Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International publikovala tento týden zprávu, podle které v českém školství přetrvává diskriminace romských dětí. Konkrétně jde o to, že romské děti se ve škole často stávají obětí šikany a především jsou často posílány do škol pro děti s lehkým mentálním postižením.
Problém šikany samozřejmě na českých školách existuje a vedle učitelů a ředitelů škol, kteří se proti ní snaží účinně bojovat, jsou bohužel i takoví, kteří mají tendenci tento problém zlehčovat nebo úplně zatajovat. Jenže netýká se to jenom romských žáků a v souvislosti s nimi jde rovněž o to, jak často jsou mladí Romové obětí šikany a jak často naopak jejími iniciátory. Nechci spekulovat, kterých případů je více - asi se spolu shodneme pouze na tom, že dochází jak k tomu prvnímu, tak i k tomu druhému.
V souvislosti se segregací romských žáků argumentuje Amnesty International tím, že v praktických (dříve zvláštních) školách je dnes třetina žáků romského původu, přičemž podle statistických údajů tvoří Romové v České republice jen asi 3% populace. Jenže stejně „logicky“ bychom mohli argumentovat i tím, že v České republice žije poměrně početná skupina občanů vietnamské národnosti a v praktických školách téměř žádné Vietnamce nenajdeme. Znamená to tedy podle Amnesty International, že v České republice jsou vietnamské děti privilegované vůči ostatním?
Jak už jsem tady jednou psal: to, že je někdo Rom, automaticky neznamená, že by měl být předem odsouzen k neúspěchu ve škole či jinde. Ale zcela špatné je i to, když by měl být někdo z tohoto důvodu jakýmsi způsobem privilegován a umísťován do běžné školy i v případě, že k jejímu úspěšnému zvládnutí nemá reálné předpoklady. V tomto případě jde totiž o takzvanou „pozitivní diskriminaci“, kterou navíc danému dítěti více uškodíme než pomůžeme.
Ministr školství Marcel Chládek se proto následně proti zprávě Amnesty International ohradil. Prohlásil, že český školský systém Romy nediskriminuje a navíc uvedl, že AI při výsledcích svého průzkumu vycházela z některých chybných údajů. A navíc dle mého názoru velmi trefně konstatoval: "Myslím, že některé organizace se vyloženě živí na tom, že je někdo někde diskriminován, a udělaly si z toho byznys.“
Následná reakce Amnesty International byla nebývale ostrá: takové výroky dle lidí z AI nepřísluší nikomu, natož ministrovi vlády civilizované evropské země. A dokonce vyzvala premiéra Bohuslava Sobotku, aby zajistil odstranění nezákonného stavu a sjednotil postoje svých ministrů. Tak nevím – nepřipadá vám, že je to naopak organizace Amnesty International, která má tendenci diskriminovat lidi s odlišným názorem než je ten její?
