Jak již informovaly téměř všechny zpravodajské servery i jiná média, český prezident Miloš Zeman obdržel od svého amerického protějška Donalda Trumpa pozvání na návštěvu do Bílého domu.
Jak je psáno například zde, Zeman navštíví Trumpa pravděpodobně v dubnu příštího roku, kdy má v USA obdržet i ocenění významných židovských organizací. Dle vyjádření tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka americký prezident rovněž přijal pozvání do České republiky, které mu Zeman adresoval čerstvě po Trumpově vítězství v amerických volbách začátkem listopadu.
Pro největší Zemanovy odpůrce, pro něž se na internetových diskusích i v některých médiích občas používá označení „pražská kavárna“, dnešek asi příznivým dnem není. A přitom začátek tohoto týdne pro ně vypadal velmi „nadějně“: podle včera zveřejněného průzkumu agentury CVVM klesla důvěra občanů v českého prezidenta na 48%, což je o 8% méně než tomu bylo před měsícem. Dnes navíc skončil ve své funkci ředitel protokolu Pražského hradu Jindřich Forejt, což asi už tak špatné pověsti prezidentova týmu zrovna nepřidalo.
Ovšem pozvání od prezidenta největší světové velmoci na státní návštěvu se největším Zemanovým odpůrcům z řad opozičních politiků, novinářů či některých internetových diskutérů asi dobře komentovat nebude. Sice budou zcela jistě poukazovat na to, že Trump je zrovna tak jako Zeman populista a politik, proslavený skandálními výroky, ovšem realita je prostě taková, že i když si to mnozí lidé nepřáli, prezidentem USA zvolen byl a tudíž bude po příští 4 roky jedním z nejvlivnějších lidí této planety.
Jednou z největších „zbraní“ Zemanových kritiků přitom bylo dosud to, že hlava našeho státu údajně není nikde v demokratickém světě respektována a je zvána pouze na návštěvy totalitních zemí typu Ruska nebo Číny, případně do rozvojových zemí s minimálním ekonomickým vlivem. Zemanovi odpůrci přitom velmi rádi zdůrazňovali, že od dosluhujícího amerického prezidenta Baracka Obamy se Zemanovi pozvání do Bílého domu nedostalo, zatímco například premiérovi Bohuslavovi Sobotkovi nebo některým jiným českým politikům ano.
Nechci samozřejmě význam Zemanovy cesty do USA přeceňovat a tvrdit například v této souvislosti, že se stává jedním z nejvýznamnějších světových státníků – to ostatně v případě prezidenta malé země typu České republiky ani logicky možné není. Ale je každopádně sympatické, že i když jde český prezident v zahraniční politice velmi často proti proudu a na rozdíl od některých jiných necítí potřebu velmoci typu USA nadbíhat, pozvání do Bílého domu se mu přesto dostalo.
