Umí inženýr Stanjura počítat?

Jedinou kvalifikací Zbyňka Stanjury na post ministra financí bylo zřejmě to, že tento politik je prvním místopředsedou ODS…

Když se podíváme na výčet všech dosavadních ministrů financí v historii České republiky, nenajdeme mezi nimi vždy jenom vystudované ekonomy. Například Miroslav Kalousek, který tuto funkci zastával v celkovém součtu více než pět let, byl vystudovaný chemik, Alena Schillerová či Bohuslav Sobotka pro změnu vystudovali práva. Proto skutečnost, že současný šéf státní kasy Zbyněk Stanjura vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, nemusela při jmenování současné vlády v prosinci 2021 působit jako vážný handicap.

Zatímco však výše zmíněný Miroslav Kalousek obdržel i přes své neekonomické vzdělání dvakrát cenu pro nejlepšího ministra financí rozvíjejících se evropských ekonomik, u Zbyňka Stanjury něco takového nejspíš nehrozí, a naopak čím dál víc ekonomů i politologů (viz například odkaz zde) začíná mluvit o tom, že Stanjura je pro Fialovu vládu přítěží. A i když v ODS se svého prvního místopředsedy část straníků stále zastává, některá dosavadní čísla mluví neúprosně.  

Jedním z hlavních cílů, které si Fialova vláda při svém nástupu vytkla, bylo to, že chce být vládou rozpočtově zodpovědnou a zastaví další zadlužování naší země. Realita za tímto slibem však zatím silně pokulhává. Rok 2022 totiž skončil deficitem 360 miliard, což ještě šlo omluvit tím, že rozpočet na tento rok sestavila předchozí Babišova vláda, a navíc při jeho sestavování nikdo nemohl předvídat, že již v únoru tohoto roku vstoupí ruská vojska na území Ukrajiny. Řada lidí přesto očekávala, že vzhledem k někdejším silným slovům Stanjury a spol., že ušetřit nějakou tu desítku či stovku miliard ve státní kase pro ně není problém, bude mít již Fialovou vládou naplánovaný rozpočet na následující rok 2023 mnohem menší deficit než nakonec schválených 295 miliard.

A co hůř, dodržování rozpočtu aspoň v této výši se zatím vládě absolutně nedaří. Již na konci dubna, tedy po první třetině roku, činila průběžná bilance mínus 200 miliard, což byl vůbec největší dubnový deficit v historii samostatné České republiky. Ministr Stanjura nicméně veřejnost uklidňoval slovy, že v dubnu jsou obvykle nižší příjmy kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob, a nejpozději od poloviny roku očekává, že se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a příjmům z neočekávaných zisků (viz odkaz zde).

Otázkou ovšem je, kolik lidí těmto slovům šéfa státní kasy věří, zvlášť když například v souvislosti se zmiňovanou daní z neočekávaných zisků Stanjura při jejím zavádění mluvil o předpokládaném zisku 100 miliard korun, ovšem začátkem dubna už jeho odhad pro tento rok mluvil jen o 40 miliardách. A kdo sledoval zprávy v médiích v tomto týdnu, ten navíc již nejspíš ví, že na konci května se schodek vyšplhal až na 271 miliard, a vzhledem k tomu, že schválený deficit je 295 miliard na celý rok, tak tomu, že bude dodržen, už nejspíš nevěří ani ti nejvěrnější zastánci současné Fialovy vlády.

Stanjura v reakci na tato čísla prohlásil, že je třeba ušetřit na výdajích státu více než 20 miliard ještě letos, a již příští týden přinese na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými se ve druhé polovině roku zbrzdí prohlubování schodku (viz odkaz zde). Otázkou ovšem je, co tomu řeknou ostatní členové vládní pětikoalice, neboť například ministr zahraničí Lipavský či ministryně pro vědu a výzkum Langšádlová již veřejně vyjádřili v souvislosti s dalšími nucenými škrty ve svých resortech nesouhlas.

Dle všeho je tedy zjevné, že ministrem Stanjurou naplánovaný rozpočet pro rok 2023 nebyl zasazen do reálného ekonomického rámce, a nepočítal například s vyššími výdaji na důchody a sociální dávky, byť se asi těžko dalo věřit tomu, že se po Novém roce výše inflace u nás zázračně sníží, a nebude tak potřeba více peněz na tyto položky. Vypadá to bohužel tak, že jedinou kvalifikací inženýra Stanjury na post ministra financí bylo to, že tento politik je prvním místopředsedou ODS…