Letní olympijské hry v Tokiu jsou dnes přesně ve své polovině. A medailových úspěchů je na kontě české výpravy víc, než asi čekali i ti největší optimisté.
Čeští sportovní fanoušci určitě prožívají v těchto dnech radostné chvíle. Na olympijských hrách v Tokiu, které nepochybně jsou největší sportovní událostí tohoto roku, totiž mají čeští reprezentanti v jejich polovině jistých nejméně osm medailí. Pokud by se to některým permanentním kritikům snad zdálo málo, tak pro ilustraci uvádím, že například Rakousko jich má po včerejšku na svém kontě 4, Španělsko 3, Slovensko 2 a Polsko, které nás v medailových statistikách letních olympijských her obvykle poráží, dosud pouhou jednu.
Pro srovnání bych ještě doplnil, že zatímco na předchozí olympiádě v roce 2016 v brazilském Rio de Janeiro získala Česká republika celkem 10 medailí (ovšem za celé OH, zatímco nyní jsme teprve v jejich polovině), přičemž nejcennější, zlatá, byla pouze jedna. Zatímco letos již máme nejcennější kovy na kontě tři, přičemž již o víkendu mají velkou šanci tento počet rozšířit naše tenistky, neboť Markéta Vondroušová se probojovala do finále dvouhry a pár Krejčíková - Siniaková do finále čtyřhry. A i v příštím týdnu vstoupí do bojů o olympijské zlato další české naděje, jako například sportovní lezec Adam Ondra nebo rychlostní kanoista Josef Dostál.
Ti, kdo mají možnost sledovat přímé televizní přenosy z japonské metropole (vzhledem k časovému posunu probíhají většinou již v dopoledních hodinách), u nich v tomto týdnu určitě prožili řadu radostných okamžiků. Ať už šlo o přenos z finále sportovní střelby v disciplíně trap, kde do šestičlenného finále postoupili dva čeští reprezentanti. Když pak po jednotlivých sériích postupně odpadávali střelci s nejnižším bodovým ziskem, až tam nakonec zůstali jen dva kamarádi z brněnského střeleckého klubu Jiří Lipták a David Kostelecký, kteří si to pak v dramatickém rozstřelu rozdali o olympijské zlato, tak to byl pro českého sportovního fanouška zážitek, který až tak často k mání není.
Neméně radostné jistě byly i páteční přenosy z vodního slalomu, kde vybojoval zlatou olympijskou medaili Jiří Prskavec, či juda, kde olympijské zlato z Ria obhájil Lukáš Krpálek (ovšem ve vyšší váhové kategorii než před pěti lety). Zážitkem, který tedy zpravidla nebyl nic pro kardiaky, jistě byly i vítězné zápasy našich tenistek, ať už šlo o deblový pár Barbora Krejčíková – Kateřina Siniaková, nebo o zápasy Markéty Vondroušové ve dvouhře, která na své pouti do finále vyřadila například domácí favoritku Ósakaovou nebo čtvrtou nasazenou Ukrajinku Svitolinovou. V souvislosti s Vondroušovou bych připomněl, že tato česká reprezentantka byla před OH na sociálních sítích terčem řady nevybíravých urážek od některých „takyfanoušků“ kvůli tomu, že se do olympijské nominace dostala na úkor jiné české tenistky Karolíny Muchové…
Chápu samozřejmě, že ne každý je nadšeným sportovním fanouškem a jsou takoví, kteří olympiádu nesledují prakticky vůbec. Ovšem i když, jak říkají takzvaní „chlebaři“, chleba či benzín ani při sebevětším počtu olympijských medailí levnější nebude, dálnice se díky tomu rychleji stavět či opravovat nebudou a národ se kvůli tomu nepřestane hádat kvůli politice, velkou pochvalu si čeští olympionici za dosavadní odvedené výkony v zemi vycházejícího slunce nepochybně zaslouží. Na jejich výkony, kterými jistě udělali řadě lidí u nás doma velkou radost, by si pak měli vzpomenout zejména ti, kteří na jejich adresu při každé možné příležitosti například píší, jak jen dělají Česku ostudu a kolik peněž ze státní kasy odsávají…
