Skupina poslanců za TOP 09 podala v Poslanecké sněmovně návrh na zrušení zákazu prodeje o vybraných svátcích. Někteří poslanci za ČSSD, především pak bývalá místopředsedkyně strany Alena Gajdůšková, jsou však rezolutně proti.
Při pročítání dnešních blogů na iDNES mě zaujal článek paní Aleny Gajdůškové s názvem Lidskost proti sobectví aneb opravdu se bez čerstvého rohlíku denně neobejdeme? Paní Gajdůšková, která je v současné době poslankyní za ČSSD a bývalou místopředsedkyní Senátu, v něm kritizuje snahu některých pravicových poslanců znovu umožnit supermarketům a hypermarketům otevřít jejich obchody o všech svátcích čistě dle jejich vůle. Přičemž dle stávajícího Zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě platí pro obchody s rozlohou větší než 200 metrů čtverečních při osmi vybraných svátcích ročně přísný zákaz prodeje.
Dle paní Gajdůškové je od těchto zákonodárců sobecké či nelidské, když kvůli tomu, že někteří lidé chtějí mít právo koupit si každý den čerstvé pečivo, budou prodavačky, skladníci či další zaměstnanci obchodů nuceni chodit do práce o všech svátcích – místo toho, aby svátky trávili doma se svou rodinou. Přičemž ve svém textu argumentuje pro zachování zákazu prodeje i větmi typu: „Je poněkud směšné, když z lavic ochránců tradičních hodnot slyším, ať lidé místo slavení narození Ježíše Krista vyrazí s vozíkem na lov zlevněného másla.“
Kdo čte mé blogy pravidelně, ten nejspíš ví, že k ČSSD mám určitě blíž než například k TOP 09, tedy ke straně, jejíž poslanci v čele s Miroslavem Kalouskem zrušení zákazu prodeje navrhli. A není to rozhodně kvůli tomu, že bych musel mít každý den ke snídani či večeři čerstvé pečivo, jak tvrdí paní poslankyně. Určitě se bez něho v případě potřeby den či dva obejdu a rozhodně nevyžaduji, aby bylo otevřeno například i na Boží hod či Nový rok. Ale přijde mi nesmyslné, aby stát mluvil obchodníkům do toho, kdy mají a nemají mít otevřeno. Měl by nechat čistě na nich, aby se sami rozhodli, zda se jim v daný den vyplatí mít otevřeno či nikoliv.
Ohledně argumentu, že kvůli něčí sobeckosti jsou prodavačky či skladníci nuceni chodit o svátcích do práce: pracovat chodí o svátcích i spousta jiných lidí, a to nejenom ti, bez jejichž přítomnosti v práci by se ostatní lidé neobešli, tedy například lékaři a zdravotní sestry v nemocnicích, hasiči, energetici či železničáři. Zrovna tak je samozřejmé, že o většině svátků chodí do práce i zaměstnanci restaurací, čerpacích stanic, aquaparků a v případě zimních svátků třeba provozovatelé lyžařských areálů. Kde navíc bere paní Gajdůšková jistotu, že se nenajde i dost zaměstnanců supermarketů, ať už v trvalém pracovním poměru či brigádníků, kteří jsou naopak rádi, že si mohou jít ve svátek vydělat, neboť v tento den mají za svou práci zajištěn stoprocentní příplatek?
Paní poslankyně Gajdůšková je bohužel typickým příkladem politika za ČSSD, který vynakládá svou energii pro boj za něco, co většinu potenciálních voličů této strany buď netrápí nebo jsou dokonce proti tomu. Stejně tak jako když někteří její straničtí kolegové bojují například za „genderově vyrovnané“ důchody, povinné kvóty pro ženy na volebních kandidátkách a další nesmyslnosti. Potom se není čemu divit, když ČSSD při většině volebních průzkumů stále lavíruje těsně nad hranicí 5 procent.
