Ludmila Odarčenková
- Počet článků 35
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3812x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
Co právě poslouchám
Oblíbené články
- Jak jsem jel do Prahy na vyšetření
- Jak jsem léčil rýmičku a kašlíček
- Můj první pokus: Takovej docela obyčejnej příběh ..... o mamince
Oblíbené blogy
Oblíbené stránky
Ludmila Odarčenková
Nepoučitelné stařenky .....
S pláčem mi přišla do kanceláře: „Potřebuju s Vámi mluvit, Liduško.“ „Jistě, paní Horáková, pojďte dál, posaďte se a řekněte mi, co se stalo.“ Babča se celá chvěla, nemohla, chudák, ani mluvit. Hlas se jí třásl, když začala vyprávět.
Ludmila Odarčenková
Díky za to, že Tě mám, synku .....
V době, kdy se mnou mávala puberta a mamce ze mě šedivěly vlasy, častokrát mi vzteky vpálila do očí větu: „Přeju Ti zrovna takovýho spratka, jako jsi Ty !!!“ Její přání se nenaplnilo. Já jsem pyšná na svýho syna a vůbec se s tím netajím.
Ludmila Odarčenková
Když v práci vládne strach .....
Osobně mám velikou kliku, že mám nejlepší šéfovou, jakou jsem kdy mohla mít. A nejen šéfovou, ale i kolegyně a kolegy. Nemám s nikým žádný problém a naopak. Vycházíme si všichni vstříc a proto tuhle práci miluju a chodím tam ráda. Ale jak jsem zjistila, není to všude. Spíš budeme ojedinělá instituce s mimořádně kvalitními lidmi.
Ludmila Odarčenková
Další příběh ..... o mamince, smutku a bezmoci.
Jela jsem v sobotu ráno a po dvou měsících jsme se zase konečně setkaly. „Mamko, pochop, prostě to dřív nešlo kvůli sněhový kalamitě. A víš, že jsem s Tebou mluvila po telefonu ? Sestřička Ti ho držela u ucha a Tys mi po dlouhý době odpovídala.To víš, že jsem neměla moc „čistý svědomí,“ že jsem za Tebou tak dlouho nebyla. Ale pamatuješ, jak jsem loni měla tu bouračku zrovna v takovým počasí ???“
Ludmila Odarčenková
Takový podařený ráno .....
Napřed zazvonil budík. Plácla jsem ho, aby zmlknul. Poté začal vyhrávat mobil příšernou orchestrálku. Už dlouho si říkám, že ho přenastavím na něco po ránu snesitelnějšího.
Ludmila Odarčenková
Magnet pro „čtenáře“ ….. nejen Paroubek, ale i V.I.P. blogger !!!
Jsem taková „blogééérka elééévka.“ Na stránky iDNESu jsem se dostala čirou náhodou, když mě můj mladej upozornil na blog Rudolfa Havlíka. Zamilovala jsem se do něj. Do toho blogu. Postupně jsem začínala zase používat mozek. Zlehounka a pomalounku, aby to moc nebolelo. Když už byl malinko vytrénovanej, vyplodila jsem pár článečků.
Ludmila Odarčenková
V úterý, v 9 hodin ráno .....
Bylo mu pětašedesát a žil se svojí o třicet let starší matkou. On měl invalidní důchod díky třem infarktům a rozsáhlým bércovým vředům na obou nohách. Ona malinká, čiperná stařenka, na první pohled úplně zdravá. Nemluvila, jen se krásně usmívala velkýma, modrýma očima. Snad proto, že v ní žil pan Alzheimer. Kdo s ním přišel do styku, ví.
Ludmila Odarčenková
Díky Vám, pane Paroubku, máme vypráno, vytřeno a saze na stropě …..
Na začátku svýho pisálkovství jsem tvrdila, že nikdy nebudu psát o politice. Výjimku neudělám ani teď, ač titulek říká, že jo. Jen bych ráda přišla jistý věci na kloub. Nejen proto, že jsem se projevila jako „husa hloupá" v diskuzi pod článkem „Omluva panu Jiřímu Paroubkovi" od V. Kroupy, když jsem během půl hodiny „převlíkla kabát," ale hlavně kvůli tomu, že jsem s úžasem zírala, jaký množství čtenářů politiku „žere." A ejhle, byla tu inspirace ku psaní.
Ludmila Odarčenková
Geniální myšlenky napadají lidi na WC .....
Tak si tam tak sedím a najednou mi to dojde. To je jediný místo, kde má člověk čas a může nerušeně přemejšlet !!! Teda má ..... musí ho mít, chca - nechca. Ač to zní neuvěřitelně, i já se zamyslela.
Ludmila Odarčenková
Slibem nezarmoutíš .....
Zvoním, klepu, pak už buším na dveře a řvu, jak zavalenej horník: "Paní Andělová, otevřte mi !!! Nic. Ticho. Přitisknu ucho na dveře a konečně zaslechnu šmátrání v předsíni. Pffff ....., to jsem si oddechla. Tep se mi pomalu vrací do normálu. Babča žije, sláva !!!
| předchozí | 1 2 | další |
