Předseda FIFA Gianni Infantino označil před 5 dny skončené fotbalové mistrovství světa v Rusku za nejlepší v historii. Čeští novináři a televizní komentátoři sice považují šampionát za zdařilý, ale…
Představte si, že sledujete na veřejnoprávní televizi závěr fotbalového mistrovství světa a televizní reportér mluví o tom, že fotbalisté Francie jsou sice po zásluze mistry světa, ovšem kaňkou na jejich triumfu je to, že v jejich zemi bylo v posledních letech spácháno nejvíce teroristických útoků z celé Evropy, že při demonstracích se v zemi galského kohouta pravidelně zapalují auta a obchody, že jsou zde problémy s velkým množstvím přistěhovalců, a podobně. Případně, že si den po mistrovství světa přečtete v jednom z nejčtenějších deníků komentář o tom, že Chorvatsko sice na šampionátu došlo až do finále, ale nic to nemění na skutečnosti, že průměrná mzda je v této balkánské zemi několikanásobně nižší než průměrná mzda v Německu, jehož fotbalisté v Rusku nečekaně vypadli již v základní skupině.
Že by vám něco takového přišlo absurdní? Mně také – ovšem v souvislosti s organizačně zdařilým fotbalovým šampionátem v Rusku takto někteří čeští komentátoři (netvrdím, že všichni) skutečně psali či mluvili. Tedy, že organizace šampionátu se Rusům sice povedla, ale jedním dechem dodávali, že životní úroveň obyčejných Rusů příliš vysoká není, že během šampionátu bylo v Rusku zakázáno pořádat demonstrace, že šampionát především posloužil jako propaganda ruskému prezidentovi Putinovi, atd.
Finále fotbalového šampionátu jsem sledoval v egyptském přímořském letovisku Marsa Alam (když se zadaří, udělám fotoblog…) a anglicky mluvící reportér na satelitním programu při svém komentování používal ve spojení s ruskými pořadateli výrazy jako „perfect“ či „excellent.“ Jak jsem se pak po návratu z Egypta dočetl na internetu (například zde), sportovní komentátor České televize Jaromír Bosák sice po finále rovněž zhodnotil šampionát jako organizačně zdařilý, ovšem ihned dodal, že se z mnoha důvodů v Rusku konat neměl.
Velmi „výživný“ byl i komentář sportovního redaktora Jana Paličky, publikovaný v MF DNES i zde na iDNES s titulkem „Velkorysé Rusko? Nevěřte, že mu to vydrží.“ V úvodu svého komentáře pan Palička naráží na slova předsedy FIFA Gianniho Infantina, který označil fotbalové mistrovství světa v Rusku za nejlepší v historii, a pokládá řečnickou otázku: „Věříte tomu? Myslíte si to?” V závěru komentáře si pak na ni odpovídá slovy: „Nezapomínejme, že Rusko klamalo tak, jak je samo velké. Za krásnou fotbalovou slupkou skrylo všechno, za co je právem peskované. Každý váš krok kontrolovaly kordony policistů a tisíce kamer. Nemohli jste udělat úkrok stranou, aby vás uniformy hned nestrkaly zpátky do „správného“ proudu. Prezident Putin a jeho věrní měli všechno pod kontrolou.“
To si pan Palička opravdu myslí, že kdyby se šampionát místo v Rusku konal například v Německu, ve Francii, či v USA, tak by se obešel bez asistence velkého množství policistů či bezpečnostních kamer? Asi jen úplně naivní člověk by si mohl myslet, že ano. V dnešní době je totiž něco takového samozřejmostí i na akcích mnohem menšího významu a například i při listopadovém finále Fed Cupu v Praze jistě bude před O2 Arenou hlídkovat příslušný počet policistů a při vstupu do haly bude každý divák podroben přísné bezpečnostní prohlídce.
A že Rusko využilo fotbalový šampionát k propagaci své země? To je přece zcela logické a až bude za 4 roky příští fotbalové mistrovství v Kataru, nebude tomu zcela jistě jinak. Pro fotbalové fanoušky na celém světě bylo podstatné především to, že se hrálo na moderních stadionech, jejichž tribuny byly při zápasech zaplněny v průměru na 98 %, a že o všechny účastníky šampionátu bylo ze strany pořadatelů vzorně postaráno. Proč tedy skončený fotbalový šampionát náležitě nepochválit? Jenom proto, že se konal v „nenáviděném“ Rusku?
