Český prezident Miloš Zeman se počátkem září zúčastní oslav konce druhé světové války v Číně. Údajně bude jediným státníkem ze všech členských zemí EU, který se těchto oslav zúčastní.
A tak je u nás z úst představitelů pravicové opozice a některých českých žurnalistů zase slyšet řev... Jenom namátkou: předseda TOP 09 a největší Zemanův rival v prezidentské volbě v roce 2013 Karel Schwarzenberg okomentoval prezidentovo počínání slovy „Mocným a bohatým lidem lezeme do pr..le.“ Jistý žurnalista z Hospodářských novin nazval Zemana „užitečným idiotem“, jiný komentátor z internetové portálu Aktualne.cz zase „eurokůlem v plotě.“
Já naopak českého prezidenta za jeho počin chválím (a minimálně dle ohlasů na internetových diskusích jsem rád, že v tomto nejsem rozhodně sám). Vždyť Čína si během druhé světové války vytrpěla ze všech asijských zemí nejvíc, dle odhadů během ní zahynulo až 17 milionů Číňanů. Proto považuji za správné a zcela logické, když vrcholný představitel naší země přijede památku těchto obětí uctít. Tím spíše, že Čína byla v době druhé světové války jednou z prvních zemí, která uznala Benešovu exilovou vládu.
Že má současná Čína problém s dodržováním lidských práv? To je bohužel pravda, ale když to nevadí většině vrcholných politiků ze zemí EU i USA v tom, aby s Čínou čile obchodovali, tak proč by to mělo vadit v případě, že český prezident jede do Pekingu na oslavy 70. výročí konce druhé světové války v Tichomoří?
A že tam bude z hlav států Evropské unie možná jediný a Česká republika údajně kvůli tomu musela vetovat jednotný unijní postup vůči Číně? Proč by EU měla jednotlivým zemím vůbec mluvit do toho, zda se jejich státníci takové akce zúčastní? Asi nejenom já se domnívám, že v Bruselu by se v současné době měly řešit mnohem podstatnější věci než čínské oslavy.
Ať Evropská unie raději řeší, jak si poradit se současnou uprchlickou krizí, zvláště když se na příčinách jejího vzniku některé státy EU v minulosti přímo podílely podporou invaze do Iráku či Libye. Případně ať se vrcholní představitelé EU dobře zamyslí nad tím, co učiní, až Řecko či jiná země eurozóny zase požádá o další záchranný balíček.
