Těsně před Štědrým dnem mě velmi zaujala zpráva o tom, jak redakce MF DNES zorganizovala finanční pomoc pro dceru, jejíž maminka – učitelka letos zemřela.
Jak asi tušíte, jedná se o dceru učitelky z pražské střední školy Na Třebešíně, která byla soustavně šikanována svými studenty a letos v únoru zemřela (přímá souvislost jejího úmrtí se šikanou se nepotvrdila, nicméně soustavné ubližování jejímu zdravotnímu stavu zcela jistě nepřidalo). Její dcera tak zůstala sama jen s nemocnou rusky mluvící babičkou a dostala se do velmi složité finanční situace.
Když MF DNES v prosinci o jejím případu napsala, vyvolalo to mezi čtenáři obrovskou odezvu. Spousta lidí se ihned ozvala se zájmem osiřelé dívce pomoci a když novináři pomoc zorganizovali, mnozí poslali finanční příspěvek, jiní zase vánoční dárek. Dle reportáže, zveřejněné v MF DNES i zde na iDnes, udělala sedmnáctileté Katce takto rozsáhlá pomoc obrovskou radost. Zemřelou maminku jí to samozřejmě nenahradí, ale je především dobře, když se ukázalo, že i v dnešní době není řadě lidí osud druhých lhostejný a jsou ochotni pomoci i v případě, kdy třeba sami nemají na rozdávání (o čemž svědčí některé otištěné příspěvky).
Našli se však opět i takoví, kteří v diskusi pod článkem měli potřeba ventilovat názory typu, že zemřelá učitelka byla neschopná a „zaručeně“ duševně nemocná a kdyby jí vedení nenechalo učit, tak by k žádné šikaně nedošlo. Případně názory typu, že MF DNES celou akci zorganizovala jen proto, aby udělala reklamu Babišovi (Nadace Agrofert věnovala Katce 250 tisíc korun).
Co k tomu dodat? Andreji Babišovi zrovna moc nefandím, ale nemyslím si, že by měl potřebu dělat si tímto případem reklamu. Naopak je dobře, že dívce ve složité finanční situaci jeho nadace pomohla (finanční částku chce dívka použít na své budoucí vysokoškolské studium), když už organizace typu Člověk v tísni a některé další nechaly její osud bez povšimnutí. A omlouvat šikanu otřesného rázu neschopností učitelky považuji za alibismus nejhrubšího zrna.
Hyenismus bohužel předvedli někteří diskutující i dnes v diskusi pod článkem o pádu ruského letadla, na jehož palubě bylo 92 cestujících včetně některých členů známého armádního uměleckého souboru Alexandrovci. I nad takovou zprávou projevili někteří primitivové radost, případně si v souvislosti s Alexandrovci měli potřebu rýpnout do Heleny Vondráčkové, Lucie Bíle či českého prezidenta. Abych opět nebyl některými jednoduššími diskutéry obviňován z náklonnosti vůči Rusku: je mi samozřejmě jasné, že kdyby někde spadlo například americké letadlo, někteří primitivové by se radovali zrovna tak.
Naštěstí však takových lidí není mezi námi většina a jak ukázal případ rozsáhlé pomoci sedmnáctileté Katce, většina lidí má své srdíčko na tom správném místě. Což je v čase vánoc zcela jistě pozitivní zpráva.
