Právo islámských žen nosit šátek jakožto symbol své víry nezpochybňuje prakticky nikdo. Druhou věcí však je, zda je „politicky nekorektní“ zamýšlet se nad tím, jestli jeho nošení není symbolem útlaku žen v islámském světě.
Na iDNES mě včera zaujal článek, v kterém se píše se o americké modelce somálského původu Halimě Adenové (viz odkaz zde). Tato modelka se dostala na titulní stranu populárního amerického časopisu Sports Illustrated, přičemž na fotce, pořízené u mořské pláže, pózuje v burkinách a s hidžábem na hlavě.
Ohledně burkin a jejich nošení na mořskou pláž či dokonce do aquaparků a bazénů se vedou vášnivé spory již delší dobu. Proto i v diskusi pod zmíněným článkem na iDNES jsou dle očekávání k vidění nesouhlasné reakce mnohých čtenářů ohledně toho, že se americký časopis k takovému kroku odhodlal. V jednom z příspěvků je například napsáno: „Přelomové datum, nyní můžeme začít počítat, kdy vyjde článek s titulkem "Naposledy v nelichotivých a ponižujících dvoudílných plavkách.““
Že by to bylo až tak zlé, si nemyslím, a opravdu nepředpokládám, že bych se dožil zákazu koupání se v bikinách v některé evropské zemi. Co se naopak týká koupání v burkinách, můj názor je takový, že bych nechal na provozovatelích aquaparků či koupališť, zda koupání v tomto oděvu v jejich zařízení povolí či nikoliv. Pokud ano, tak by kvůli tomu neměli být terčem něčích výhružek na sociálních sítích a komu pohled na koupající se muslimky v burkinách vadí, ať do takového zařízení prostě nechodí. V případě, že se provozovatel aquaparku rozhodne koupání v burkinách nepovolit, tak by naopak neměl za tento krok čelit kritice některých lidskoprávních organizací. Proto ani na rozdíl od některých jiných nepovažuji za nikterak skandální zmíněný snímek muslimské modelky, oděné na mořské pláži v burkinách a hidžábu. Byť by mě tedy vcelku zajímalo, zda všichni muslimové – muži budou takto oděnou modelku preferovat před modelkou v plavkách – bikinách…
Zrovna tak jako nevidím nic špatného na modelce s hidžábem, nevidím ovšem nic špatného ani na tom, když se v souvislosti s nošením šátku u muslimských žen polemizuje, zda ho nosí vždy dobrovolně, nebo zda jeho povinné nošení není symbolem jisté nerovnoprávnosti žen v islámském světě. Narážím tím na událost, ke které nedávno došlo v německém Frankfurtu. Profesorka tamní Goetheho univerzity Susanne Schrőterová se zde rozhodla uspořádat konferenci na téma: „Islámský šátek – symbol důstojnosti nebo utlačování?“ Na profesorku začali následně útočit někteří radikální studenti, kteří ji kvůli pořádání konference se zmíněným názvem obviňovali z rasismu a dokonce žádali její propuštění z univerzity! (viz odkaz zde)
Nutno říci, že vedení univerzity se postavilo na stranu profesorky Schrőterové, a také studentský výbor se od radikálních studentů distancoval. Ovšem už to, že někteří jedinci vyloučení profesorky požadovali, by mělo být alarmující. Zvlášť, když to není rozhodně první případ v dnešní době, kdy se někteří mladí lidé v rámci „politické korektnosti“ uchylují až k takovému radikalismu. Jak je v článku na Novinkách rovněž zmíněno, před dvěma lety studenti z berlínské Alice Salomon Hochschule zase požadovali, aby byl z fasády budovy jejich školy odstraněn citát z jedné básně, který zněl: „Ulice, květiny, ženy a jeden obdivovatel“. Prý vyjadřoval klasickou patriarchální tradici v umění, v níž jsou ženy výlučně hezkými múzami, které inspirují k tvůrčím činům umělce-muže… A jak jsem zde nedávno psal v jednom mém blogu, na francouzské Sorbonně zase došlo ke studentským demonstracím proti tomu, když si při divadelním představení na motivy antické hry Prosebnice část herců začernila tvář, aby věrně ilustrovala africký původ dívek, o kterých hra pojednává.
Když totiž člověk o takových případech čte nebo slyší, nutně si klade otázku, zda je dnešní svět opravdu ještě v pořádku…
