Poté, co premiér Bohuslav Sobotka před týdnem oznámil, že vymění některé dosavadní ministry za ČSSD, začaly ve sdělovacích prostředcích spekulace o tom, na koho z ministrů padne pověstný „černý Petr.“
Situace samotného premiéra a předsedy ČSSD vůbec záviděníhodná není. Jeho ČSSD dopadla velmi bídně v krajských i senátních volbách a také výsledky několika průzkumů veřejného mínění ukazují, že tato po minulých parlamentních volbách nejsilnější politická strana na tom momentálně není zrovna nejlépe. Pravděpodobně v důsledku těchto událostí se Bohuslav Sobotka rozhodl provést necelý rok před koncem mandátu své vlády její částečnou obměnu.
K výměně některých ministrů vyzval Sobotka i své 2 koaliční partnery – tedy předsedy stran ANO a KDU-ČSL. Ti však vzápětí prohlásili, že jsou s prací svých ministrů spokojeni a necítí potřebu někoho vyměňovat. Můj názor je tedy trochu jiný a domnívám se, že by nebylo vůbec na škodu, kdyby kabinet opustili například ministr pro životní prostředí Brabec nebo ministr kultury Herman. U Richarda Brabce mám totiž často pocit, že jen obtěžuje občany této země navrhováním stále nesmyslnějších předpisů, a u Daniela Hermana se domnívám, že kdyby nedávno nepřijal ve svém úřadě dalajlamu a na jaře letošního roku nezavítal na Sudetoněmecký sjezd, tak by u něho řada lidí ani nezaregistrovala, že vůbec ministrem kultury je. Ale v koaliční smlouvě je bohužel pro premiéra dané, že každý ministr může být odvolán pouze tehdy, když s tím vysloví souhlas i strana, která jej do vlády nominovala.
A tak se výměna nejspíš bude týkat jen některých členů vlády z ČSSD a dle nezaručených zpráv to mají být Michaela Marksová, Svatopluk Němeček a Jiří Dienstbier. A právě kolem ministra pro lidská práva a rovné příležitosti se strhl v posledních dnech největší humbuk. Způsobil ho především samotný Jiří Dienstbier, když na Twitteru včera napsal, že po jeho odvolání volají „pučisté z Lán Tejc a Zimola + pražská mafie.“ (viz odkaz zde)
Já tedy nejsem ani pučista z Lán ani pražský mafián, ale s odvolání pana Dienstbiera bych nejspíš souhlasil. Samozřejmě, že ministerstvo pro lidská práva a rovné příležitosti není zrovna záviděníhodný resort, přece jen hájení práv národnostních menšin, homosexuálů či sociálně slabých asi nepřidá na popularitě žádnému politikovi. Ale hlavní problém Jiřího Dienstbiera (stejně jako jeho předchůdce Michaela Kocába) bych viděl v tom, že se soustředil jen na hájení některých skupin, včetně prosazování jejich „pozitivní diskriminace“, zatímco například případy nespravedlivého stíháni některých lidí exekutory nebo starost o osoby, které ne vlastní vinou přišly o střechu nad hlavou, bylo spíše na okraji jeho zájmu.
A vzhledem k tomu, že ohledně pana Dienstbiera panují ve vládě i výhrady k tomu, jak (ne)plní svou funkci předsedy Legislativní rady vlády, tak se opravdu nedomnívám, že by za ohrožením jeho ministerského křesla stála jen pražská mafie a pučisté z Lán.
P. S. Jak asi všichni zaregistrovali, premiér Sobotka oznámil dnes odpoledne na tiskové konferenci, že vládu skutečně opustí ministr Dienstbier a spolu s ním i ministr zdravotnictví Němeček.
