Má pan Halík pravdu, když tvrdí, že problémem rozvoje naší demokratické společnosti nejsou někteří politici, ale voliči? A vzal si jeho slova k srdci i Miroslav Kalousek?
Jak již asi někteří čtenáři vědí z našich sdělovacích prostředků nebo z blogů některých mých zdejších kolegů, při příležitosti oslav 17. listopadu pronesl na Václavském náměstí katolický kněz a myslitel Tomáš Halík velmi zajímavá slova: „V tomto roce jsme několikrát na tomto náměstí protestovali proti konkrétním politikům. Ale problém není především v politicích, problém je ve voličích, kteří jsou ochotní nechat se zmanipulovat populisty.“ (viz například odkaz zde).
A pan Halík samozřejmě má jako vždy pravdu. Jak jinak si totiž lze logicky vysvětlit, že například vždy pravdomluvný, slušný a zcela nepopulistický politik typu Miroslava Kalouska ztrácí u neuvědomělých českých voličů kredit a při posledních sněmovních volbách v roce 2017 strana TOP 09 pod jeho vedením sotva překročila potřebnou 5% hranici? Jak je tedy možné, že voliči neocenili našeho bez pochyby nejlepšího ministra financí celé polistopadové éry, který, nebýt smůly v podobě hospodářské krize prakticky po celou dobu jeho ministerského působení, by už nejspíš dávno obdržel Nobelovu cenu za ekonomii? Případné, proč ho neocenili i jakožto v současné době nejvíc nesmiřitelného bojovníka proti komunismu, který nejvíce ze všech demokratických politiků dbá na to, aby naší zemi nehrozil návrat k totalitě?
Někteří sice panu Kalouskovi občas připomínají, že v roce 2006 usiloval coby tehdejší předseda KDU-ČSL o vládní koalici s ČSSD, která by měla ve Sněmovně přímou podporu komunistů, ovšem tito lidé holt nepochopili, že to byl od něho jen mistrovský taktický tah, jak zabránit společné vládě ODS a ČSSD… I tahle zmíněná kauza zkrátka ukazuje pravdivost slov pana Halíka ohledně toho, že chyba není v dnešní době v politicích, ale ve voličích. Samozřejmě, že se to netýká všech a kdyby se například volilo jen v Praze, nebyly by jistě výsledky demokratických a nepopulistických politiků tak špatné. Svědčí o tom například i události z oslav 17. listopadu na Národní třídě, kdy zatímco na Babiše, Hamáčka či Klause mladšího se zcela po zásluze pískalo, Miroslav Kalousek se od přítomných diváků naopak dočkal zasloužených ovací a dokonce i skandování „Mirek na Hrad!“ (Některé zlé jazyky sice tvrdily, že tím byl myšlen Hrad Mírov, který dnes slouží jako státní věznice, ale to jistě není pravda…)
Ovšem ponechat volební právo jen obyvatelům Prahy by přece jen úplně demokratické nebylo (byť by to někteří demokraté možná obhájili argumentem, že se v hlavním městě odvede nejvíce daní), a proto nezbývá, než se pokusit myšlení voličů změnit. A jelikož se o to většina našich médií dostatečně nesnaží, chopil se toho Miroslav Kalousek sám. Jak jsem si přečetl na webu Seznam Zprávy, před víkendovým sněmem TOP 09 pilně objíždí po republice některá restaurační zařízení a na jeho akcích s názvem „Na pivo s Mirkem“ je prý obvykle plno. To přitom pan Kalousek ke škodě celé naší společnosti na post předsedy TOP 09 sám nekandiduje, ovšem jak je v článku na Seznamu napsáno, jakožto zodpovědný spoluzakladatel této strany se „nechce vzdát vlivu na podobu svého dítěte.“ Proto jakožto zcela nepopulistický politik chodí na pivní besedy se svými spolustraníky a demokraticky je přesvědčuje, aby při víkendové volbě předsedy strany upřednostnili senátora Tomáše Czernina před poslankyní Markétou Pekarovou Adamovou.
Zkrátka, krásný příklad toho, jak i zcela nepopulistický politik může na voliče zapůsobit a odstranit tak hlavní problém, bránící rozvoji naší svobodné a demokratické společnosti, kterým je myšlení některých voličů. Jenom zatím netuším, jak by se vyspělost českých voličů projevila v případě, když by se v budoucnu například ucházeli o prezidentské křeslo jak Miroslav Kalousek, tak i Tomáš Halík…
