Kytice, které dnes položili prezident Zeman a premiér Babiš na Národní třídě k uctění památky 17. listopadu, skončily v odpadkovém koši. Hodili je tam demonstranti, vyznávající ty "správné" demokratické principy.
Sedmnáctý listopad je nepochybně významný den, který je třeba si stále připomínat. A to jak 17. listopad 1939, spjatý se studentskými demonstracemi, při nichž došlo k zatčení velké části jejich účastníků německým gestapem a jednotkami SS, přičemž 9 studentů bylo následně popraveno. Před 29 lety pak došlo v Praze na Národní třídě opět ke studentské demonstraci, tentokrát proti komunistickému režimu. A jak je asi téměř všem známo, tato demonstrace znamenala počátek sametové revoluce, která vedla k pádu totalitního režimu v tehdejším Československu.
To, co se stalo před 29 lety, mám stále v živé paměti i já, a tak si v tento den vždy vzpomenu na listopadové dny roku 1989, kdy jsem společně se svými spolužáky z vysoké školy chodil demonstrovat na brněnské náměstí Svobody a následně prožíval velké nadšení, když komunistický režim definitivně padnul. Proto jsem hodně zklamán tím, jakým stylem oslavy tohoto významného výročí probíhají dnes a k čemu je někteří lidé zneužívají.
Ano, mám tím na mysli skutečnost, že věnce či květiny, které dnes položili na pietní místo na Národní třídě prezident Miloš Zeman, premiér Babiš i místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, hodili nějací demonstranti či aktivisté do odpadkového koše. Že se bude 17. listopadu proti současnému premiérovi a prezidentovi demonstrovat, se dalo dopředu očekávat. Zvlášť, když v tomto týdnu naplno vypukla aféra v souvislosti s Čapím hnízdem a údajným únosem Babišova syna na Krym. A proti Miloši Zemanovi se v tento den protestuje v Praze prakticky každý rok od doby, co je hlavou státu.
Ovšem házet kytky či věnce do odpadkového koše, to už je totálně přes čáru, a nelze to podle mě nazvat jinak než projevem buranství či hulvátství. A dle mého názoru nemohou v této souvislosti obstát ani argumenty, že by si předlistopadové výročí neměli připomínat bývalí členové KSČ či v případě Andreje Babiše i bývalí agenti StB. Je přitom v této souvislosti paradoxní, že když dnes přišel na Národní třídu položit květiny místopředseda Senátu Milan Štěch, dočkal se od přítomných demonstrantů nadšeného potlesku a skandování "Děkujeme Senátu!" (viz odkaz zde) Tedy člověk, který byl v KSČ od roku 1979 až do listopadu 1989, tudíž podstatně déle než Miloš Zeman (současný prezident vstoupil do KSČ během Pražského jara 1968 a ze strany byl v roce 1970 vyloučen kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací).
Zcela chápu, že ne každý je dnes spokojen s tím, co všechno se od roku 1989 v naší zemi odehrálo, a mluví o tom, že skutečně demokratickou společností stále nejsme. Ale pokud si někdo určuje právo rozhodovat o tom, kdo smí a nesmí v den státního svátku položit květiny na Národní třídu, tak se nechová jako demokrat, ale naopak jako bolševik. To ať se na mě nikdo nezlobí.
