Německo - náš vzor. Platí to ještě stále?

Když dnes člověk pročítá některé aktuální zprávy z Německa, tak nejspíš kroutí hlavou nad tím, co se v zemi, která nám ještě donedávna byla mnohými politiky i novináři dávána za vzor, děje.  

Tak, jako byl před rokem 1989 pro vedoucí představitele KSČ i pro všechny „pokrokově smýšlející občany“ vzorem Sovětský svaz, po sametové revoluci tuto roli u řady českých politiků, novinářů i mnohých „obyčejných“ lidí převzalo Německo. A nelze se tomu až tak moc divit. Spolková republika Německo totiž byla či stále ještě je hospodářským evropským lídrem a také z politického hlediska nejvlivnějším členem Evropské unie.

Navíc k této zemi s takřka 85 miliony obyvatel mají Češi blízko i z toho důvodu, že se jedná o našeho západního souseda. Otázkou však je, zda a jak dlouho zůstane Německo pro mnohé Čechy vzorem s ohledem na politický a společenský vývoj v této zemi v posledních letech.

Jak ti, co politiku sledují, vědí, v SRN nyní končí šestnáctiletá éra milované i nenáviděné kancléřky Angely Merkelové, která v zářijových sněmovních volbách za stranu CDU-CSU již nekandidovala. Vítězem těchto voleb se stala sociálně demokratická strana SPD (v ČR v současné době takřka nemyslitelná věc). A byť ani v zemi našeho západního souseda zatím ještě nemají více než dva měsíce po volbách ustavenou novou vládu, je téměř jisté, že ji vytvoří SPD, Zelení a liberálně demokratická FDP. Tedy poměrně divoký politický slepenec, čemuž odpovídá i těmito stranami sepsaná koaliční smlouva.

A jak se lze dočíst v článku redaktorky Jany Šafaříkové zde na iDNES, ve zmíněné koaliční smlouvě je možno nalézt spoustu závazků, nad kterými racionálně myslící člověk nejspíš musí kroutit hlavou. Několik, dle mého názoru největších „perel“, zde pro ilustraci uvedu:
V oblasti energetické politiky nová vládní koalice plánuje, že do roku 2030 bude 80 % energie pocházet z obnovitelných zdrojů. V daném roce by rovněž mělo na německých silnicích jezdit 15 milionů aut na elektrický pohon.
V rámci rodinné politiky má vzniknout celostátní plán podpory sexuální rozmanitosti a osvětové programy ve školách. „Duhové rodiny“ mají být ukotveny zákonem. Výrazné úpravy čeká také zákon o transsexualitě: posudky ohledně změny pohlaví má plně hradit zdravotní pojištění a o tomto zákroku by měly samy rozhodovat už čtrnáctileté děti.
A co se týče migrační politiky, tam chce nastupující vládní koalice ustoupit od deportací odmítnutých žadatelů o azyl, které na nátlak veřejnosti zavedla vláda kancléřky Merkelové. Nyní se má od deportace ustoupit v případech, kdy se migranti během neúspěšných pokusů o vyhoštění naučili jazyk a našli si práci (i přes zákaz pracovat)…

Opravdu nevím, kolik procent hlasů by v českých sněmovních volbách dostaly politické strany, které by s takovým programem kandidovaly. Ale třeba je to tím, že Češi jsou na rozdíl od Němců zpátečničtí a většina z nich zatím nemyslí tak pokrokově jako Němci.

V souvislosti s aktuálními covidovou situací mě pak napadlo, jak by například reagovali čeští odpůrci očkování na to, pokud by česká vláda zavedla taková anticovidová opatření, jako je tomu v zemi našeho západního souseda. Kromě u nás silně kritizovaného zavření vánočních trhů totiž v některých spolkových zemích jsou aktuálně zavřené i bary, restaurace či kulturní a sportovní zařízení. A dle včera zavedeného opatření (viz odkaz zde) nebudou neočkovaní lidé v Německu moci chodit ani do obchodů s výjimkou supermarketů a drogerií. Nástupce Merkelové v kancléřském křesle Olaf Scholz chce navíc prosadit, aby od února 2022 bylo očkování proti covidu-19 pro všechny německé občany povinné.

Když zkrátka člověk pročítá některé aktuální zprávy z SRN, tak musí silně pochybovat o tom, zda je tato evropsky významná země stále pro mnoho Čechů či Moravanů vzorem…