Propustit školníky a kuchařky? Jaká šílenost napadne inženýra Stanjuru příště?

Na veřejnost začaly během minulého týdne prosakovat zprávy, že ministerstvo financí chce snížit počet pracovníků ve školství o 34 tisíc, přičemž se to mělo týkat hlavně nepedagogických pracovníků.

Přestože se vláda premiéra Petra Fialy ve svém programovém prohlášení zavázala, že platy učitelů neklesnou pod 130 procent průměrné mzdy v České republice, podle původní návrhu státního rozpočtu na rok 2024 měly být výdaje pro resort školství v porovnání s letošním rokem sníženy o 29 miliard korun. Tyto ministrem Stanjurou plánované úspory vyvolaly zděšení nejenom u učitelů, ředitelů škol i nepedagogických pracovníků, ale i u nemalé části veřejnosti, které na úrovni českého školství záleží.

Přestože v upravené variantě rozpočtu, která se objevila v médiích v minulém týdnu, měly být výdaje na školství již nižší „jenom“ o 11,6 miliard, bylo každému, kdo umí aspoň trochu počítat, jasné, že bez dramatických úspor jinde nebude ani tak možné splnit Fialovou vládou několikrát avizovaný slib, že průměrný plat českých učitelů (původně mělo jít dokonce o průměrný plat všech pedagogických pracovníků, tedy včetně například asistentů) dosáhne 130 % průměrné mzdy. Zvlášť, když podle údajů v článku zde činil za loňský rok průměrný plat učitele 48 204 Kč, což představovalo k průměrné mzdě 40 353 Kč přibližně 112,5 %.

A na veřejnost skutečně začaly během minulého týdne prosakovat zprávy, že ministerstvo financí chce snížit počet pracovníků ve školství o 20 tisíc, ve včera publikované článku na iDnes se dokonce píše o poklesu z 285 tisíc na 251 tisíc lidí, což by bylo v porovnání s letošním rokem o 34 tisíc míň. Ne, že by snad v tomhle směru trochu uspořit nešlo a například snížit počet úředníků na ministerstvu školství i v některých podpůrných vzdělávacích organizacích by se jistě dal, ale až takový počet nejspíš ne.

Ministr Stanjura to ovšem vyřešil „geniálně“: dle toho, co je uvedeno v článku zde na iDnes, se má propouštění týkat nepedagogických pracovníků, což jsou například školníci a kuchaři či kuchařky ve školních jídelnách. Což vyvolalo naprosté zděšení jak u ředitelů škol, pro které je už tak problém vzhledem k nízkým platům lidi do školství na takové profese sehnat, tak i u starostů mnohých obcí jakožto zřizovatelů škol.

Opravdu by mě zajímalo, jak by si inženýr Stanjura fungování škol bez těchto profesí představoval. Zřejmě předpokládal, že školníka budou na částečný úvazek dělat někteří učitelé, případně si bude škola na každou opravu volat externí firmu (což by nejspíš vedlo k tomu, že by ředitelé škol brzy přemlouvali propuštěné školníky, aby se do školy vrátili). A místo obědů ve školní jídelně by žáci zřejmě chodili během obědové pauzy někam do města na kebab či na hamburger, případně by ředitel na začátku školního roku oznámil rodičům, že holt musí svým dětem navařit den dopředu doma…

Ministr školství Mikuláš Bek pak mluvil v této souvislosti o tom, že by financování těchto profesí do budoucna nezajišťoval jeho resort a školníky či kuchařky by platily obce či kraje jakožto zřizovatelé škol. Jakou však má logiku to, když na platech nepedagogických pracovníků ušetří státní rozpočet, ovšem bude to znamenat zvýšené výdaje pro už tak často napnuté rozpočty obcí?

Naštěstí se zdá, že po včerejšku je zase vše trochu jinak, a ministr školství Bek tvrdí v článku zde na Seznam Zprávy, že ve srovnání s letošním rokem k žádným škrtům ve školství nedojde a propuštění školníků ani kuchařek zatím nehrozí. Vicepremiér Rakušan na tohle konto navíc dodává, že se plánovaný rozpočtový deficit ve výši 252 miliard ani tak zvyšovat nebude. Tak snad už elektroinženýr Stanjura coby šéf státní kasy s dalšími geniálními nápady ohledně úspor ve školství letos nepřijde…