Přestože vzájemné útoky obou táborů byly před letošními volbami hodně ostré, po skončení komunálních voleb si „nesmiřitelné“ tábory často velmi rychle padly do náruče.
Po zveřejnění výsledků druhého kola senátních voleb, v nichž byli nejvíc úspěšní kandidáti ODS a KDU-ČSL, a naopak v nich propadlo hnutí ANO 2011, se ozývaly z úst některých představitelů současné vládní koalice spokojené hlasy ohledně toho, jak společnými silami dokázali uštědřit Andreji Babišovi těžkou porážku. Je však jednota současných vládních stran skutečně tak pevná? Případně, je jejich postoj vůči nejsilnější opoziční straně skutečně tak nesmiřitelný, jak by se zdálo z některých vyjádření jejich čelních představitelů?
Komunální volby, respektive koaliční vyjednávání po jejich skončení ukázaly, že tomu tak v řadě měst České republiky není. Přestože vzájemné útoky obou táborů byly před letošními volbami hodně ostré (mnozí si jistě vzpomínají například na předvolební billboardy hnutí Spolu, na nichž byl Andrej Babiš vyobrazen společně s ruským prezidentem Putinem a vše bylo doplněno textem "Nová hrozba, stejný agent"), po skončení komunálních voleb si „nesmiřitelné“ tábory často velmi rychle padly do náruče.
Například ve Zlíně vedl ODS do komunálních voleb senátor Tomáš Goláň, který je známý ostrými výroky proti předsedovi hnutí ANO. V minulosti na jeho adresu například prohlásil: „On káže vodu a pije víno. Jeho daňové podvody jsou obrovské, on tvrdí, že ‚všeci kradnú‘, ale já si myslím, že krade on.“ Přesto ve Zlíně vznikla letos po komunálních volbách koalice, v níž jsou kromě vítězného ANO i ODS, KDU-ČSL a Piráti. Tomáš Goláň tohle pro někoho možná překvapivé složení obhajoval slovy: „Toto je komunální politika, která má zcela jiná témata, celostátní politiku při jednáních vůbec neprobíráme. Neřešíme to, že je Andrej Babiš předsedou vítězné strany ve Zlíně,“ (viz odkaz zde).
Také v nedalekém Vsetíně nedělalo jedné ze současných vládních stran, konkrétně KDU-ČSL, jít do koalice s hnutím ANO. Zvlášť, když vítězné ANO 2011 velkoryse přenechalo lidovcům i post starosty města, na který usedne Jiří Čunek (viz odkaz zde). Tento známý senátor a někdejší hejtman Zlínského kraje totiž získal ze všech kandidátů KDU-ČSL největší počet hlasů, přestože na kandidátce figuroval na úplně posledním místě. Koalici v tomto valašském městě tak utvořily ANO, KDU-ČSL a Nestraníci, zatímco ODS i STAN skončily v opozici. Což na proklamovanou jednotu stran současné vládní koalice příliš neukazuje, přičemž Vsetín nebyl v tomhle směru výjimkou.
Případů, kdy část vládních stran šla ochotně do koalice s Babišovým ANO, bychom totiž našli dost i v jiných městech. Za všechny bych zmínil například Ostravu, kde bude pokračovat staronová koalice ANO, Spolu a Piráti, nebo Plzeň, kde tamní radnici ovládnou ANO, Piráti a STAN, kteří tak obešli vítěze voleb, jímž byla v západočeské metropoli koalice Spolu. Kdo bude po další čtyři roky vládnout ve dvou našich největších městech, tj. v Praze a Brně, zatím známo není. Přitom výsledky voleb v obou městech by umožnily vcelku pohodlně vytvořit většinovou koalici na půdorysu vládních stran. Dle mediálních zpráv jsou však dosavadní jednání až nečekaně komplikovaná a například v hlavním městě mi přijde, že lídr Pirátské strany a dosavadní pražský primátor Zdeněk Hřib zatím dělá všechno pro to, aby společná koalice Pirátů s vítězným Spolu a hnutím STAN nevznikla.
Je samozřejmě pravdou, že na komunální úrovni se dost často řeší jiné problémy než na úrovni celostátní, a jak se s oblibou říká, chodníku či místní komunikaci je jedno, zda je opraví strana pravicová, levicová či středová. Otázkou však je, proč tedy před komunálními volbami tak často dělaly jak vládní strany, tak i opoziční ANO, takové divadlo v podobě „nesmiřitelného“ odporu vůči svým politickým protivníkům.
