pedálů svého starého kola. Funěla a křičela a já se styděla a sklopila hlavu, ale šla jsem dál a vpřed.
Stále jsme se milovali, i když ta nedovolená láska mne zničovala, tak jsem přesto cítila, že bez "něho" nemohu být a také nechci být. Tolik let spolu a stále tak zamilovaní. "Jeho" kluci odrostli, "jeho" manželka si našla milence, ale přesto mne nenáviděla stále víc a víc a já byla stále neplodná. Opíjena láskou k "němu" a doufala jsem, že i "on" ke mně.
Bylo tak pálivé skoro léto. Kalendářně ještě ne, ale sluníčko žhnulo a spalovalo vše, co bylo odhaleno. Květinky vadly a také ptáčkům se nechtělo zpívat a lidičky se ukrývali ve stínu svých domovů. Já jsem se těšila z jeho blízkosti, kdykoli to bylo možné. Většinou v noci, kdy splnil všechny své pracovní i rodičovské povinnosti. V tom spalujícím vedru vždy přinesl meloun, i když ještě nebyla jejich sezóna. Nešetřil na naší lásce. V ničem. Ani na melounech. Byly po tom vášnivém milování a v té žhavé noci tak osvěžující. Miluji melouny. Ta šťavnatá dužina, ta slaďoučká šťávička. Nevadí mi, že jsem jí zcela olepena. Jím jejich šťavnatý vnitřek i včetně peciček těch malinkatých bílých, ale i polozralých nahnědlých, anebo zralých černých. Prý, když bych je zasadila, tak z nich vyroste malý melounek. Smála jsem se "mu", když mi s láskou v očích přikazoval, ať si dávám bacha a pecičky raději nejím. Co kdyby.
"Jste asi v desátem týdnu," sdělil mi s úžasem v očích můj gynekolog. Nevěřila jsem mu. To je hloupost. Já a těhotná. "Co je to za blbost. Jseš snad neplodná, aspoń mi to říkala moje Táňa." Byl tak hrubý a vůbec v očích jsem nespatřila lásku.Pak se odmlčel a odešel. Tu noc jsem usínala s bolestí v srdci. Přece se milujeme! Netušila jsem, jestli se vrátí. Vrátil se a já byla šťastná. Velmi a velmi jsem ho milovala a milovala jsem už i to něco "jeho", co ve mně rostlo. To něco vzniklo z naší lásky. Opravdové a pravé. Přišel, najedl se a pomiloval, jak to bylo vždycky. Nebyl ani chladnější a ani horoucnější. Byl to ten můj "on". Vstal, osprchoval se a vrátil se zpět ke mně. Já se ještě povalovala v teplých peřinách. Bylo to tak příjemné.
Už si nepřilehl, ale začal se oblékat. Musí prý domů. Něco držel v ruce. Papír. Zatřepal jím před mýma zasněnýma očima. Těšila jsem se, jak budeme vychovávat naše dítě. Tušila jsem, že to bude holčička. Prostě jsem věděla, že to bude úžasná holčička. Moje a "jeho", naše.
"Tady to máš všechno vytištěné. Kdybys potřebovala víc informací, tak zavolej na tohle číslo, ale rychle, dokud je ještě čas," oznámil mi suše. Odešel a já se začetla do čehosi na papíru, který mi po "něm" zůstal. "Jeho" vůně rychle vyprchala a já se začetla důkladněji. Z vůně se stal jen vzduch. Těžký. Musela jsem vstát a vyvětrat. Otevřela jsem okna a jimi mi do pokoje začal proudit noční chlad. Tma a chlad a ještě větší tma.
Je prosinec a zima. Mrazivo a velmi a velmi chladně. Vedle mne odpočívá miminko. Moje holčička a já jsem tak zaláskovaná. Jen jednu zprávu a víc nic. Slibovala jsem si. Musím "mu" přece oznámit, že máme nejkrásnější dcerušku. "Blahopřeji a ozvi se," Po těch smutný dnech ve stínu a temných a osamělých nocích jsem cítila znovu lásku. Lásky...!
Ivana Odehnalová
Táňo, nerozumím ...
Vypadá to jako vzkaz a divte se, je a taky není. Abych se bála co psát a jak psát a o čem psát, ale na druhou stranu mne těší, že mé "psaní" někdo čte a vlastně že i Táňa čte.
Ivana Odehnalová
Jak zhubnout s pizzou
Nádherné ráno a ještě nádhernější dopoledne. Co lepšího si přát, než procházet se po městě a utrácet. Jedny plavky a jedny plavecké brýle a pak ještě objednat pizzu.
Ivana Odehnalová
Šaty
Visí tam. Nehybně a zoufale. Ztracené mezi ostatními odloženými svršky. Byly nádherné, hedvábné a květované, letní. Pro něho. Na TEN večer chtěla být krásná. Nyní tam visí. Smutně a ztraceně. Někdo otevřel dveře do bytu.
Ivana Odehnalová
Můj obdiv všem, kdo otírá zadky...
Přemýšlela jsem, jak bych tu skutečnost, o které chci psát, nazvala nejlépe. Ale fakt budu psát o tom, jak se otírají zadky a zadečky bez nějakého studu.
Ivana Odehnalová
Ja přežít Disneyland
Moje desetileté dítko si zaslouží hodně prázdninové pozornosti. Aspoň té prázdninové. A prázdniny přizpůsobuji jen jí a jí. A tak hurá do Disneylandu. (To je jsem zase ale vymyslela blbost.)
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Zasáhnout Rusko tam, kde ho to bolí. Ukrajina utahuje smyčku kolem Krymu
Sledujeme online Ukrajina stále více komplikuje ruskou snahu udržet se zuby nehty na anektovaném Krymu. Pokračuje v...
KOMENTÁŘ: Od holubice k jestřábovi. Z Macrona se stává vojenský stratég
Premium Postihlo to i jiné francouzské prezidenty. Když jim začali salutovat armádní generálové, náhle...
VIDEO: Alkohol a grogy za volant nepatří. Policie zapojila do kampaně děti
„V autě se vždycky pšipoutej“ nebo „Zpomal, kámo.“ To radí ti nejmenší řidičům na videu, které v...
Hasičská cisterna dostala smyk a havarovala, dva lidé se zranili
V sobotu krátce po půl desáté dopoledne havarovala hasičská cisterna mezi obcemi Žulová a Vápenná...
Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.
Každá budoucí maminka se snaží zajistit pro své miminko jen to nejlepší. GS Mamavit je komplexní multivitaminový doplněk, který je speciálně...
- Počet článků 49
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 975x
Miluji psaní, mluvení a učení, což jsem skloubila dohromady, a tak se mohu plně ve svém zaměstnání plně vyžívat a užívat si.