Je snaha některých opozičních stran dosáhnout co nejrychlejšího pádu Babišovy vlády skutečná, nebo jde z jejich strany jen o divadlo pro potenciální voliče?
Tak kdy už ten nenáviděný Babiš skončí? Kdy konečně už vystřídá v křesle premiéra bývalého agenta STB, dotačního podvodníka a bezbřehého populistu politik, který nebude pro naši zemi ostudou? A kdy spolu s ním odejdou všichni ti neschopní ministři, kteří jsou jen jeho poslušnými loutkami? Takové projevy takřka až zoufalství či beznaděje bylo možno téměř denně číst na internetových diskusích, případně je i slyšet ve sdělovacích prostředcích z úst především opozičních politiků.
Politici z takzvané demokratické opozice takřka tři roky bědovali nad tím, že Andrej Babiš je v křesle premiéra jen díky tomu, že ho drží u moci komunisté. Ti totiž skutečně až donedávna zajišťovali vládní koalici ANO a ČSSD potřebnou podporu v Poslanecké sněmovně. První dvě strany totiž disponují v dolní parlamentní komoře pouhými 92 křesly. Díky toleranci poslanců za KSČM, kterých je aktuálně 15, se však vládní koalice až dosud mohla opírat o vcelku pohodlnou většinu 107 hlasů. Menšinová vláda tak díky tiché podpoře komunistů schválila během uplynulých tří let prakticky všechny důležité zákony.
Zhruba před 14 dny však došla trpělivost s Andrejem Babišem i komunistům (zejména kvůli neplnění některých slibů v souvislosti s rozvolňovacími opatřeními a také s krácením či nekrácením peněz pro resort armády) a veřejně prohlásili, že s tolerancí menšinové vlády ANO a ČSSD končí. Také dodali, že pokud by opoziční strany vyvolaly ve Sněmovně hlasování o nedůvěře vlády, komunisté by hlasovali pro (viz odkaz zde). Z čehož by člověk, neznalý politických poměrů v Česku, usoudil, že vyslovení nedůvěry Babišově vládě, ke které stačí 101 hlasů, již bude otázkou několika dnů. Vždyť politici ze všech opozičních stran, ať už ze stran takzvané demokratické opozice či z Okamurovy SPD, již dlouho předtím hlásali, že současná vláda jejich důvěru nemá a ani nikdy mít nebude.
Realita je však taková, že po 14 dnech stále není ani dostatek podpisů na to, aby byla svolána mimořádná poslanecká schůze, na níž by se o vyslovení nedůvěry hlasovalo. Jak že je to možné? Dění na politické scéně totiž v uplynulém období (nikoliv však poprvé) připomínalo známou filmovou komedii U nás v Kocourkově. Nejprve koalice Spolu, kterou tvoří opoziční strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, vyzvala Andreje Babiše, aby v souvislosti s končící podporou KSČM požádal Sněmovnu o důvěru sám. Na což Babiš „překvapivě“ reagoval prohlášením, že k tomu nevidí důvod. Koalici Spolu, za jejíhož lídra je považován předseda ODS Petr Fiala, tak nakonec nezbylo než přijít s prohlášením, že se pokusí svolat mimořádnou schůzi a tam současné vládě nedůvěru vyslovit.
Zatím to však vypadá tak, že se nepodaří schůzi vůbec svolat, přestože k něčemu takovému stačí pouhých 50 podpisů a strany koalice Spolu mají ve Sněmovně rovných 40 poslanců. Stačilo by tedy přidat podpisy poslanců za SPD, kterých je 19. Jenže ODS, TOP 09 a Lidovci „ze zásady“ nechtějí s SPD spolupracovat ani při svolávání mimořádné schůze. A co se týká zbylých dvou „demokratických“ opozičních stran, Pirátů a Starostů, tak ti nepovažují vyslovení nedůvěry Babišově vládě za racionální krok a místo toho se chtějí pokusit rozpustit Sněmovnu a tím docílit vypsání předčasných voleb (viz odkaz zde).
Co se týká lídra Pirátů Bartoše: na jednu stranu na rozdíl od profesora politologie Fialy asi správně vyhodnotil, že vyslovit nedůvěru Babišově vládě by prakticky žádné reálné změny nepřineslo, neboť prezident Zeman by na 99 % nechal současného premiéra dovládnout v demisi až do řádných říjnových voleb. Ovšem na druhou stranu Ivan Bartoš nejspíš nebude úplně nejzdatnější matematik. Na rozpuštění Sněmovny je totiž potřeba, aby pro ni zvedlo ruku aspoň 120 poslanců. A jelikož, jak jsem již zmiňoval výš, současná (byť menšinová) vládní koalice stále disponuje 92 hlasy, tak musí být takřka každému jasné, že návrh Pirátů a STAN reálnou šanci na úspěch nemá. Nebo je snad šéf Pirátů takový naiva, že by věřil tomu, že se v řadách ANO či ČSSD najde aspoň 12 poslanců, kteří si dobrovolně zkrátí dobu svého mandátu?
Proto se domnívám, že spory o to, zda by bylo lepší dosáhnout rychlejšího odchodu Andreje Babiše z politického výsluní vyslovením nedůvěry jeho vládě nebo rozpuštěním Sněmovny dospět k předčasným volbám, jsou spíš jen divadlem pro jejich potenciální voliče, a jak koalice Spolu, tak koalice Piráti + STAN si ve skutečnosti dávají dobrý pozor na to, aby k tomu náhodou nedošlo. Ostatně, vzpomínáte si ještě, co se u nás dělo poté, kdy zhruba v půli února komunisté odmítli Babišově vládě pomoci s dalším prodlužováním nouzového stavu?
