Přijde mi poněkud paradoxní, když politici z koalic Spolu i PirSTAN nabádají ostatní k tomu, že je potřeba se uskromnit, ovšem sami v tomhle směru zrovna příkladem nejdou.
Nově se rodící vládní uskupení, které utvořily volební koalice Spolu a PirSTAN, chce dle nedávno vydaného prohlášení ušetřit ve státním rozpočtu na příští rok, který sestavovala odcházející ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO, až 80 miliard korun (viz odkaz zde). Přičemž někteří politici z bloku ještě donedávna pěti samostatných politických stran jsou v těchto předsevzetích ještě odvážnější: například ekonomický expert ODS Jan Skopeček nedávno v pořadu Události, komentáře na ČT 24 prohlašoval, že by se plánovaný schodek ve výši 376,7 miliardy dal seškrtat až o 120 miliard.
Šetřit je samozřejmě chvályhodné, zvlášť, když náš státní dluh aktuálně činí již přes 2,3 bilionu korun (byť v poměru k výši HDP stále patříme v rámci zemí EU mezi ty lepší). Trochu problém je ovšem v tom, když politici z ODS, KDU-ČSL i zbylých tří stran nastupující vládní koalice sice nabádají ostatní, aby se uskromnili, ovšem sami v tomhle směru zrovna příkladem nejdou.
Jak jinak totiž okomentovat, když lídři těchto stran opakovaně mluví o potřebě ušetřit na provozních výdajů státu, a sami se přitom již dohodli na tom, že v nově vzniklé Poslanecké sněmovně bude navýšen stávají počet pěti místopředsedů na šest. A to vše nejspíš jen kvůli tomu, aby se při rozdělování těchto lukrativních postů, které pro dotyčnému znamenají nejenom navýšení základního poslaneckého platu, ale například i služební auto s řidičem, dostalo i na Piráty. Tedy na politické uskupení, které v nově vzniklé Sněmovně bude mít pouhopouhé čtyři poslance…
Z obdobného soudku je i neochota členů současného Senátu, ve kterém mají většinu pravicové či středopravé strany, posvětit poslanci již schválený návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na dobu pěti let (o čemž zde nedávno psal bloger Pavel Ďuran). Někdo možná namítne, že navýšení platů politiků či zvýšení počtu místopředsedů Sněmovny na šest bude znamenat pro státní rozpočet jen „pár drobných navíc“. To je sice pravda, ovšem dle této logiky by i „demokratickou opozicí" neustále kritizované slevy na jízdné pro studenty a seniory, které dle odhadů ročně stojí státní pokladnu 3-5 miliard korun, bylo rovněž možno označit s ohledem na celkovou výši rozpočtového deficitu za vcelku zanedbatelné drobné.
A především: jádro pudla tkví v tom, že politik, který na sobě šetřit nehodlá, těžko může přesvědčit ostatní o nutnosti utáhnout si v současné době opasky a nezadlužovat zbytečnými výdaji budoucí generace.
