Již den po včerejším vyhlášení nouzového stavu jsme se dnes dočkali podání prvních soudních žalob. Za jak dlouho se v této záležitosti dočkáme od Ústavního soudu vynesení konečného verdiktu?
Píše se listopad roku 2022. Ústavní soud vynesl dlouho očekávaný rozsudek, ve kterém rozhodl o tom, že vyhlášení nouzového stavu vládou České republiky dne 14. února 2021 bylo protiústavní. Na naši nejvyšší soudní instituci se přitom obrátila skupina senátorů již několik dnů poté, co k vyhlášení nouzového stavu vládou Andreje Babiše na základě výzvy Asociace krajů došlo. Andrej Babiš, který je v listopadu 2022 stále premiérem České republiky, rozhodnutí Ústavního soudu kritizuje a označuje ho za velmi necitlivé, neboť kvůli výplatě finančních kompenzací všem osobám, které kvůli tehdy platnému nouzovému zákonu musely omezit či úplně zastavit svou podnikatelskou činnost, hrozí České republice státní bankrot.
Že jde o totální hloupost a nic takového se v budoucnu stát nemůže? Já si nic takového samozřejmě nepřeju, ale ani takovou na první pohled absurditu bohužel vyloučit nelze… Jestliže stávajícím ústavním soudcům trvalo více než tři roky, než rozhodli o tom, že systém přerozdělování poslaneckých mandátů je dle volebního zákona, který předtím platil více než 20 let, nespravedlivý, kde máme brát jistotu, že jim obdobně dlouho nebude trvat i rozhodování o včerejším vyhlášení nouzového stavu, které dle mediálních zpráv již dnes dva stěžovatelé napadli (viz odkaz zde) a řada dalších osob včetně některých senátorů se k tomu chystá? Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský prostě i v listopadu 2022 obhájí délku rozhodování tím, že pro soudce zpravodaje Jana Filipa (ústavní soudce a vysokoškolský pedagog, který byl zpravodajem i v kauze projednávání volebního zákona) je za všech okolností největší prioritou preciznost.
A že je velmi málo pravděpodobné, aby byl za necelé dva roky Andrej Babiš stále premiérem, když jeho obliba u veřejnosti neustále klesá a dle včera zveřejněného průzkumu společnosti Kantar již bylo hnutí ANO ve volebních preferencích předstihnuto koalicí Pirátů a STAN? No dobře, a můžeme předem vyloučit, že se politici napříč politickými stranami v šibeničním termínu, který jim Ústavní soud letos dal, na změně volebního zákona nedohodnou? Což by dle některých odborníků na ústavní právo znamenalo, že se sněmovní volby, plánované na letošní říjen, nebudou moci uskutečnit? Sněmovna se sice rozpustí, neboť jí vyprší čtyřletý mandát, ovšem nová být zvolena moci nemůže a současná vláda tak povládne dál, pokud se ji tedy prezident s premiérem nerozhodnou určitým způsobem obměnit (což také vyloučit nelze)?
Jak už jsem napsal výše, nic takového si nepřeji, a pevně věřím, že většina racionálně uvažujících občanů také ne, ať už fandí na politické scéně komukoliv. Důsledky takové absurdity bychom totiž nesli všichni a je otázkou, jestli by ve výše popsaném případě vyhrálo právo, nebo spíše právníci a koronavirus…
P. S. Případným oponentům v diskusi, kterou jsem se po určité pauze rozhodl dnes otevřít, předem vzkazuji, že tenhle blog není obhajobou Babišovy vlády a jejího často problematického fungování při boji s pandemií covid-19, a to, zda včerejší vyhlášení nouzového stavu na základě výzvy hejtmanů bylo či nebylo protiústavní, si na rozdíl od řady „právních odborníků“ ve zdejších diskusích posoudit netroufám.
