Na Pražském hradě budou dnes večer při příležitosti státního svátku předána nejvyšší státní vyznamenání. Již třetím rokem je bude předávat prezident Miloš Zeman…
… a již třetím rokem jsou ve většině českých médií kolem této události velké emoce. Už jsme si pomalu zvykli na to, že největší mediální slávy se dostává těm lidem, kteří na Pražský hrad přijít odmítnou (letos jsou to rektoři vysokých škol, vyjadřující solidaritu se dvěma svými nepozvanými kolegy). Novináři rovněž, na rozdíl od časů, kdy byl hlavou státu Václav Havel, usilovně hledají na vyznamenaných osobnostech nějaký ten škraloup, aby mohli Zemanův výběr laureátů co nejvíce zkritizovat.
Jména některých osobností, které mají být letos vyznamenány, byla již odtajněna a „obětním beránkem“ se již dopředu stala Jitka Frantová Pelikánová. Tato herečka, žijící od roku 1968 v emigraci, totiž údajně v minulosti spolupracovala se Státní bezpečností. Byť paní Pelikánová vědomou spolupráci popírá, v tomto případě bych dal novinářů za pravdu, že vyznamenání takové osobnosti skutečně působí hodně kontroverzně.
S čím však musím vyslovit zásadní nesouhlas, je komentář, který jsem si přečetl ve včerejších Lidových novinách. Známý „zemanobijec“ Martin Zvěřina zde kritizuje v souvislosti se státními vyznamenáními i jméno, u kterého by mě v životě nenapadlo, že ho někdo někdy bude zpochybňovat – fotbalistu Pavla Nedvěda.
Pavel Nedvěd, jak známo, je bývalý mnohonásobný fotbalový reprezentant, který byl mimo jiné členem českého reprezentačního mužstva, které získalo stříbrné medaile na mistrovství Evropy v roce 1996 a bronzové medaile na evropském šampionátu v roce 2004. Velkou část kariéry odehrál v italském Juventusu Turín, kterému v roce 2003 významnou měrou pomohl k postupu do finále Ligy mistrů. Ve stejném roce také získal Zlatý míč, což je trofej, určená pro nejlepšího fotbalistu, hrajícího v Evropě. Během více než padesátileté historie se přitom tuto prestižní trofej podařilo získat jen dvěma Čechům (kromě Nedvěda ještě v roce 1962 Josefu Masopustovi).
Jak je tedy možné, že někdo zpochybňuje udělení státního vyznamenání i u tak významného sportovce? Podle Zvěřiny totiž Nedvěd ocenění dostane bezprostředně poté, co doprovázel prezidenta Zemana při cestě do Číny (kde mimo jiné otvíral fotbalovou školu pro čínské děti). Což je dle pana redaktora nejspíš neodpustitelný hřích, neboť „Pavel Nedvěd nemá zapotřebí, aby se nechal před čínskými komunisty předvádět jako zvířátko.“
Nevím, kolik toho pan Zvěřina ví o fotbale. Asi moc ne, protože jinak by věděl, že je zcela běžné, když slavní světoví fotbalisté přijedou do nějaké fotbalově rozvojové země, aby tam pomohli propagovat svůj sport. V minulosti tak činili mimo jiné i Pelé či Maradona, v současné době zase Messi, Ronaldo a mnozí další. Přičemž tito slavní fotbalisté nehledí na to, jaké jsou v dané zemi politické poměry, dělají to především pro obyčejné lidi, zejména pak pro děti.
Budiž panu Zvěřinovi omluvou, že není sportovním redaktorem, ale politickým komentátorem. V tom případě ovšem nechápu, proč pan Zvěřina zrovna tak nekritizuje za předvádění se před čínskými komunisty například i britskou královnu, prince Williama s jeho chotí Kate či premiéra Camerona. Když totiž byl čínský prezident minulý týden na státní návštěvě ve Velké Británii, dostalo se mu tam tak velkolepého přijetí a okázalých poct jako málokterému jinému státníkovi.
Někteří současní novináři zkrátka jdou ve své nenávisti k Miloši Zemanovi tak daleko, že jsou schopni zkritizovat i úspěšného českého sportovce za to, že prezidenta doprovázel při zahraniční cestě. Pan redaktor Zvěřina a někteří další tak klesají téměř až na úroveň bývalých soudruhů redaktorů z předrevolučního Rudého práva.
