Miluji tě, prý...
Neměla jsem důvod křičet a ani kvílet, protože mne než bolest zasáhl Amorův šíp. Žádný muž převtělený do lehce zahaleného Amora, ale úžasné mrně, které se vrnělo v podivně vyhlížející peřince. Byla jsem tím miminkem tak uchvácena. Bále jsem se ho dotknout, natož ho přiložit ke svým bolavým prsům, které čekaly, až se mimčo přisaje a ulehčí mi od té nezvyklé zátěži. Zlehounka jsem nadhrnula peřinku s vláčkem a opatrně jsem nakukovala na to přenádherné děťátko. Je moje a jen moje, honilo se mi hlavou a já cítila, že to je to, po čem jsem toužila a co jsem si moc a moc přála.
A teď se to stalo. Hrudí mi projela velikánská bolest. Špičaté ostří mířilo přímo k mému srdci. Cítila jsem, jak mne zasahuje do toho nejcitlivějšího místa v mém těle. Moje bolavé srdce bylo propíchnuto, ale nekrvácelo. Zacelilo se a zdálo se mi, že všemi částmi mého těla projíždí něco tak neuvěřitelného, co jsem již dlouho nepocítila. Láska tak silná, tak mocná, tak nekonečná a tak spalující. Příčinou byl ne poodhalený Amor, ale mrňavé miminko, které mělo zavřená očka, ale já věděla, že mne vnímá stejně, jako jsem vnímala já jeho. Něco tak překvapivého a nového, ojedinělého, jako když jsem byla před mnoha a mnoha lety daleko a velmi daleko od domova, ale s "ním". Seděli jsem tehdy na pláži zahaleni tmou a jen nohy nám omývaly vlnky. Jedna za druhou nás hladily a my seděli, drželi se za ruce a vyměnovali si horoucí polibky. Moře se utišilo, ale naše srdce bouřila. Bila na poplach a alarmovala celý svět kolem nás. I ostatní museli přece vidět, jaká je to mezi námi láska, kterou nic a nikdo nemůže přece zničit.
Nezapomenu, jak na mne pokřikovala "jeho" manželka. "Tak stále neplodná," ječela a přitom ještě stihla šlapat do pedálů svého starého kola. Funěla a křičela a já se styděla a sklopila hlavu, ale šla jsem dál a vpřed.
Stále jsme se milovali, i když ta nedovolená láska mne zničovala, tak jsem přesto cítila, že bez "něho" nemohu být a také nechci být. Tolik let spolu a stále tak zamilovaní. "Jeho" kluci odrostli, "jeho" manželka si našla milence, ale přesto mne nenáviděla stále víc a víc a já byla stále neplodná. Opíjena láskou k "němu" a doufala jsem, že i "on" ke mně.
Bylo tak pálivé skoro léto. Kalendářně ještě ne, ale sluníčko žhnulo a spalovalo vše, co bylo odhaleno. Květinky vadly a také ptáčkům se nechtělo zpívat a lidičky se ukrývali ve stínu svých domovů. Já jsem se těšila z jeho blízkosti, kdykoli to bylo možné. Většinou v noci, kdy splnil všechny své pracovní i rodičovské povinnosti. V tom spalujícím vedru vždy přinesl meloun, i když ještě nebyla jejich sezóna. Nešetřil na naší lásce. V ničem. Ani na melounech. Byly po tom vášnivém milování a v té žhavé noci tak osvěžující. Miluji melouny. Ta šťavnatá dužina, ta slaďoučká šťávička. Nevadí mi, že jsem jí zcela olepena. Jím jejich šťavnatý vnitřek i včetně peciček těch malinkatých bílých, ale i polozralých nahnědlých, anebo zralých černých. Prý, když bych je zasadila, tak z nich vyroste malý melounek. Smála jsem se "mu", když mi s láskou v očích přikazoval, ať si dávám bacha a pecičky raději nejím. Co kdyby.
"Jste asi v desátem týdnu," sdělil mi s úžasem v očích můj gynekolog. Nevěřila jsem mu. To je hloupost. Já a těhotná. "Co je to za blbost. Jseš snad neplodná, aspoń mi to říkala moje Táňa." Byl tak hrubý a vůbec v očích jsem nespatřila lásku.Pak se odmlčel a odešel. Tu noc jsem usínala s bolestí v srdci. Přece se milujeme! Netušila jsem, jestli se vrátí. Vrátil se a já byla šťastná. Velmi a velmi jsem ho milovala a milovala jsem už i to něco "jeho", co ve mně rostlo. To něco vzniklo z naší lásky. Opravdové a pravé. Přišel, najedl se a pomiloval, jak to bylo vždycky. Nebyl ani chladnější a ani horoucnější. Byl to ten můj "on". Vstal, osprchoval se a vrátil se zpět ke mně. Já se ještě povalovala v teplých peřinách. Bylo to tak příjemné.
Už si nepřilehl, ale začal se oblékat. Musí prý domů. Něco držel v ruce. Papír. Zatřepal jím před mýma zasněnýma očima. Těšila jsem se, jak budeme vychovávat naše dítě. Tušila jsem, že to bude holčička. Prostě jsem věděla, že to bude úžasná holčička. Moje a "jeho", naše.
"Tady to máš všechno vytištěné. Kdybys potřebovala víc informací, tak zavolej na tohle číslo, ale rychle, dokud je ještě čas," oznámil mi suše. Odešel a já se začetla do čehosi na papíru, který mi po "něm" zůstal. "Jeho" vůně rychle vyprchala a já se začetla důkladněji. Z vůně se stal jen vzduch. Těžký. Musela jsem vstát a vyvětrat. Otevřela jsem okna a jimi mi do pokoje začal proudit noční chlad. Tma a chlad a ještě větší tma.
Je prosinec a zima. Mrazivo a velmi a velmi chladně. Vedle mne odpočívá miminko. Moje holčička a já jsem tak zaláskovaná. Jen jednu zprávu a víc nic. Slibovala jsem si. Musím "mu" přece oznámit, že máme nejkrásnější dcerušku. "Blahopřeji a ozvi se," Po těch smutný dnech ve stínu a temných a osamělých nocích jsem cítila znovu lásku. Lásky...!
Ivana Odehnalová
Táňo, nerozumím ...
Vypadá to jako vzkaz a divte se, je a taky není. Abych se bála co psát a jak psát a o čem psát, ale na druhou stranu mne těší, že mé "psaní" někdo čte a vlastně že i Táňa čte.
Ivana Odehnalová
Jak zhubnout s pizzou
Nádherné ráno a ještě nádhernější dopoledne. Co lepšího si přát, než procházet se po městě a utrácet. Jedny plavky a jedny plavecké brýle a pak ještě objednat pizzu.
Ivana Odehnalová
Šaty
Visí tam. Nehybně a zoufale. Ztracené mezi ostatními odloženými svršky. Byly nádherné, hedvábné a květované, letní. Pro něho. Na TEN večer chtěla být krásná. Nyní tam visí. Smutně a ztraceně. Někdo otevřel dveře do bytu.
Ivana Odehnalová
Můj obdiv všem, kdo otírá zadky...
Přemýšlela jsem, jak bych tu skutečnost, o které chci psát, nazvala nejlépe. Ale fakt budu psát o tom, jak se otírají zadky a zadečky bez nějakého studu.
Ivana Odehnalová
Ja přežít Disneyland
Moje desetileté dítko si zaslouží hodně prázdninové pozornosti. Aspoň té prázdninové. A prázdniny přizpůsobuji jen jí a jí. A tak hurá do Disneylandu. (To je jsem zase ale vymyslela blbost.)
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Na Prachaticku se zřítil paraglidista, na louku spadl asi ze třiceti metrů
K nehodě paraglidisty vyjížděli v pondělí záchranáři k obci Kahov poblíž Prachatic. Muž se zřítil...
Strach před africkou diktaturou a boj o důchody. SOCDEM slavila Svátek práce
Zástupci sociální demokracie (SOCDEM) se v úterý společně s odboráři sešli na Střeleckém ostrově v...
Cimický u soudu opět nepřítomen. Jednání pokračuje výslechy poškozených žen
Obvodní soud pro Prahu 8 pokračuje v projednávání případu psychiatra Jana Cimického, který je...
V Londýně útočil muž s mečem, napadl kolemjdoucí a policisty
Britská policie zadržela muže s mečem poté, co obdržela zprávy o několika pobodaných v...
- Počet článků 49
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 975x
Miluji psaní, mluvení a učení, což jsem skloubila dohromady, a tak se mohu plně ve svém zaměstnání plně vyžívat a užívat si.